NOČNÍ DEN

DARTH LEILITH

V tichém přemítání,
sdílení samoty sám se mnou,
v tmavých nocí myšlenek
vnímám radosti, jak dotek pavího pera za nočního snění.

Tak lehce a tiše,
jako když vůbec nejsou,
zato bolesti a křivdy
se zarývají pod kůži,
jak cizopasník, když hoduje na mé krvi.

V křečích bolesti a zoufalství křičím,
až pálí mne hlasivky,
přesto nikdo neotevře a nepřijde,
žádná ruka nenabídne pomoc a záchranu.
Stejně bych na ni nedosáhl,
a nebo ucukla by v poslední chvíli.

Ještě že každé ráno vyjde slunce, rozední se a ptáci…
ptáci tak přehlížení zazpívají ranní chór,
který otevře mi oči
a na rtech vykouzlí usměv před krvavými dásněmi.

Tak zase nový den
plný „úsměvů a štěstí“.