PRINC SITHŮ

JOSEŠF ŠORM aka GALDON

Darth Plagueis Moudrý se díval na svého učedníka. Jeho učedník byl chytrý… až příliš chytrý… ale s Darth Plagueisem byla Síla spjata více. Darth Plagueis byl kdysi nejmocnějším Jedi a nyní kráčel v šlépějích Sithů. Objevil tajemství života. Tím, že prozkoumal ty nejčernější hlubiny smrti, objevil tajemství nesmrtelnosti. Opájel se svou mocí. Jeho učedník ho pozoroval. A usmíval se.
„Čemu se směješ?“ otázal se skřípavě Darth Plagueis Moudrý, jeho mistr.
„Vše probíhá tak, jak jste předpověděl, mistře.“ odpověděl. Darth Plagueis jen pokýval hlavou.
„A vše probíhá i tak, jak si přeji já!“ pomyslel si jeho učedník, Darth Sidious. Té noci Darth Plagueis Moudrý zemřel, v posteli, otráven svým vlastním učedníkem. Té noci se z učedníka stal mistr.

Asmodeus seděl v křesle Rady. Vedle něj sedělo ještě dalších osm, se kterými tvořil Devítku. Desátý byl Velmistr Orwin, který byl ze všech nejváženější a nejzkušenější. Mělo se za to, že není mocnějšího Jediho, než byl právě Orwin. Asmodeus byl jeho přítel a bývalý padawan.
Velmistr řádu Jedi Orwin měl velkou moc. Senát a Republika byly ještě v plenkách a nestabilní. Republika vznikla jen díky tomu, že armády Selwocu, Culliosu a tehdy ještě bezvýznamné planety Coruscantu, porazily armádu Telmandů, divokých nájezdníků, kteří zotročovali většinu planet Galaxie. Velmistr Orwin byl jedním z generálů Selwocu, kteří se vzbouřili a společně uprchli do ústraní, aby sestavili osvobozeneckou armádu. Spolu s ním uprchl i jeho padawan Asmodeus, aby se připojil do boje za svobodu. Přidávali se k nim další rytíři Jedi a obyčejní vojáci, až konečně sestavili armádu, která se mohla utkat s barbarskými Telmandy. V krvavé pozemní bitvě na Coruscantu se jim podařilo zvítězit a velitelé Telmandů byli pozabíjeni. Telmandi tak zůstali bez velení a Orwinovi, který se mezitím stal nejvyšším velitelem nové armády, se podařilo je z Galaxie postupně vyhnat. Jediové nebyli tehdy jednotní a museli se za vlády Telmandů skrývat. Každý z nich žil sám a jen pár z nich předávalo své učení dál. Orwin je všechny opět shromáždil, ustanovil Radu a začal budovat Řád a s ním i Republiku. Všechny překvapil, když za centrum pro novou Radu nezvolil svou domovskou planetu Selwoc, ani mocný Culliosus, ale bezvýznamný Coruscant, kde nechal položit základ chrámu Jedi.
Na troskách říše Telmandů tak Orwin spolu s dalšími rytíři Jedi a veliteli armád položil základ Republiky, která neměla nic společného s krutým a otrokářským systémem Telmandů. Byla budována na myšlenkách demokracie a rovnosti. K těmto Republikovým planetám se později začaly přidávat i další. Začala tak vznikat Republika.
Do čela Republiky se postavil Selwoc, jehož autoritu posiloval samotný Orwin. Cullios a Coruscant mu důvěřovali, že bude poctivě budovat Republiku bez ohledu na vlastní prospěch. Orwin byl strohý Jedi, zocelený válkou. Byl často napadán ze strany nových politiků, kteří již zapomněli na to, co Orwin dokázal za války s Telmandy a sami chtěli urvat co největší podíl moci. Jeho největším spojencem byl Asmodeus, který vždy stál při něm.
Jediové věděli o Sithském nebezpečí. Mělo se ale za to, že Sithové před Telmandy uprchli, nebo jimi byli vyhubeni. Telmandové pronásledovali jak Jedi, tak Sithy. O Sithech tehdy nikdo po dlouhou dobu nic neslyšel. Avšak nyní, na samém počátku existence Republiky, třicet let po porážce Telmandů, se znovu objevil nepřítel, mnohem nebezpečnější, než necivilizovaní a primitivní Telmandové.

Coruscant ještě dávno nebyl velkým městem a osídlen byl jen několika málo tisíci obyvateli. Největším městem byl Pragenaan. Nedaleko od něj se rozkládala malá vesnice. Její obyvatelé se živili především lovem divokých creptů nebo pěstováním kukuřice. Jejich život byl poklidný a ničím nerušený, až do jednoho osudového rána. Jeden z mladých lovců zaspal a probudil se až poté, kdy všichni ostatní se vydali na lov. Vydal se tedy za nimi, ale posléze ztratil stopu a až do večera bloudil, než se mu za tmy podařilo vrátit zpět. Když se vrátil, naskytl se mu hrůzostrašný pohled. Celá vesnice byla vyvražděná. Těla jeho kamarádů, rodičů a sourozenců byla všude kolem, rozsekaná na kusy. Některá těla byla děsivě zohavena, některým chyběly údy. Některá těla byla bezhlavá, jiné byly stáhnuté z kůže. Jedna z obětí měla rozřezané břicho a kolem se povalovaly její vnitřnosti. Rozšklebené a nestvůrné obličeje dávaly znát, že údy byly rozřezávány zaživa.
Pološílený lovec běžel až do Pragenaanu, kde vše vypověděl. Nesouvisel blekotal, dokud se nezhroutil. Ohromení obyvatelé se šli sami přesvědčit, než případ polekaně oznámili řádu Jedi. Ti vyslali na místo Asmodea a s ním ještě dva další, níže postavené Jedi.
Hned jim bylo jasné, co se ve vesnici stalo. S obavami se vrátili nazpět a Asmodeus informoval Radu.
„Došli jsme k závěru, že hrůzné dílo je dílem některého z Jedi!“ pronesl do hrobového ticha Asmodeus. Osm mistrů se zděšeně zavrtělo.
Mistr Elijah, nejuznávanější mistr Meče, pronesl: „Co to říkáš, jak by mohl nějaký Jedi provést něco takového?“
„Obáváme se, že to byl odpadlý Jedi.“
„Tím chceš říci, že to měli na svědomí Sithové?“ otázal se mistr Qui-Quin, mistr Vůle.
„Můj cit mi říká, že ano.“
„Potlač své emoce, Asmodeusi.“ řekl Orwin, který teprve nyní dorazil.
Děvět hlav se k němu otočilo. Orwin dosedl na své místo a pokračoval: „Podle čeho soudíš, že to byli Sithové?“
„Těla byla zohavena a byly na nich stopy po zakázaném rituálu.“
„Jakém?“
„Rituálu Ordesth!“
Mezi mistry to zašumělo. Několik z nich se otočilo na Orwina, jako by u něj hledali pomoc. Jejich velmistr však nehnul ani brvou. Opět položil Asmodeovi otázku.
„Jsi si tím jistý?“
„Jsem, velmistře. Některé z nich měly na čele vypálené znamení Darth.“
„Pak tedy není pochyb, že Sithové se vrátili!“ pronesl tiše Orwin. Na všechny padl stín strachu. Jako na povel slunce zapadlo a pokoj zalila nachová záře.

Asmodeus seděl s mistrem Elijahem v zahradním altánu. Elijah byl zvláštní Jedi. Pocházel z rasy Zabraků, kteří žili na zapadlé planetě Iridonia. Z jeho hlavy vyrůstalo několik malých růžků, které mu dodávaly nebezpečný vzhled. Děsivost jeho vzezření mu dodávala i jeho kůže, která byla zbarvena černou a rudou barvou, které na jeho těle tvořily tajemné obrazce. Na Coruscantu bylo jaro a oba mistři s radostí vdechovali vlahý vzduch, který kolem nich proudil. Asmodeus seděl zamyšlený. Občas si přejel prstem přes svůj orlí nos a zadíval se do prázdna, jakoby byl myšlenkami někde jinde. Elijah na něj občas starostlivě pohlédl.
„Něco tě trápí, Asmodeusi?“
Asmodeus chvíli mlčel a poté se usmál.
„Když ti povím, že ano, ty mi řekneš, že Jedi se musí soustředit na přítomnost a nezatěžovat se starostmi. Pokud ti povím že ne, odpovíš mi, že bych měl hledat odpověď na otázku, kdo je náš tajemný nepřítel. Proto ti příteli raději neřeknu nic a zachovám mlčení.“
Elijah se tomu usmál. Odepnul si svůj světelný meč a převracel ho ve své dlani. Asmodeův zrak se stočil stejným směrem.
„Víš, proč mám svůj meč tak rád?“ otázal se Asmodea. Ten na něj tázavě pohlédl.
„Ten meč je nekomplikovaný. Když ho vytasíš, neptá se tě, koho zabíjíš, či proč ho zabíjíš… neptá se tě, zda-li máš právo brát někomu život. Ten meč je tak jednoduchý a tak prostý. Někdy bych si přál, aby to tak bylo i v našem životě.“
„Pozor, příteli. Přemýšlíš jako občan Republiky, ale ne jako Jedi. Nezapomínej, že my Jedi musíme právě řešit složité věci. Síla sebou přináší velkou odpovědnost.“
„Máš pravdu. Já také neříkám, že se své Síly chci vzdát, abych se zbavil zodpovědnosti. Jen říkám, že některé věci mi připadají zbytečně komplikované. My Jedi bychom měli někdy tvrdě zasáhnout a ne jen nechávat stále prostor byrokratické Republice. Vždyť Republiku jsme postavili my, včele s Orwinem. Nebýt nás, tak tu všichni otročí Telmandům. Jedi by měli mít větší politickou moc! Kdybychom my vládli, měli bychom vše pod kontrolou a k žádnému masakru by nedošlo. Sithové by se nemohli ukrýt. My bychom měli být víc než jen strážci míru.“
„Od toho však vzniká Senát, ten zaručí to, že nastane pořádek.“ namítl Asmodeus. Elijah na to však jen zamítavě zavrtěl hlavou.
„Uběhlo teprve třicet let a už se vyrojilo tolik mocichtivých, že je mi z toho špatně jako z banthího masa. Všiml sis těch ‚senátorů‘? Polovina z nich jsou jen hamižní a rozhádaní byrokraté. Ti, že nám mají vládnout?“
„Lepší špatná demokracie, než dobrá tyranie… nemyslíš?“ otázal se Asmodeus. Elijah však neodpověděl.

Orwin stál v knihovně a pročítal staré spisy. Tiché kroky mu prozradily, že jeho přítel se blíží. Orwin věnoval Asmodeovi strnulý úsměv a bezeslova mu podal datapad, který prohlížel. Asmodeus ho přijal a četl.
„To jste našel kde, velmistře?“ otázal se po chvíli, trochu zaraženě.
„Musel jsem dlouho hledat, než jsem to objevil.“ odtušil Orwin.
„Bylo to dobře schované… jakoby to někdo chtěl ukrýt… nebo dokonce vymazat.“
„Velmistře, myslel jsem, že číst tyhle staré texty o praktikách Sithů je zakázané. Jsou tam přeci i jejich pravé odkazy, které po sobě zanechaly v zakódované podobě, aby je mohli objevit jen vyvolení.“
„Příteli… praví Sithové vymřeli. Ale jak jsi sám řekl, postarali se, aby jejich myšlenky nezahynuly. Jejich touha po moci je tak sžíravá, že touží po tom být dále předávána. Proto jsou vždy dva Sithové – mistr a učedník. Proč myslíš, že mistr chce učedníka? Aby se s ním dělil o moc? Právě naopak, mistr svého učedníka využívá ve svůj prospěch. Proto také Sithové chtěli, aby někdo pozvedl jejich odkaz. Je to jejich zvrácená touha po absolutní moci, co je nutí předávat dál své učení. A někdo… někdo musel na něco takové narazit. I mezi Jedi jsou ti, co touží po moci, to si pamatuj, Asmodeusi! Síla… a moc v ní ukrytá… jsou zrádné.“
„A co jste našel, velmistře?“
„Pokoušel jsem něco objevit o rituálu Ordesth. Víš, proč je to jeden z těch nejhorších rituálů? Protože ten, kdo ho vykonal, čerpal svou Sílu ze tří pramenů – ze strachu, utrpení a z hněvu. Ten samotný rituál má jen jeden účel. Je to dávný iniciační obřad Sithů. Sith měl zabít nevinné, čímž se plně vydal na cestou Temné strany Síly a také tím pronikl do umění Sithů. Od té chvíle již nikdy není cesty zpět. Ten, kdo vykoná obřad Ordesth, navždy propadne Temné straně.“ Orwin se nenápadně rozhlédl a udělal nenápadné gesto. Asmodeus pocítil záchvěv síly. Orwin kolem nich vytvořil neviditelné pole ticha, takže nikdo nemohl slyšet, o čem mluví.
„Proto byli Sithové vždy silnější, Asmodeusi. Oni totiž čerpají Sílu z utrpení. Tam je Síly nejvíce… tam je nejkoncentrovanější a nezkrocená…“ zašeptal Orwin. Slyšet je nikdo nemohl ani kdyby křičeli, ale Orwin přesto mluvil tiše.
„Jak to víte, velmistře?“ Asmodeus se zachvěl.
Orwin si povzdechl a přetřel si obě oči. Po chvíli začal tiše vyprávět.
„Asmodeusi… tehdy před deseti lety tady na Coruscantu, když jsme porazili Telmandy… byl jsme na pokraji sil. Abychom je porazili, ulovil jsem jednoho z nich… netušíš, kolik Moci se skrývá v jedné bytosti!“ zašeptal Orwin tak potichu, že ho Asmodeus téměř neslyšel.
„Velmistře…“
„Zaplatil jsem krutou daň, ano. V té chvíli však jsem musel sáhnout k Temné straně! A ty si pamatuj… Temná strana Síly je mocnější! Vím to, protože jsem ji okusil.“
„To ale není všechno, že velmistře?“
Orwin na Asmodea pichlavě pohlédl.
„Byl jsem kdysi padawanem velkého Jedi. Jmenoval se Welfin. Byl to ten nejslavnější Jedi všech dob, byl nejmocnější a nejmoudřejší… a ovládal Sílu tak jako nikdo z nás. Pronikl do učení Jedi tak hluboko, že se mu nikdo z nás nemohl rovnat. Byl živoucí legendou, dokázal ohromné věci. Ještě před příchodem Telmandů se stal velmistrem a učil nás ostatní cestu Jedi. Když přišli Telmandové, učil mě tajně, tak jako ostatní. Avšak nebyl Jedi celým svým srdcem. Měl ženu a dvě děti. A právě kvůli nim propadl Temné straně. Tolik je miloval a tolik se o ně bál, že jim toužil dát věčný život, uchránit své blízké před smrtí. A tak začal pátrat. Ve svém učení narazil nakonec na odkaz pravých Sithů a objevil jejich staré spisy, těch kteří zakódovali své umění a uschovali ho. A Welfin poznal, že Temná strana Síly má moc nad životem. Zatímco já pronikl do tajů umění Jedi, můj mistr začal propadat Temné straně. Než jsem od něj odešel, ještě mě něčemu naučil. Ukázal mi Temnou stranu… proto jsem později věděl, jak ji využít! Já jsem tehdy poznal, že Welfin již Temné straně propadl a byl jsem odhodlán ho zabít, ale nedokázal jsem to. Nemohl jsem. Byl největším Jedim a stal se z něj Sith, ten nejmocnější, jaký kdy žil. Nemohl jsem ho porazit… byl to ten nejstrašlivější protivník, kterého jsem poznal. Ovládal mistrně umění Jedi, ale jeho Síla, kterou čerpal z Temné strany, ta převyšovala veškeré moje vědění. Musel jsem se nakonec ukrýt před svým bývalým mistrem… Poté jsem o něm již neslyšel, protože zmizel neznámo kam. Ale je to již dávno a nevěřím, že by se vrátil.“
„Víte, velmistře, jaké nové jméno přijal?“
„Přestal být Welfinem a stal se z něj Darth Plagueis Moudrý.“
Asmodeus zavrtěl hlavou.
„Velmistře… myslíte tedy, že někdo objevil tajemství Sith?“
„Obávám se, že ano. Někdo z Jedi propadl Temné straně a dobrovolně přijal jejich učení. To ale není všechno. Nerozluštil jsem ještě všechno… Sithové tu píší ještě o něčem jiném… nějakém daru, který učedník získá tím, že provede rituál Ordesth. Ale ještě nevím, co to je. Je to zároveň něco, co je ochrání před prozrazením… něco, co zatemní Světlou stranu Síly.“
„Co budeme dělat, velmistře?“
Orwin si povzdychl. „Musíme být trpěliví.“

Qui-Quin byl v Akademii a učil tři malé padawany umění Jedi. Měli se soustředit na skleněnou kouli a svou myslí ji rozdrtit. Byl trochu zaskočený, když spatřil ve dveřích Asmodea, jak na jeho hodinu hledí se zaujetím.
„Mistře Asmodeusi… vítejte u nás. Pozdravte mistra Asmodeuse!“
Malí padawani se uctivě uklonili a dále se věnovali koncentraci vůle. Qui-Quin pokynul Asmodeovi a oba se usadili u oken, dál od malých padawanů, aby je neslyšeli.
„Co se děje, že jste přišel?“ otázal se Qui-Quin a jeho ruce se nepatrně zatřásly. Ve válce s Telmandy bojoval po boku Elijaha a utrpěl několikerá zranění, ale nejvíce ho poznamenaly hrůzy, které tehdy viděl na každém kroku. Jednou mu v náručí zemřel jeho nejbližší přítel.
Qui-Quin se ho sice snažil zachránit, ale vyčerpal veškerou svou Sílu a nedokázal zacelit smrtelná zranění. Vyčerpání ho poznamenalo natolik, že Qui-Quinovi se občas neovladatelně třásly ruce.
„Přišel jsem poprosit o vaši radu, mistře.“ řekl Asmodeus. Qui-Quin horlivě přikývl.
„Jistě, jistě, mistře Asmodeusi. S čím vám mohu být nápomocen?“ „Jste největší znalec mysli. Myslíte… myslíte že je možné, aby Sith dokázal zakrýt svou touho po Temné straně Síly? Dokázal by Sith ukrýt své znalosti tak, aby žádný pravý Jedi neodhalil jeho totožnost?“
Qui-Quin se zamračil a jeho ruce se znovu roztřásly.
„Síla mysli, můj příteli, je stále podceňována. Nejvíce se cení umění meče, ale Síla se neukrývá v té prostoduché zbrani, ale právě v mysli. Ostatně, vždyť sám víš, jak mysl dokáže být mocná, vždyť jsem tě za války naučil všemu, co znám já sám. Pamatuj, Asmodeusi! Mysl je schopná všeho!“
Qui-Quin domluvil a vážně pokýval hlavou. Asmodeus od něj odvrátil zamyšlený pohled.

Mistr Elijah byl v aréně. Tři kroky od něj stál připravený Asmodeus. Elijah bleskurychle vytasil meč a zaútočil jako první. Asmodeus pohotově uskočil a provedl několik piruet. Vyměnili si několik úderů, než Elijah opět bleskově zaútočil. Asmodeus se ubránil jen tak-tak. Elijah ho chvíli obcházel a poté provedl nečekaný výpad z boku. Asmodeus tentokrát uskočil a rychlým úderem Síly vyrazil Eliajhovi meč z rukou. Přiskočil k němu a namířil mu meč na Prsa. Elijah vytřeštil oči.
„Jsi první, kdo mě porazil!“ odtušil trochu skřípavě Elijah. Asmodeus přikývl a zasunul meč zpět.
„Ani velmistr Orwin není v meči lepší, než já! Jsi první, kdo mě porazil, Asmodeusi!“
„Časy se mění, Elijahu. Přemýšlel jsem o tom, cos mi řekl minule. A myslím, že to chápu.“
„Chápeš? To jsi první Jedi, který chápe můj národ… první, kdo kdy pochopil Zabraka. Měl by ses někdy podívat do mého domova, na Irodinii. Pak bys také pochopil, proč chci prosadit Jedium víc pravomocí… kdybys viděl, co byrokraté dokáží udělat mé zemi…“
„Já vím, příteli. Pojď, promluvíme si o tom… myslím, že najdeme společné řešení, které tě uspokojí.“

„Tento čin, je jen další důkazem neschopnosti Senátu!“ bouřil Elijah.
Několik mistrů kolem přikývlo. Orwin však mlčel a jen na Elijaha mlčel.
„Pokud budeme pokračovat dál tak, jako doposud, náš nepřítel získá ještě větší moc, bude se někde v ústraní schovávat a Senát neudělá nic, aby ho zastavil! Proto navrhuji, abychom my Jedi odebrali Senátu většinu jeho pravomocí nad armádou, která porazila Telmandy. Ostatně, my jsem ji vedli do vítězného konce, ne Senát! Nejvyšší velení by se mělo vrátit velmistrovi! A s tím by také měl velmistr Jedi získat další pravomoce, které náleží nyní kancléři Senátu! Navrhuji, aby se sloučil post kancléře a velmistra Jedi! Velmistr Orwin nechť zasedne do čela Senátu a stane se kancléřem! Nechť zavládne vláda Jedi, vláda týmokracie, včele s naším velmistrem! My Jedi už budeme vědět, jak správně vládnout!“ pronesl nakonec hlasitě Elijah. Mezi ostatními mistry to souhlasně zašumělo. Elijah ještě pokračoval.
„Pokud se bude Senát vzpírat, připomeneme mu, že vojáci Republikové armády jsou nám stále loajální. Postaví se na naší stranu. Ještě nezapomněli, kdo je vedl!“
„Souhlasím s Elijahem!“ povstal Asmodeus. „Velmistr Jedi by se měl stát vrchním velitelem Republikové armády a kancléřem. Jen tak zabráníme tomu, aby Sithové získávali tajně moc. Když mi získáme tyto pravomoce, budeme schopni proti nim tvrdě zakročit a najít je v brzké době!“
Orwin na to nic neřekl. Svaly v jeho obličeji byly napjaté, jakoby byl pod velkým tlakem. Konečně pronesl: „Tyto myšlenky nás odvádějí od pravého poslání Jedi. Nemáme si uzurpovat moc, nicméně ji chránit… ale souhlasím s vámi. Výjimečná doba si žádá výjimečné činy.“

Senát se vzpíral, ale všichni věděli, že za řádem Jedi stojí armáda. Aby Senát zabránil občanské válce, ve které by stejně musel prohrát, nakonec ustoupil a uznal požadavky Jediů. Velmistr Jedi měl do sedmi dnů převzít veškerou moc nad Republikovou armádou a stát se kancléřem. Za sedm dní měl usednout na místo Domináta. Tak byl nazván nový úřad – Dominus.

Asmodeus a Elijah navštívili Qiu-Quina den před slavnostním uvedením Orwina a ostatních Jedi do úřadu. Mistr Vůle meditoval.
„Přátele… cítím z vás neklid… co se stalo?“
„Mistře, máme obavy, že tajemný Sith, který provedl rituál Ordesth, je mezi námi, že je v Radě!“ pronesl tiše Eliajh.
Qui-Quin strnul a prudce vyskočil ze sedátka. Přísně se zahleděl do Elijahových očích. „Jak jste k tomu dospěl?“
Elijah ukázal na Asmodea. „Mistr Asmodeus mě na to upozornil. Jeden z Rady se zajímá o praktiky Sithů a tajně studuje jejich umění, aniž by o tom informoval ostatní!“
„O kom to mluvíte?“
„Velmistr Orwin.“ zašeptal Asmodeus. Qui-Quinovi se rozšířily oči.
„Velmistr?! Ale to přeci není možné…“ Ruce se mu opět roztřásly.
Asmodeus pokračoval. „Sám se mi doznal, že zná Temnou stranu Síly a sám mi řekl že ji použil, aby přežil. Pak jsem se vás ptal, mistře, zda-li je možné Temnou stranu Síly v sobě ukrýt, před zraky Jedi, a vy jste řekl, že ano. Síla je mocná s Orwinem… on by to dokázal. Obávám se, že rituálem Ordesth se stal Sithem a nyní touží po moci jako nikdo jiný. Musíme mu v tom zabránit.“
„Než ale vyslovíte podobná svědectví nahlas, musíte mít nějaké důkazy.“
„Mistře, ty nám pomůžeš! Jen ty dokážeš proniknout do všech myslích… pojď s námi a sám se přesvědčíš, že mluvíme pravdu!“ zašeptal Asmodeus. Qui-Quin přikývl.

Orwin vypadal, jakoby je čekal. Stál zády k nim, hledě z okna. Zasedací místnost byla jinak prázdná.
„Co se děje přátelé? Vaše myšlenky jsou plné strachu a obav… a hněvu.“
Orwin se k nim otočil a přísně se na ně zahleděl.
„Cítím z vás velký strach. Dávejte si pozor, zda-li nenecháváte svým vášním příliš velký prostor. Ve strachu číhá Temná strana Síly.“
„Dost hry, Orwine!“ zvolal Elijah a vytasil svůj meč.
„Nepřišli jsme za tebou o radu. Jsi-li tím, za koho tě pokládáme, pak tě zatýkáme. Jestliže nejsi, pak se podrobíš zraku mistra Qui-Quina.“
„A za koho mě pokládáte?“
Asmodeus vykročil vpřed. Ruku si položil na svůj meč. „Orwine, hledáme nepřítele Republiky, tajemného Sitha, který provedl masakr a rituál Ordesth. A přitom jsi jím ty sám, samotný velmistr! Zradil si celý Řád!“
„Asmodeusi… nevěřím tomu, že jsi ochoten důvěřovat takovým myšlenkám… Temná strana Síly ti zatemňuje mysl!“
„Dost řečí!“ zvolal opět Elijah.
„Podrobíš se zkoušce?“
„Jsem váš velmistr, jsem nejvyšší Jedi! Jakým právem se opovažujete!“ ucedil Orwin.
„Je v tobě mnoho hněvu, velmistře…“ zašeptal Qui-Quin.
„Já vím… ale ovládám ho. Držím ho pod kontrolou! Já nejsem Sith!“ řekl Orwin a poodstoupil od okna.
„Pak se nemáš čeho bát… nech Qui-Quina, ať se přesvědčí!“
„Dobrá… nechť je Síla s vámi…“ zašeptal Orwin.
Qui-Quin k němu přistoupil blíže a zavřel oči. Orwin se trochu zapotácel, ale zůstal stát a také zavřel oči. Elijah s Asmodeusem je pozorovali. Orwin se chvíli nehýbal, ale poté vykřikl. Chytil se za hlavu a padl na kolena. Qui-Quin na zlomek okamžiku nic nedělal, ale poté i on vykřikl a prudce rozevřel oči. Celý se chvěl a potácivě se vrátil k Asmodeusovi a Elijahovi.
„Já… já to viděl…“ přerývavě šeptal.
„Viděl jsem… vesnici… a postavu jak provádí rituál Ordesth… všichni ječeli bolestí… tolik utrpení… tolik muk…“
„Asmodeusi“ Teď již tomu rozumím! Byl jsi mým učněm! Zradil jsi mě!“ zařval Orwin a vzchopil se. Bleskurychle sáhl po meči a vytasil ho.
„To Asmodeus! On je ten Sith! Ve jménu Řádu vám rozkazuji, zabijte Asmodeuse! On je ten Sith, on je ten Temný mistr!“ zařval Orwin na ostatní dva mistry.
„Orwine… to byly tvé vzpomínky… dobře jsi skryl svou Temnou stranu Síly v sobě, ale nechal sis vzpomínky na rituál Ordesth. Ty jsi ten Prokletý!“ zašeptal vyděšeně Qui-Quin a pomalu sám vytasil meč.
„Qui-Quine, nejsem Sith, jsem Jedi jako ty! Ale Asmodeus, to on tahá za všechny nitky! Zradil nás všechny!“
„Vzdáváš se, Orwine? Vydáš se nám dobrovolně?“ ucedil Elijah.
Orwin se po všech rozhlédl a když všude narazil jen na nepřátelský pohled, postavil se do střehu.
„Radím vám, moji přátelé, nebojujte se mnou. S vámi nemám bojovat, ale s Asmodeusem!“
„Lžeš, Orwine. Sám ses přiznal, že znáš Temnou stranu Síly, že znáš umění Sith! Propadl jsi Temné straně Síly!“ pronesl výhružně Asmodeus.
„Nikdy!“
Elijah zaútočil, za ním Qui-Quin. Asmodeus ještě netasil. Orwin se bleskurychlými piruetami přesunul ke zdi, takže měl krytá záda, ale nechával si kolem sebe dost prostoru na to, aby mohl manévrovat. Ani se nezadýchal a mávnutím Síly mrštil po Elijahovi kovové křeslo. Elijah ho odrazil mečem, ale ztratil rovnováhu a Orwin mu stačil uštědřit silnou ránu pěstí do spánku. Orwin se sám hned musel krýt před Qui-Quinem, který na něj dotíral z druhé strany. Orwin odrazil jeho výpady a rychlým kopancem do kolen ho srazil na zem. Jenom koutkem oka si všiml, že Asmodeovi se v rukách mezitím nashromáždila Síla. Ještě se k němu stačil otočit čelem, když z Asmodeových rukou vyšlehly modré blesky. Orwin zařval bolestí, když ho blesky obepnuly. Vyrazil před sebe ruku a vložil do úderu veškerou Sílu, kterou nahromadil. Nyní zařval Asmodeus, protože Orwin zazářil zlatým světlem, které blesky odrazilo zpět na Asmodea. Ten byl odražen do kouta, z hábitu se mu doutnalo. Orwin chtěl k němu přiskočit, ale do cesty se mu postavil roztřesený Qui-Quin. Sám proti Orwinovi neměl šanci. Těch několik chvil stačilo Elijahovi, aby se vzpamatoval a pomohl Qui-Quinovi. Orwin měl ale ještě dost sil. Na chvíli se mu podařilo uskočit z prostoru mezi Qui-Quinem a Elijahem a rychlým seknutím Qui-Quina rozpůlil. Elijah i Orwin se poté zarazili, ztěžka oddychujíc. Hleděli na sebe.
„Qui-Quin nevěděl, o vašem spiknutí, že ne?“ zachrčel Orwin. Elijah mu neodpověděl. Nenávistně na něj hleděl.
„Přidal se k vám v dobré víře, že pomáhá dobré věci… Elijahu, ještě není vše ztraceno… cítím, že tě Asmodeus ještě nedokázal zcela obalamutit. Přestaň se mnou bojovat… víš, že ty sám mě neporazíš…“ Elijah mu neodpověděl.

Teprve okamžik předtím, než Orwina zahalil věnec bleděmodrých blesků, pocítil nebývalý záchvěv Síly. Asmodeus stál v koutě, smál se jak šílený a z dlaní mu šlehaly smrtící záblesky. Orwin se svíjel na zemi.
„SÍLA! NEOMEZENÁ SÍLA!“ řval jako posedlý Asmodeus a zalykal se smíchem.
Po chvíli z Orwina zbyl jen kus spáleného masa. Asmodeus pohlédl na Elijaha.
„Naplnil si svůj osud, Elijahu. Staň se mým učedníkem. Nauč se používat Temnou stranu Síly.“
„Udělám, co si budeš přát, mistře.“ odpověděl chladně Elijah.
„Dobře… Je s tebou spjata velká Síla… Stane se z tebe mocný Sith. Od nynějška budeš znám jako Darth… Maul.“
„Díky, mistře.“
„Lorde Maule… povstaň!“

Senátoři byli jako na trní. Zvěst o tom, že velmistr Rady Orwin propadl Temné straně Síly se šířily rychle. Několik senátorů utvořilo bouřlivě diskutující skupinky, které čas od času požádaly neúspěšně o slovo. Na galerii stáli jako opaření mistři rady. Na čestných místech seděli Asmodeus a Elijah, hrdinští zachránci Řádu a Senátu. Oba dva celému ruchu jen nečinně přihlíželi.
Slova se nakonec ujal senátor Selwocu, Orwinovy domovské planety. Senátorova řeč byla krátká a roztržitá, ale podařilo se mu shrnout mínění celého Senátu. Vyjádřil se, že přenesení více pravomocí na Řád Jedi nyní nepřichází v úvahu a že je nejdříve potřeba udělat pořádek. Z ostatních senátorských míst se ozval zmatený potlesk a souhlasné hučení.
Asmodeus zvedl ruku, aby senátory utišil. Rozhlédl se, a když bylo v ohromném sále ticho, promluvil.
„Je jasné, že vaše návrhy jsou opodstatněné. Chápu vaše nastalé obavy. Já sám se s nimi ztotožňuji. Miluji demokracii. Miluji Republiku. Právě proto je potřeba ustanovit do čela Senátu někoho, kdo bude mít speciální pravomoci nad Senátem a politickou moc vůbec. Proto navrhuji, aby byl jmenován úřad Kancléře, nejvyššího tajemníka Senátu, který nebude nijak spjat s Řádem Jedi.“
Po jeho slovech nastaly dvě vteřiny ticha a poté se ozval hromový potlesk. Nikdo ze senátorů nedoufal, že Asmodeus bude tak vstřícný.
Ještě toho dne byl nový úřad zaveden.
Eliajh, pohlédl na svého mistra, Asmodea. Ten se jen usmál.
„Myslím, že je načase, abych odešel z Řádu.“ povzdechl si. „Od nynějška se budu jmenovat… Palpatine.“
Elijah jen přikývl.

Darth Sidious stál u okna, v místnosti Rady, zahalen do černého pláště. Díval se na zapadající slunce, kochal se pohledem na rudě zalité budovy Coruscantu. A pro sebe se usmíval. Věděl, že jeho čas ještě přijde.
Tohle byl jen začátek.