V PODVEČER

DARTH LEILITH

Nebe se rodí hluboko
kdesi uvnitř
Hluboko jako stesk jdoucí přes útroby
Vyvěrá vzhůru
zadními vrátky stinného paláce
jenž je srdcem
Stoupá na oblohu
ven
a rozlévá se

Tvé nebe je vzdálené
křišťálová studnice
čechrá křídla havranům do teplých krajů
a zanáší v nás pocity
Latentní lásky

Tak krutě zemdlený večere
vítáš ráno
Úsměv a polibek
snad ještě vřelé objetí
Pak jen osud a smutek a chladné dotyky
na srdci
temnota bok po boku ohnivému světlu
a píseň
znící v uších bez přestání
Nepláče a hravě
sní o našem blouznivém příště

Odcházím
Lemem šatů z brokátu
chvatně stírám pel své
bezcenné nevinnosti