ZNOVUZVOLENÍ

DARTH ZIRA

            Bail Organa pozval některé své přátele k sobě domů na malou pracovní večeři, kde s nimi chtěl podrobně a beze svědků probrat současnou politickou situaci. Když si byl jist, že se dostavili všichni, které pozval, vzal si slovo: „Přátelé, myslím, že je vám jasné, o co kráčí. Budete se mnou jistě souhlasit, že je skandální, v jakém postavení se za poslední roky ocitly zakladatelské světy naší Republiky. Veškerá pozornost je nyní věnována vzdáleným soustavám.“

-„Není se co divit, když současný kancléř pochází právě odtamtud.“, poznamenal k tomu dost jedovatě Corelliánec Com Fordox.

-„Jestli to takhle půjde dál…“, pokračoval ve svém proslovu alderaanský senátor, „...ztratíme v Republice veškerý vliv.

-„To nelze připustit!“, vykřikl senátor Horox Ryyder a pokračoval: „Soustava, kterou já reprezentuji, odmítá jakékoli změny starých tradic. Jsme přesvědčeni, že nám nic dobrého nepřinesou a že Raioballou bude vždy nejlépe pod vládou kancléřů pocházejících z předních rodin centrální soustavy.“

-„To vím, příteli.“, vzal si znovu slovo Organa. „A nejste se svými názory jediný, tradicionalistů je naštěstí v Senátu pořád hodně a stále máme značný vliv i mimo něj. Víte snad všichni, o čem mluvím.“, dodal s významným pohledem po přítomných. „Myslím si proto, že máme nyní šanci. Za pár týdnů vyprší kancléři funkční období a v Senátu jsem zatím ani náznakem nezaslechl, že by se někdo chystal do volební kampaně. To je naše příležitost.“

-„Chápu.“, vložil se Bor Gracus. „Musíme postavit Palpatinovi protikandidáta a nenápadně mu vyjednat podporu napříč Senátem.“

-„Mám za to, že pro to neseženeme dost lidí.“, namítl Fordox.

-„Ani za spolupráce Obchodní federace?“, potměšile se otázal Ryyder.

-„Obchodní federace?!“, vykřikli současně senátoři Velusie, Fondoru, Chandrilly a někteří další.

-„Jestli je v Senátu někdo, kdo opravdu nemá Palpatina v lásce, jsou to právě Nemoidánci a jejich spojenci. To je pro nás výhodou. Může se to - vzhledem k tomu, co Obchodní federace v posledních letech předvádí - zdát poněkud nemorální, ale účel světí prostředky, dámy a pánové.“, klidně reagoval Ryyder.

Nastala chvíle ticha. Všichni přítomní v duchu zvažovali všechna pro a proti právě řečeného. Jako první se vzpamatoval pragmatický Fordox: „O této variantě lze uvažovat, pokud se ovšem bude s Dodem a jeho lidmi vyjednávat nepřímo a hlavně pokud se nedozví, kdo je ten kandidát, kterého mají podporovat. Vás, senátore Organo, nemilují o nic více, než kancléře.“

-„Já nemám ani omylem v úmyslu kandidovat.“, zareagoval oslovený.

-„Cože???“, zněla udivená reakce většiny přítomných.

-„Tak o čem se tu již dobře půl hodiny vlastně bavíme?“, ozval se dotčeně Bor Gracus.

-„Přátelé, klid.“, zasáhl alderaanský senátor do vzrušeného šumu, který se začal šířit po jeho nečekané větě. „Moje kandidatura by nebyla vhodná v žádném případě, i kdybychom nemínili jednat s Obchodní federací. Je naší výhodou, že mi kancléř důvěřuje, takže v postavení jednoho z jeho zdánlivě loajálních spojenců pro nás mohu být mnohem užitečnější. Navíc mi nic neuteče. Bude-li nyní zvolen jiný z nás, připraví mi půdu pro to, abych mohl úspěšně kandidovat za pár let. Podstatné je, aby se moc v Republice zase vrátila do rukou jejích zakladatelů - lidu centrální soustavy. Domnívám se, že kolega Fordox bude v tuto chvíli po všech stránkách ideálním kandidátem. Nebo má snad někdo jiný, lepší návrh?“

 

***

            Místokrál Obchodní federace Nute Gunray spokojeně odpočíval po dobrém obědě, když ho vyrušila signalizace holoprojektoru. Bylo mu jasné, že s ním chce mluvit jeho záhadný protektor, lord Sidious. Vyskočil tedy ze svého chodícího křesla a postavil se téměř do pozoru před přístroj, v jehož poli se postupně začala materializovat ona postava v kápi.

-„Co si přejete, můj pane?“, zeptal se se strachem v hlase Gunray.

-„Abyste místo počítání kreditů občas taky mysleli, místokráli.“, zazněl řezavý hlas sithského lorda v odpověď.

-„Promiňte, asi vám nerozumím, lorde Sidiousi…“, začal se rozpačitě omlouvat Nemoidánec.

-„Samozřejmě. Nikoho z vás ani nenapadlo, že volební období současného kancléře za pár týdnů skončí. Nebo se snad mýlím?“, položil Sidious ironicky řečnickou otázku. Než na to mohl místokrál nějak zareagovat, pokračoval: „Situace v Senátu mi není neznámá. Existují určité ne bezvýznamné skupiny, kterým vůbec není po chuti, aby byl Palpatine zvolen znovu. Mám tedy na mysli i jiné skupiny, než jste vy. Tam byste mohli nalézt spojence pro podporu Doda.“

-„Můj pane, vy se domníváte, že Lott Dod by měl být Palpatinovým protikandidátem při příštích volbách?“, udiveně se zeptal Gunray.

-„Jinak bych snad o tom nemluvil, místokráli. Takže to zařiďte.“, řekl tvrdě Darth Sidious a poté se jeho hologram začal pomalu vytrácet.

 

***

            Senátorka Toonbuck Toora pořádala soukromý večírek při příležitosti oslavy svých narozenin. Před pár dny sice nákladnou recepci ke stejnému účelu zaplatila - v té nejlepší coruscantské restauraci pro všechny své kolegy v Senátu. Při jejím pohádkovém bohatství ji ovšem výdaje na další bombastický raut ani nezajímaly, navíc měla pro tento večírek dost dobrých důvodů. Ona a její další přátelé pod vedením rylothského senátora Taay si potřebovali v klidu a hlavně beze svědků promluvit s Nejvyšším kancléřem a podobná příležitost pro to byla velmi vhodnou nenápadnou záminkou. Zbývalo sice ještě čtvrt hodiny do oficiálního, na pozvánce uvedeného začátku, ale všichni pozvaní mimo hosta nejvýznamnějšího již byli přítomni.

-„Myslíte si, že kancléř bude s naším plánem souhlasit?“, otázala se Toora svého kolegy Argenteho.

-„Spoléhám na výmluvnost našeho přítele Taay:“, odvětil.

-„Já spoléhám na Palpatinův smysl pro zodpovědnost.“, vložil se do rozhovoru Rodián Mot Not Rab.

-„To my všichni.“, zareagoval Orn Free Taa. „A riziko, že by nakonec mohl být zvolen ten Nemoidánec, je docela vysoké.“

-„Nebo ještě hůř, že by nakonec mohli prosadit svou ti Antillesovi pohrobci.“, dodal Quarren Tikkes. 

-„Za takovýchto okolností bude kancléři naše drobná intrika připadat jako menší zlo.“, přispěchal se svou troškou do mlýna Gane.

-„Ale lepší v každém případě bude…“, řekl Tikkes, „…když si necháme od něj schválit pouhý rámec a s přílišnými podrobnostmi ho nebudeme zatěžovat. Některé detaily by se mu - při jeho smyslu pro spravedlnost, který známe všichni - nemusely zrovna zamlouvat.“

-„Exactment.“, přikývl rylothský senátor až se jeho masité lekku rozkývaly.Možná chtěl ještě něco dodat, ale mrrská sekretářka senátorky Toory ohlásila příchod Nejvyššího kancléře.

-„Jsem nesmírně poctěna, že jste přijal mé pozvání.“, uvítala ho hostitelka. „Jste přesný jako vždy.“, dodala ještě.

-„Prý je to zdvořilostí králů. Domnívám se ovšem, že tato vlastnost se může stejně dobře uplatnit i v republikánském prostředí, takže snad v případě mé osoby nemusí být pokládána za vadu.“, usmál se Palpatine.

-„Ani v nejmenším, vaše excelence.“, odvětila Toora.

-„Drahá přítelkyně, udělejte mi tu radost a aspoň zde, kde jsem mezi starými přáteli, vynechejte ty oficiality, které mě tak unavují.“, pronesl na ta slova kancléř a nesmírně upřímným hlasem pokračoval: „Asi nikdy nepochopím, co se někomu může tak líbit na tom, že se mu všichni kolem pokorně uklánějí. Já si na to stále nemohu zvyknout. Ostatně je možné, že už brzy toho budu ušetřen.“

-„Kancléři Palpatine, Republika vás stále potřebuje.“, zareagovalo na to ihned několik přítomných.

-„Každý je nahraditelný.“, řekl klidně oslovený a pak směrem k Tooře dodal: „Odpusťte mi mou nevychovanost, málem jsem to zamluvil - ty květiny jsou samozřejmě pro vás.“ S těmito slovy jí podal velkou kytici zvláštních načervenalých květů, které vypadaly jako ze skla.

-„Velice vám děkuji, vzácný příteli, jsou překrásné… vlastně… takový druh jsem ještě neviděla.“, trošku udiveně zareagovala obdarovaná.

-„Ano, jsou trochu neobvyklé. Pokud vím, tak rostou z celé galaxie pouze na jednom místě mé domovské planety. Říkal jsem si, že by se vám mohly líbit, tak jsem je sem pro vás nechal doručit.“, lakonicky konstatoval Palpatine.

-„Tolik laskavosti si od vás ani nezasloužím.“, mírně se uklonila a pak poněkud rozpačitě namítla: „Ale… proč si kvůli mně vůbec děláte takovou škodu? Dárek k narozeninám jste mi přece předal už na oficiální senátní oslavě.“

-„To je maličkost, která ani nestojí za řeč.“, mávl kancléř rukou. „Navíc je vrcholně nezdvořilé přijít na návštěvu s prázdnýma rukama. A k dámě dvojnásob.“

-„Jste po všech stránkách osoba na svém místě, kancléři.“, řekl jako komentář k právě proběhnuvší scéně Orn Free Taa. „Je štěstím pro Republiku, když v jejím čele stojí právě takový člověk.“

-„My všichni doufáme, že tomu bude tak co nejdéle.“, přidal k tomu významně Passel Argente.

-„To nezáleží na mně, přátelé.“, nevzrušeným tónem pronesl ten, jemuž byla tato slova určena. „Senátní většina rozhodne, jestli mám setrvat ve funkci i ve druhém volebním období a nebo jestli by někdo jiný byl lepším kancléřem.“

Gane, Tikkes a Taa si rychle vyměnili pohledy.  Zdál se být vhodný okamžik pro zasvěcení kancléře do jejich plánů. Quarren opatrně začal: „Nikdo, komu běží o blaho Republiky, se nemůže domnívat, že by Lott Dod mohl být jen z poloviny tak dobrým kancléřem, jako vy.“

-„Pak jsou vaše starosti bezpředmětné, přátelé.“, replikoval s mírným úsměvem Palpatine.

-„Drahý kancléři, mnozí se nechají přesvědčit spíše nemoidánským aurodiem, než zájmem o blaho Republiky.“, namítl Rooňan Edcel Bar Gane.

-„To bohužel vím, senátore.“, odvětil první muž Republiky smutně. „Ovšem stále existují i čestní lidé.“

-„Možná čestní, ale chorobně ctižádostiví.“, replikoval Argente. „Reprezentanti centrální soustavy nemohou přenést přes srdce, že se konečně - díky vám - popřává sluchu také vnějším soustavám. Vaše zvolení před čtyřmi lety, kdy musel Antilles nakonec kvůli nám všem známému skandálu odstoupit, bylo těžkou ránou pro ambice Alderaanu a jejich spojenců. Teď doufají, že mají možnost provést protiútok. To by nebylo pro Republiku dobré.“

-„Souhlasím s vámi, příteli, kancléři původem z centrální soustavy opravdu nikdy nepochopili, co je klíčem k pořádku a blahobytu v Republice.“, kývl hlavou Palpatine a poté zvolna přejel pohledem všechny přítomné jednoho po druhém. „Předpokládám, že máte nějaký plán, jak tomu zabránit.“, pronesl významně.

-„Nejvyšší kancléři, uvažoval jste vždy jako jeden z nás, byl jste hlasem vzdálených systémů…“, začal Taa.

-„Vždy jsem byl pouze hlasem Republiky. Nic více a nic méně.“, skočil mu Nejvyšší kancléř do řeči.

-„Promiňte, kancléři, samozřejmě.“, opravil se Twi’lekk. „A právě proto jsme připraveni udělat vše, co je jen v našich silách, aby váš hlas svou váhu sebeméně neztratil.“

-„Mohu se tedy už konečně dozvědět, co chystáte?“, se zájmem se otázal Palpatine.

-„Rozhodli jsme se, že je v obecném zájmu vaše protivníky co nejvíce rozdělit, aby se nemohli zformovat v opravdu účinnou opozici a prosadit třeba zvolení Doda nebo jiného individua jako vzdorokancléře.“, pronášel svou pečlivě připravenou řeč senátor Rylothu. „Mnozí, kteří s vámi z nejrůznějších důvodů ne vždy souhlasí, ovšem nemají příliš v oblibě ani Doda ani Fordoxe a byli by ochotni podpořit jednoho či druhého jen proti vám. A právě proto jsme se - kolegyně Toora a já - rozhodli dát jim na výběr ještě i další možnosti. Neříkali bychom vám o tom, ale příliš si vážíme vašeho přátelství, takže bychom byli neradi, kdybyste nás začal považovat za nečestné. Hodláme kandidovat jen proto, abychom ve vhodný okamžik odstoupili ve váš prospěch.“

-„Nevím, co vám na to mám říci, přátelé.“, dojatým hlasem pronesl Nejvyšší kancléř. „Snad jen tolik, že se můžete spolehnout, že vám tohle vaše upřímné gesto nikdy nezapomenu.“

 

***

            Lord Sidious opět projevil přání promluvit si s místokrálem Gunrayem. Ten proto s mírně skloněnou hlavou očekával, kdy se objeví holografický obraz tajemného sithského mistra.

-„Situace se zkomplikovala, místokráli.“, pronesl tento první větu.

-„Co se děje, lorde Sidiousi?“, otázal se pokorným tónem Nemoidánec.

-„Možná se do kancléřských voleb zapojí i další kandidáti, ale to není náš hlavní problém, s tím si nějak poradíme. Nemilou skutečností je informace, kterou mám, o chystaném atentátu na senátora Fordoxe.“

-„To je přece pro nás příznivou zprávou, můj pane.“, zareagoval Nute Gunray.

-„Jste hloupější, než jsem si myslel, místokráli.“, projevil Sidious velmi ostře svůj nesouhlas. „Jestliže ten atentát přežije, zvýší to jeho oblibu a pravděpodobnost jeho zvolení se tím pádem nesmírně zvýší.“

-„Tak se máme postarat o to, aby ten atentát nepřežil?“, zeptal se úlisně místokrál.

-„Desetkrát hlupáku!“, vykřikl lord Sidious. „To snad nemyslíte vážně! Kdyby při atentátu zemřel, tak Obchodní federace a tím pádem i senátor Dod budou prvními podezřelými. Nebo se snad domníváte, že by se našel v Senátu někdo, kdo by uvěřil tomu, že si toho atentátníka objednal Palpatine? Toho…“, dodal pohrdavě. „…není nikdo schopen podezírat ani že by zapomněl zaplatit drink v senátní kantýně.“ Na chvíle se odmlčel a pak znovu pohlédl na  Gunraye: „K tomu atentátu prostě nesmí dojít. To je váš úkol. Rozumíte, místokráli?“

-„Okamžitě to oznámím senátoru Dodovi a ten to přednese ještě na dnešním zasedání, takže Fordox bude hlídán senátní bezpečností a…“, úslužně začal Nemoidánec.

-„Ne!“, řekl tvrdě sithský lord. „To už mu můžou zástupci Obchodní federace a jejich spojenci dát rovnou svůj hlas. Vždyť je to to samé, jako kdyby ten atentát přežil. Pokud se v Senátu dozví, jaké nebezpečí jejich kolegovi hrozí, jeho popularita vzroste několikanásobně. Nikdo proto nesmí vědět, že by byl v ohrožení života.  A právě to bude váš druhý úkol.“ Hologram zamžikal a zmizel.

            Nute Gunray si k sobě okamžitě povolal Ruune Haaka a dlouho se radili, jak splnit rozkazy jejich nebezpečného spojence. Jedinou možností se jim zdálo najmout si profesionála, který Fordoxe ochrání.

-„Bylo by nejlepší, kdyby to byl zkušený bounty hunter.“, nakonec konstatoval Haako. „Kdo dokáže tak dobře likvidovat životy druhých, ví zároveň taky, jak je chránit. Musí to být opravdu dobrý bounty hunter. Pokud vím, tak nejlepším je Jango Fett.“

-„Zešílel jsi?“, rozčílil se místokrál. „Víš, kolik si počítá? Je možná nejlepší, ale rozhodně nejdražší. Nevíme, kolik dní bude muset toho zatraceného Fordoxe vůbec hlídat, přesný termín kancléřských voleb ještě nebyl určen. Mohou to být klidně dva nebo tři týdny. To by nás zruinovalo. A vůbec, my přece nechceme spáchat atentát na Nejvyššího kancléře, tak nemusíme platit nejlepšího specialistu galaxie, potřebujeme jen někoho, kdo toho Corelliánce pořádně ohlídá. To zvládne i někdo mnohem levnější.“

-„Věděl bych ještě o někom. Není drahý, ovšem nikoli na přílišný úkor kvality, místokráli.“, zareagoval na to Haako. „Je to opravdu schopná dvojice, naštěstí jeden z nich je notorický hráč sabaccu, špatný hráč a smolař, který je věčně bez peněz. Berou jakoukoli zakázku a přistoupí i na dosti nevýhodné finanční podmínky.“

-„Tohle jsou naši lidé!“, nadšeně vykřikl Gunray. „Objednej je.“

 

***

            V baru jedné z pochybných čtvrtí metropole seděla dvojice sestávající z vysokého rusovlasého člověka středních let a typického Rodiána. Byli usazeni tak, aby dokonale viděli na ulici a zejména vchod do erotického klubu, který byl naproti. Seděli v tomto baru již šestou noc. Když přijímali zakázku, kterou jim dojednal jejich prostředník, měli za to, že je pro ně velice výhodná. Zdálo se to dětskou hračkou, hlídat jednoho senátora a zabránit atentátu na něj. Nechápali sice zprvu, proč se dotyčný raději místo jimi nenechá hlídat profesionální senátní ochrankou, ovšem když to byl pro ně kšeft, nemínili si s tím lámat hlavu. Suma, která jim za to byla nabídnuta, se zdála velice slušná, tak neváhali ani minutu. Dnes ovšem byli jiného názoru, uvědomovali si, v čem byl ten háček. V klauzuli smlouvy, která říkala, že dotyčného budou hlídat buď do dne, kdy zabrání spáchání atentátu, a nebo až do dne následujícího po dni zvolení kancléře.

-„Tebe ještě někdy poslechnu, Otisi.“, nevrlým šeptem se ozval ten Rodián. „Raději jsem ti měl zpřerážet ruce, aby ses sabaccovejch karet už nikdy nemoh dotknout. Už je to tejden, co se jako stíny toho zatracenýho Corelliánce potloukáme tady mezi těma červenejma lucernama, a je ve hvězdách, jak dlouho to budem ještě dělat. Jestli až do těch mizernejch voleb, tak je to skoro dalších čtrnáct dnů. A to všechno za pitomejch dvacet táců. Fakt výhodnej kšeft, jen co je pravda!“

-„Pokud vím, Gere…“, odpověděl stejně tiše oslovený, „…ty jsi z tý smlouvy byl stejně vodvázanej jako já.“

-„Jo,“, odsekl rodiánský bounty hunter, „protože jsme za prvý byli totálně švorc - díky tobě, že - a za druhý ses nevobtěžoval mě upozornit na to ujednání vohledně termínu konce našeho kontraktu.“

-„Tebe by jako napadlo, že se ta vražda má stát asi až za rok, jo?“, skrz zuby procedil Otis Tiram, kdysi velmi nadějný diplomat, který ale pro svou vášeň ke kartám klesl až na dno. Zpočátku byl obyčejný kapsář, časem se vypracoval na docela schopného zabijáka. Když se před pár lety dal do party s tímto Rodiánem, stali se velmi úspěšnou dvojicí. Kdyby většinu vydělaných kreditů neprohrál, patřili by už dávno mezi elitu coruscantského podsvětí. S takovouhle ovšem museli brát cokoli se namanulo.

-„Bodejť by tebe za týdle situace něco napadlo, že jo. Hlavně když jsi před tím prohrál všechny prachy a nadělal fůru dluhů.“, pokračoval ve výčitkách Ger Dinat.

-„Tak co máme podle tebe včílka dělat, ty chytrej?“, kousavě se zeptal Tiram.

-„Někdy mám sto chutí na toho šaška spáchat atentát sám, abychom to už měli z krku a mohli vzít lepší kšeft.“, vztekle pronesl Dinat.

-„Pěkně blbej nápad, Gere. Todle není ňákej nula, to je senátor, kerej chce kandidovat na post kancléře. Myslíš si, ty pitomče, že kdybychom se zdejchli a někdo ho vodkrágloval, že by si nás jeho kamarádíčkové, kteří mu tu vochranu zprostředkovali, nenašli? Takoví hoši nejsou žádný měkoty, to si piš. Navíc politika je pěkný svinstvo, vo tom taky něco vím,  a tak kdyby ty senátní vyšetřovatelé náhodou nemohli dost rychle přijít na to, kdo ho vodbouch, ještě by to kliďánko hodili na krk nám.“

-„Myslíš, že si nás nechal najmout von sám?“, zeptal se se zájmem Rodián.

-„Kdo asi tak jinej? Asi ten jeho vrah, ne, vole?“, zavrčel Tiram.

-„A proč, když je to teda takovej hlavoun, tak si najímá takový, jako my, a nenechá se hlídat profi vochrankou?“, nedůvěřivým tónem položil otázku Dinat.

-„To je docela zajímavej dotaz.“, zareagoval jeho parťák. „Asi proto, že má něco, co nechce, aby se v Senátu rozkecalo. A jelikož sedíme už šestej den tady před tím hampejzem, tak začínám tušit, co to asi je.“

-„Jooo!“, typicky kovovým hlasem se rozesmál Rodián. „Ty vole, to by byla pro Senát šlupka, kdyby věděli, kde ten chlap tráví volný chvilky, co?“

-„Buď zticha, idiote, to chceš, aby si nás tady každej všímal?“, zasyčel na něj Otis Tiram. Dinat zmlkl, ovšem v baru byl takový hluk, že jejich rozhovor stejně nikdo neregistroval. Tiram po chvíli zamyšleným hlasem povídal: „Ty pitomče, víš, že ty seš vobčas geniální? Pokud by se nám podařilo udělat pár zajímavejch snímečků, tak bychom na tom vydělali podstatně víc, než na celý týdle mizerný zakázce.“

-„Myslíš jako střelit to holonetu?“, zasvítily oči Geru Dinatovi.

-„Prdlačky.“, odsekl Otis Tiram. „Sice už je to ňákej roček, co se v těchdle sférách nepohybuju, ale furt vím sakra dobře, jak to tam chodí. Ten chlap chce bejt Nejvyšší kancléř. Jenže nejni sám. A ten, kdo chce bejt taky kancléř, je vochotnej vysolit zatraceně mastný love za to, když mu někdo dodá takovejdle kompromitující matriálek. Vo mnoho víc, než ňáký pisálkové. Teď jen vybrat, komu bude nejvýhodnější to střelit. Samozřejmě víš prd vo tom, kdo kandiduje, že jo?“

-„Hele, to víš, že na politiku kašlu. Ale takovej debil, abych nevěděl ty základní věci, to zas nejsu.“, ozval se na to dotčeně jeho rodiánský komplic a pokračoval: „Ten chlápek tam z tý díry na vokraji galaxie… jak se jen menuje - jo Palpatine - je kancléř včíl a vsadím krk, že by jim byl rád i dál…“

-„Ty jsi ale hovado blbý!“, přerušil tok jeho myšlenek jeho lidský parťák. „Dycky jsem myslel, že se v celý metropoli nenajde nikdo blbější než bláznivá Gáta, co meje nádobí v tom huttským pajzlu na Crimsonským koridoru, ale teďka jsi ji fakt trumfnul.“

-„To teda nevím čím.“, pronesl otráveně Ger Dinat.

-„Tím stupidním návrhem střelit to Palpatinovi. Ten je fakt ten pravej, komu bychom todle měli nabízet. Když já jsem študoval a chodili jsme na praxi do Senátu, von už tam byl hezkejch pár pátků a můžu ti říct jediný: toho tam znal každej jako jednoho z mála slušnejch lidí, co v politice jsou. Jestli vůbec nejni jedinej slušnej mezi tou sebrankou. Jakživa se do žádnejch funkcí nehrnul a vsadím krk, že toho kancléře vzal jen proto, že už se na ten bordel v týdle Republice nemoh dívat…“

-„To určitě, takovýho bych rád viděl, co kašle na koryta.“, skočil mu ironicky do řeči už dost naštvaný Dinat.

-„Hele, nikdo tě nedrží, Gere, zajdi si zejtra do Senátu.“, odsekl mu na to Tiram.

-„A co bych tam jako měl dělat?“, zavrčel jeho rodiánský společník.

-„Právě jsi řek, že chceš vidět někoho, komu jsou koryta ukradený. Ty jsi asi Palpatina ještě neviděl, já jo. Aji jsem se s ním za mejch študentskejch časů asi dvakrát setkal. Kruci, jestli jsem tehdá někoho vobdivoval, byl to von. Mysli si vo tom co chceš, ale jemu prostě nemá smysl takovejhle matriál ani vokázat.“

-„No, vřelý díky za školení. Tak su móc zvědavej, jakej lepší návrh máš teda ty.“, reagoval na jeho proslov Rodián.

-„Drž chvilku hubu a nech mě ksakru přemejšlet.“, utrhl se na něj Otis Tiram. Po chvíli ticha povídá: „Kandiduje taky Lott Dod, ten za to na beton zacvaká.“

-„Co je to za řízka?“, zeptal se Dinat, který tohle jméno slyšel patrně poprvé v životě.

Jeho komplic obrátil oči v sloup nad jeho neznalostmi a potom povídal: „Nemoidánec, co dřepí v Senátu za Vobchodní federaci.“

-„A to má bejt jako pro nás terno, jo?“, rozesmál se Rodián. „Ty možná víš něco vo těch hlavounech ze Senátu, jenže já zas vím něco vo kšeftu. A Nemoidánci jsou chamtivci, lakotní až hrůza. Takoví z tebe spíš sedřou kůži, než tě nechaj vydělat.“

-„Možná jsou hladní, jenže sakra dobře rozuměj tomu, co je výhodný.“, nenechal se zaskočit Tiram. „Houby víš, jaký prachy se v Senátu točej a jakej zlatej důl by to bylo pro někoho, komu nejni blbý dělat si z Republiky dojnou krávu. A zrovna takový pakáži, jako jsou Nemoidánci, zatraceně dobře dochází, co za astronomický sumy by vydělávali, kdyby byl jeden z nich kancléřem. Takovej suprovej kšeft za trochu škváry stojí, tak budou vochotní pustit chlup.“

-„Když myslíš.“, pokrčil rameny Dinat. „Je mi ukradený, komu to střelíme, jen u tohoto kšeftu chcu bejt s tebou, ať nás neodrbou a  nedopadne to nakonec stejně blbě jako tadle zakázka.“

 

***

            V Senátu začalo volební zasedání. Očekávaly se kandidátské proslovy. Podle vylosovaného pořadí měl první promluvit Com Fordox, po něm Toonbuck Toora, následována Lottem Dodem, Ornem Freem Taaou a jako poslední měl tím pádem promluvit současný kancléř Palpatine. Jednání řídil vicekancléř Mas Ameda. Senátor Corellie se, přesně podle předběžného očekávání znalců senátního zákulisí, obracel k tradicionalistům. Ve svém proslovu mluvil především o slavné minulosti Republiky a jemně naznačoval, že jedině pod vedením lidí ze starých politických dynastií se dny zašlé slávy opět vrátí. Toonbuck Toora naopak mluvila místo o minulosti o budoucnosti. Nevtíravě zdůrazňovala, že právě vzdálené a okrajové soustavy jsou budoucností Republiky, že pouze budou-li tyto světy do ní pevně integrovány, přinese to prosperitu a blahobyt všem včetně obyvatel centra. Ve svém proslovu několikráte v různých souvislostech zopakovala, že hlavou Republiky by měla být osoba důvěrně znalá problémů na okraji i v centru. Sklidila větší potlesk, než bylo původně očekáváno. Jako třetí se posunula do centra Senátu plošina zástupců Obchodní federace. Také Lott Dod mluvil především o ekonomice. Ve svém proslovu ovšem, na rozdíl od svých předřečníků, dosti ostře napadal své protikandidáty. Jako první se pustil právě do Toory, když ironicky vyjadřoval své pochybnosti nad tím, jakou prosperitu Republice může tak asi přinést někdo, kdo o praktickém obchodě nemá ani ponětí a veškerý svůj ohromný majetek zdědil. Podobné výtky vršil i na hlavu Taay. Pak měl poněkud dlouhou pasáž, ve které zdůrazňoval nutnost rychlých a radikálních akcí místo zdlouhavé diplomacie, což - jak všichni přítomní velmi dobře chápali - byl jasný útok proti současnému kancléři. Jako poslední se pustil do Fordoxe: „Tradice naší slavné Republiky rozhodně neochrání lidé, kteří - jak se říká - kážou vodu a pijí víno. Pochybuji o tom, že slavnou minulost může vrátit Republice ten, kdo sám žádné tradice nectí. Ne, nevěřím tomu, že kdo v sobě nemá špetku mravnosti, může úspěšně vést naši Republiku. Lidé s pochybnou morálkou by vůbec neměli mít tu drzost kandidovat na úřad Nejvyššího kancléře, vlastně by neměli mít dávno co pohledávat v tomto vznešeném shromáždění…“

Do středu se posunula plošina planety Corellie a Com Fordox ani nečekal na to, až mu bude uděleno slovo, a vykřikl: „Právě to, co tady předvádí zástupce Obchodní federace, je neuvěřitelná drzost. Napadá a uráží tady všechny bez důkazů. To už nemá nic společné s právem na svobodu projevu v tomto ctihodném shromáždění. Tak špinavé urážky…“

-„Je vidět, že potrefená husa se ozývá.“, zlomyslným tónem reagoval Nemoidánec. „Já jsem nikoho nejmenoval. Ale mohl bych to klidně učinit, senátore. Mohl bych dlouze vykládat o tom, že se chováte hůře, než huttský gangster.“

-„O podobných obviněních se nemůže mluvit bez důkazů, senátore Dode.“, přispěchal na pomoc Comu Fordoxovi Bail Organa, takže ve středu jednacího sálu byla již třetí plošina. „Je rozdíl mezi svobodou slova a svobodou pomluv, což možná chápeme jen my, tradicionalisté.“

Do středu sálu se vypravila i plošina Brodo Asogi a senátor Grebleibs zvýšeným hlasem pronesl: „Právě proto, že moje domovská soustava ctí tradice, musím se zastat senátora Doda. Nemáte dostatečné informace, vážení kolegové. Zástupce Obchodní federace má pro svá slova důkazy.“

Na to v Senátu vypukla hotová vřava. „Ať nám je ukáže!“, skandovaly desítky senátorů.

-„Ticho!!!“, ujal se konečně poněkud zaskočený Mas Ameda řízení schůze. „Senátore Dode, máte svá tvrzení nějak podložená?“

-„Samozřejmě.“, reagoval Nemoidánec a zamával v ruce krystalem. „Zde jsou zadokumentovány návštěvy senátora Fordoxe v podnicích, které mi slušnost brání jmenovat, stejně jako jsou tam jednoznačné důkazy o tom, že se nejednalo o ojedinělý exces, ale o způsob života.“

V ten okamžik na svém místě povstal Nejvyšší kancléř: „Nikdy jsem nechtěl zneužívat svého práva promlouvat přednostně, ale teď už opravdu mlčet nemohu. Vzpamatujte se, jste zástupci Republiky, ne pašeráci ze slumů Naar Shada, tak se podle toho chovejte!“

-„Ale já mám skutečné důkazy, kancléři.“, nedal se odbýt Lott Dod, „A chci je předložit tomuto shromáždění.“

-„Dokud budu kancléřem…“, řekl pevným hlasem Palpatine, „…tak se zde nebudeme zabývat špínou. Jestliže někdo touží z tohoto místa udělat druhý Crimsonský koridor, ať si poslouží - ale beze mne. Pokud bude schválen návrh, aby se Senát zabýval na veřejném jednání obsahem krystalu, co drží zástupce Obchodní federace v ruce, okamžitě se vzdávám své funkce. Vicekancléři, dejte, prosím, o návrhu hlasovat.“ Výsledek tím byl předem daný. Návrh Lotta Doda podpořila mizivá hrstka ostatních zástupců, i mnozí Palpatinovi odpůrci se po tomto jeho projevu raději zdrželi hlasování. Nejvyšší kancléř si poté vzal znovu slovo: „Přerušuji jednání na půl hodiny. Zároveň žádám senátora Doda a senátora Fordoxe, aby se během té doby dostavili do mé kanceláře.“

            Nemoidánec přišel jako první. S potměšilým úsměvem předal kancléři krystal. Ten jej na okamžik vložil do projektoru, po chvíli se znechuceně odvrátil a ostře mu řekl: „Nezajímá mě, kde jste k tomu přišel. Chci vědět jen jedno - je tohle jediná kopie?“

-„Zaplatil jsem, kancléři, za exkluzivitu víc než dost.“, zněla Nemoidáncova odpověď.

Palpatine vypnul projektor, strčil krystal do kapsy a suše konstatoval: „Neinvestoval jste své peníze nejlépe, senátore. Můžete jít.“

-„Ale…“, namítal Lott Dod.

-„Buďte rád, že vás nepoženu před senátní výbor, kde byste musel podrobně mluvit o zdroji svých informací. To by pro vás zajisté nebylo příjemné, že?“, smetl jeho protesty ze stolu kancléř. 

Na to se samozřejmě dalo těžko něco namítat. Dod sklonil hlavu a beze slova odešel. Senátor Fordox se s ním skoro srazil ve dveřích. Nejvyšší kancléř se ovšem na něj nedíval o nic přívětivěji, než před pár okamžiky na zástupce Obchodní federace.

-„Viděl jsem jen začátek, senátore, a bylo mi z toho nanic.“, řekl mu mrazivě místo pozdravu.

-„Dovolte, abych vám to všechno vysvětlil, Nejvyšší kancléři…“, začal se hájit Corelliánec, „…to musí být nějaké hrozné nedorozumění, jakýsi  strašlivý omyl.“, snažil se nepřesvědčivě obhájit.

Palpatine mu podal krystal a ironicky pravil: „Podívejte se v klidu doma sám, jestli je tohle omyl. A pak si s tím udělejte, co uznáte za vhodné. Byl jsem ujištěn, že by to měla být jediná existující kopie.“

-„Děkuji vám, kancléři.“, řekl na to Fordox a sáhl urychleně po zmíněném krystalu.

-„Nemáte mi za co děkovat.“, odvětil tvrdě Palpatine a stejně tak pokračoval:  „Nezáleží mi na vaší cti, máte-li vůbec jakou, jde mi pouze o čest Senátu a Republiky. A proto tuhletu věc…“, řekl s jednoznačným odporem v hlase, „…už nikdy nechci vidět. Nikdy a nikde, rozumíte? A už vůbec ne ve zpravodajství holonetu.“ Zadíval se upřeně corellianskému zástupci do očí a dodal: „Chápete mne, doufám, dobře.“

Com Fordox přikývl: „Okamžitě stáhnu kandidaturu.“

            Když po půlhodinové pauze Mas Ameda zahájil pokračování v jednání, přihlásil se jako první s přednostní poznámkou k programu senátor Corellie. Když mu bylo uděleno slovo, vyřkl pouhou jednu větu: „Stahuji kandidaturu.“ Po něm se přihlásil o přednostní vystoupení Orn Free Taa a vážným hlasem pronesl: „Já dnes kandidátskou řeč už nepronesu. Rovněž se vzdávám kandidatury a zároveň tímto žádám všechny své příznivce, aby hlasy dali současnému kancléři.“
Jako třetí požádala o právo přednostně promluvit Toonbuck Toora. Jakmile jí bylo vyhověno, jako první větu řekla: „Vím, že to vypadá jako předem domluvená akce, ale ujišťuji přítomné, že tomu tak opravdu není.“ Naléhavým tónem pak dodala: „To, co se zde dnes stalo, mne přesvědčilo, že v čele naší Republiky si nelze představit vhodnější osobu, než je kancléř Palpatine. Vzdávám se kandidatury v jeho prospěch.“
Lottu Dodovi bylo jasné, že nemá smysl pokračovat v projevu, výsledek kancléřských voleb je jasný už nyní. Lorda Sidiouse tím nepotěší. On už se Nejvyšším kancléřem nemůže stát ani zázrakem.