ŽIVOTOPIS
LORDA OF KIR

LORD

Životopis:

Pocházím z rodiny pozemkových vlastníků na odlehlé planetě. Nicméně z rodinných pozemků už toho moc nezbylo a já se odmítl věnovat zemědělství. Díky rodinným vazbám a původu jsem byl přijat na Corellian Security Academy. Po jejím absolvování jsem nastoupil u CorSec, Corelliánské bezpečnosti. Zastával jsem několik postů, poslední byl u CID. Zpravodajská práce od stolu se mi však příliš nezamlouvala. To byl důvod, proč jsem se půl roku po Endoru nechal naverbovat do služeb jednoho z warlordů, který ovládal Rineggský sektor. Jako pilot TIE. Létal jsem však pouze krátce. Po vzniku New Empire jsem začal jeho myšlenku propagovat mezi kolegy. Okamžitě jsem byl zatčen. Z vězení se mi podařilo uprchnout. Krátce jsem působil jako bezpečnostní konzultant v privátní sféře. Posléze jsem se přihlásil k silám New Empire.

Předchozí kariéra:

CorSec:

1. Operativní zálohy - všeobecná sekce – působil jsem, jako posila, kde bylo třeba.

2. Investigate division

a) Interrogation section – prováděl jsem výslechy.

b) Evaluate section – vyhodnocoval jsem výsledky vyšetřování. Po povýšení jsem podal žádost o přeložení.

3. Zdokonalovací pilotní kursy - nutná podmínka dalšího zařazení.

4. Border patrol division - Velitel hlídky. Pouze dočasné zařazení.

5. Anti-smuggler division

a) Operational section – létal jsem na protipašeráckých misích.

b) Investigate section – podílel jsem se přímo na vyšetřování, vedl jsem vyšetřování a operace. Po povýšení přeřazen.

c) Analytical section – asistent vedoucího. V této pozici jsem se osvědčil. Po získání dostatečných zkušeností jsem byl přeřazen.

6. Criminal Intelligence Division

a) Training centre – nezbytný výcvik.

b) Operational section – řídil jsem agenty a informátory. Po povýšení jsem začal pracovat jako terénní důstojník. Cestoval jsem na různá místa, plnil různé úkoly. Na Ord Mantell jsem byl těžce raněn. Pravděpodobné prozrazení mojí totožnosti znamenalo stažení z operací.

c) Liaison section – podílel jsem se na spolupráci s partnerskými bezpečnostními službami. Záhy jsem byl přeložen.

d) Analytical section – vyhodnocoval jsem získané zprávy. Vedoucí skupiny.

Rineggský sektor:

806. Fighter wing „Jewel“ – výcviková jednotka pilotů TIE. Adaptační kurs pro TIE.

227. Fighter wing „Glorious“.

Dodatky k životopisu k dokreslení doby a osob

Kapitola I.

Ze vzpomínek Umiho Terta,císařského dvořana .


 

White C. Alaris – Kassar. O jeho původu se toho moc nevědělo. Nebyl člověk, nejspíš míšenec, ale jistě to neví nikdo. Po matce zdědil rysy její rasy – špičaté uši, oči které občas…planuly, jak jinak to říct. Měl i solidní telepatické schopnosti. Jejich jazyk byl takový zvláštní. O rodině nikdo nevěděl nic přesného.

Na domovské planetě zastával nějakou nižší, nebo střední vládní funkci. Patřil ke kastě, která byla pověřená správou a vládou. U nich vládl Tribunál Soudců. Už když byl dost mladý, stal se Nižším Archonem Tribunálu. O této části jeho života se moc neví. Při nějakých nepokojích plnil funkci Inkvizitora. Není známo co se stalo, ale potom ho „vykopli nahoru“. Prostě ho chtěli dostat pryč, ale protože zřejmě neudělal nic za co by mohli Alaris – Kassara potrestat, tak byl vyslán sloužit Republice.

Na Coruscantu se přidal k SBI, Senate Bureau of Intelligence, republikové tajné službě. Byl zařazen do štábu ředitele, Armanda Isarda. Zpočátku jen předkládal denní svodky a dělal spíš poskoka. Postupně, ale rostl. Krátce byl jedním ze styčných důstojníků tajné služby v úřadu Nejvyššího kancléře u Jediů. Tehdy se prakticky neustále stýkal s kancléřem Palpatinem, spřátelil se se Satem Pestagem a dalšími.

Zůstal ale u SBI a Isard z Whitea udělal svého asistenta. Když se začala stupňovat krize Republiky, těsně před začátkem Klonových válek, prosadil Alaris – Kassar vznik nového oddělení – DD (Deception, Disinformation). A stal se zástupcem jeho vedoucího. Nakonec ještě během válek převzal vedení. Tak se z něj postupně stal Mistr klamu, alespoň se mu tak říkalo.

Samozřejmě podpořil vznik Impéria. Když se SBI přetvářela v Imperial Intelligence, hodně pilně pracoval na tom, aby se DD stalo srdcem celé tajné služby. Pár let po vzniku Impéria oblékl White C. Alaris – Kassar rudou uniformu Všudypřítomných. S Ysanne Isard byli z nich nejmladší. Pokud je známo, mezi Všudypřítomnými patřil k těm, kteří se nejvíc angažovali v politice, možná úplně nejvíc. Velkovezír Pestage byl jeho přítel, zpočátku vycházel dobře i s Tarkinem, ale zalekl se Grand Moffovy ambicióznosti a nakonec se stal spojencem admirálů, kteří se stavěli proti stavbě Hvězdy smrti.

Po Yavinu přišly v tajné službě ty strašné věci. Starého Isarda císař popravil, protože Ysanne ho usvědčila ze zrady; měl se podílet na předání plánů DS rebelům. Alaris – Kassar zodpovědný kromě klamání i za vnitřní bezpečnost ji plně podpořil a dodal dost důkazů. Zdálo se, že Armanda už dlouho sledovali. Nikdo se pak nemůže divit, že madam direktorka z Mistra klamu udělala svoji pravou ruku, číslo 2 v Imperial Intelligence. Stali se symbolem: Ledové srdce a Klam. Pozornosti neuniklo ani to, že císař se k oběma choval, jako by patřili do „rodiny“. Alaris – Kassar velel analytikům tajné služby, miloval informace a jejich sílu. Prý to mělo co dělat s jeho rasou. Toužil po monopolu na informace. Znal například identitu všech císařových poradců, rukou i temných Jedi. Vždyť se podílel na jejich hledání! Skutečně respektoval pouze Isard a císaře. Ani Vadera se nebál. Patřil přece k desítce imperátorových nejbližších. Alaris – Kassarova moc spočívala ve vědění. Toužil být tím, kdo věděl všechno. Jediným kdo ho dokázal nakonec překonat byl sám Palpatine. Možná.

A tak to bylo léta. Trošku se šířily pomluvy. Víte, být Mistrem klamu je zbraň dvousečná. Povídalo se, že klíčové informace o slabině DS, o které věděl z analýz vypracovaných flotilou, předali rebelům na rozkaz právě Alaris – Kassara. Chtěl dokázat nesmyslnost celého projektu. A odstranit Tarkina. Klamem pak vinu svalil na Isarda, což se hodilo mu i Ysanne.

Jenomže špionáž, to je zrcadlové bludiště. Někteří tuto historku potvrdili, ale dodávali, že plány byly předány s císařovým vědomím. Mistr klamu chtěl identifikovat rebelské špiony. Jiní zase tvrdili, že chtěl zkompromitovat princeznu Leiu Organu a tak donutit jejího otce ke spolupráci. Víte, na různých večírcích se vykládá leccos. Dokonce se povídá, že Tarkin zničil Alderaan, jen proto, aby Bail Organa nemohl něco vyzradit. Na Alderaanu už prý byli Alaris – Kassarovi lidé. O co šlo nikdo netušil. Postupně to však bylo horší. Zrada plukovníka Madina mu dost přitížila, navíc ještě kolovaly pověsti o nejednoznačném chování tajné služby v záležitosti se Zaarinem. On se během let dost sblížil s admirály. Takže u dvora taky nebyl příliš oblíbený. Jednoho z moffů, který se raději účastnil císařských večírků než aby se věnoval únavnému hledání rebelů nechal obvinit ze zrady. Popravili ho. Mistr klamu na tom měl podíl, byla to past, ten nešťastník měl sloužit, jako exemplární příklad. Společenský život na Imperial Center pak už nikdy nebyl takový, jako předtím. Tohle donutilo spoustu zajímavých lidí, aby se víc věnovali svým povinnostem v různých koutech galaxie. Nijak mu taky neprospíval jeho odpor k některým postupům Impéria, odmítal třeba masakry civilistů, nebral ohledy na postavení. Po Xizorově smrti se ukázalo, že s ním spolupracoval generál Sendo přímo z tajné služby. Mistr klamu nesnášel zrádce ve vlastních řadách. Za Senda se ale přimlouvala spousta významných lidí. Zemřel v domácím vězení. Zřejmě by byl nějakým způsobem omilostněn a třeba jen poslán do vyhnanství, ale White nehodlal dopustit, aby mu unikl zrádce. Generál zemřel přirozenou smrtí. Ale co je přirozené v zrcadlovém bludišti? Všichni si mysleli, že byl zavražděn.

Taky nesnášel ponižování spousty nelidských ras, tak oblíbené v některých kruzích. Málokdo totiž věděl, že není úplně člověk. Zdálo se třeba, že má ochranku, údajně dost malou, složenou pouze z defelů. Na druhou stranu je fakt, že některé rasy opravdu bytostně nesnášel.

Nejhorší nakonec bylo to, že se postavil proti císařovým plánům s Endorem. Rozmlouval mu cestu na DS 2, rozmlouval mu hon na Skywalkera. A rozmlouval mu to dost vehementně a neústupně. Tehdy začal císař naslouchat všem těm pověstem a pomluvám. Dokonce dal rozkaz ISB, aby to začali prověřovat. A tak začala zřejmě poslední velká operace Mistra klamu. Za ISB vedl vyšetřovaní starší, šaramantní generál, častý host v císařském paláci i u Vadera. White ho profesionálně naprosto znemožnil. Jím vedená vnitřní kontrarozvědka začala vyšetřovat poměry v ISB. Odhalovali neschopné, přešetřovali sporné operace. Udělali tam dusno. Bylo jasné, že tajná služba ISB už dlouho sledovala, nasadila tam své lidi, nebo získala informátory a teď začal boj na život a na smrt. Když se dva důstojníci ISB ocitli ve vězení a několik dalších spáchalo sebevraždu, vyšetřování Mistra klamu skončilo. Obě služby zřejmě uzavřely dohodu.

Ale císař se nevzdal, odletěl na měsíc Endoru. A povolal ho k sobě na Hvězdu smrti 2. Už se nevrátili. Ani jeden z nich.


Kapitola II.

Vzpomínky majora Kenia Sharpha, Republic Intelligence


Když byla po Endoru vyhlášena Nová Republika a oficiálně vytvořena její tajná služba, byl jsem zařazen do tzv. „Zvláštní skupiny“. Plnili jsme rozkaz Rady, důležitý rozkaz. Měli jsme najít opory Impéria. Měli jsme vyhledávat velkoadmirály. Rozkaz měl i tajnou doložku. Měli jsme taky najít Všudypřítomné. Proto nám začali říkat „Lovci lebek“.

Měli jsme hromadu práce. Museli jsme se podílet na analýze bitvy u Endoru. Vypadalo to, že máme kliku a pár velkoadmirálů to tam schytalo. Narazil jsem tam na zajímavou zprávu. Když vojenští zpravodajci vyhodnotili a zaznamenali každý výstřel, začali se zabývat celkovým děním. Ze záznamů na zajatých lodích se ukázalo, že k DS 2 přiletěl křižník třídy Enforcer. Jmenoval se Basilisk. Zajímavé bylo, že se nepřipojil ke flotile ani v bitvě. Byl na odvrácené straně DS 2 a tam byl taky zničen, když vybuchla, jak už jsme věděli z našich pozorování. Ze záznamů vyplynulo, že hned po příletu k němu odletěl raketoplán z DS 2 a hned se vrátil. Vojáci usoudili, že Basilisk přivezl někoho důležitého, tak to poslali nám. Ta záležitost skončila na mém stole.

Jenomže brzo se ukázalo, že nepřivezl žádného z velkoadmirálů. Přesto jsem si ten případ nechal. Podařilo se už totiž přesně určit kdo z vládních činitelů a členů dvora nad Endorem byl a kdo ne. Vrtalo mi to hlavou. Kdo z nich asi používá k cestě křižník místo jachty a kdo vůbec může používat křižník k cestování. Vždyť Basilisk se neúčastnil bitvy! Poslal jsem vojenským špionům žádost, ať mi zjistí co je ta loď zač. Odpověď přišla skoro okamžitě. „Připadalo nám to divný, tak sme na tom dělali“, vysvětloval mi kamarád, sullustan, když mi předával zprávu, „počteš si“. Bál jsem se, že Basilisk bude patřit k lodím, které honí piráty na kraji galaxie a nikdy se nepřiblížily k něčemu příliš civilizovanému. Ale tento křižník měl záznam. Sice nebyl tak podrobný, jako v jiných případech, ale bylo jasné, že už jsme ho potkali víckrát. Ale všechno bylo na něm zvláštní.

Pročítal jsem záznam několikrát. Basilisk se objevoval na různých podivných místech, často byl k vidění po skončení bitvy. K Hothu dorazil v době, kdy odlétali poslední evakuovaní. Ale zůstal tam dlouho po odletu Vadera. A nemohl patřit k žádné flotile. Objevoval se totiž v celé galaxii, nepodařilo se najít souvislost s akcemi některé flotily, eskadry, prostě nic. Ve zprávě byla i příloha, kterou jsem se nejdřív moc nezabýval. O to víc jsem se pak divil. Basilisk byl modifikovaný! Nenápadně. Jenomže dvakrát se dostal moc blízko k rebelským senzorům. Křižník byl o něco málo větší než měl být. Zajímavé bylo, že měl nejspíš zvětšený hangár. Přitom se ukázalo, že často používal krytí stíhaček z jiných lodí. Han Solo podal jasnou zprávu, že z něj proti Falconu jednou odstartovaly jenom 4 TIE. Podobně se vedlo i skupině X-wingů. Před nimi nakonec utekl. Enforcer má mít 12 TIE. Basilisk má zvětšený hangár a přitom nese jen 4 TIE? Navíc měli zpravodajci dojem, že má upravenou věž. To by mohlo znamenat lepší komunikační vybavení.

Co tohle všechno mělo znamenat? A jak to jde dohromady s tím, že to vozí někoho důležitého? Možná někoho důležitého. Zatím bylo jasné jen to, proč se nezapojil do bitvy. Příliš slabý. Jenomže k čemu je ten velký hangár, co v něm vozí? K čemu lepší komunikační vybavení? Byla to hádanka. Nakonec jsme se shodli, že Basilisk slouží skoro určitě tajné službě. „Lovci lebek“ v té době dostali šikovnou databázi. Seznam všech ať už potvrzených, nebo pravděpodobných míst, kde byla spatřena naše „kořist“. Vybral jsem si Všudypřítomné, porovnal jejich výskyt s objevením se Basilisku a získal tři záznamy. Náš tajemný křižník se mihl nad Toprawou v době, kdy se tam údajně objevil jeden ze Všudypřítomných. Basilisk zaznamenala loď vyslaná vyzvednout našeho agenta, který tam slyšel o rudé uniformě. Další dvě lepší a hodnověrnější zprávy přišly od našeho agenta v CorSec. Všudypřítomní se na Corellii vyskytli několikrát, v jednom případě se tato návštěva kryla s pravděpodobným zpozorováním Basiliska, v jednom případě s potvrzeným.

S tímhle jsem pak šel za svým šéfem. Probrali jsme to na poradě se zbytkem Lovců lebek. A pak už jsem se se šéfem ocitl v kanceláři generála Crackena. „Zřejmě jsme nad Endorem měli větší kliku, než jsme si mysleli“ začal šéf. Generál se netvářil příliš nadšeně, tehdy už jsme začínali tušit, že velkoadmirál Tigellinus unikl. A pak už bylo na mě, abych předvedl svou práci. „Zřejmě to tam schytal jeden z Všudypřítomných“. Ředitel se na mě chvilku díval, tak jsem mu to zopakoval. Během asi 25 minut jsme vyložili celý případ. Generál se nechal okamžitě ohlásit u admirála Ackbara.

A my jsme mohli zase jednou slavit. Na stěně v naší zasedačce byly nakresleny lebky. 12 lebek pro velkoadmirály a pár dalších pro Všudypřítomné. A my je vybarvovali. Konečně k těm několika bílým přibyla i jedna rudá.

Pak jsem se věnoval dalším…klientům. Necelý rok po endorské bitvě naši špioni získali zašifrovaný seznam ztrát Impů nad Endorem. Jenomže my jsme odváděli dost tvrdou a dobrou práci, měli jsme už tolik jmen, že se nám nakonec podařilo seznam kompletně dešifrovat. Pro nás to byl velký okamžik. Sešli jsme se pod našimi barevnými lebkami a začali hodnotit seznam. Při tom se k nám připojil i Cracken. Jenomže chvíle triumfu se nekonala. Ano, byli jsme šťastní, protože spousta případů se definitivně uzavřela. Na DS 2 zahynula opravdu řada velkoadmirálů. Jenomže se ukázalo, že Tigellinus skutečně unikl. Vcelku lehce jsme taky určili, kdo v seznamu je náš Všudypřítomný. „White C. Alaris – Kassar“ četl jsem nahlas. Nešlo si nevšimnout změny generálova výrazu, šéf jen sykl „mistr klamu“. Teď jsem pochopil. Dostali jsme dvojku císařské tajné služby! Moje euforie trvala jenom zlomek sekundy. Za jeho jménem totiž nestála poznámka KIA, ale jenom MIA. „Nezvěstný?“ opakoval jsem si několikrát a asi jsem nedokázal skrýt zklamání. Naštěstí jsem nebyl jediný. Náš elomin už mazal jednu z bílých lebek a já uvažoval, že se k němu přidám a smažu i tu rudou.

Generál asi uhodl co se mi honí hlavou. Proto je zřejmě ředitelem tajné služby Cracken, ne já. Já bych nikdy neuhodl, co on má v jeho hlavě. „To, že je nezvěstný nic neznamená, ne?“ pronesl ke všem.“Basilisk byl na odvrácené straně, lodě které se zachránily o něm vědět nemohly. Existuje i teoretická možnost, že byl na povrchu. Přešetříme to.“ Pak se otočil ke mě. „Letíš na Endor“ a s tím nám poblahopřál k těm ostatním potvrzeným úlovkům a odešel.

Na zeleném světě jsme se znovu a znovu ptali na bitvu, snažili se znovu rekonstruovat každou minutu při ničení základny. Naši kolegové začali znovu vyslýchat zajatce. Brzo bylo jasné, že rudá uniforma se na zeleném měsíci Endoru nikdy nevyskytla. Ale pátrali jsme po Mistrovi klamu, museli jsme sledovat každou možnou stopu. Pak nám svitla naděje. Dostali jsme depeši, že jeden ze zajatců se zmínil o příletu „někoho kvůli zajatcům“. Nakonec se však ukázalo, že to byl plukovník ISB. A jeho identita byla potvrzená, byl zabit, spolu s většinou svého týmu.

Po návratu jsme to zase probrali. „Schytal to na Hvězdě, možná už byl na křižníku. Dole asi nepadl. A že by patřil k té hrstce co stihla uletět Solovi a ewokům? Ale proč by se nevrátil do Impéria?“ ptal se šéf. „K warlordům se taky nepřidal, proč by se skrýval?“ dodal. Kdyby byl ve službách warlordů Impérium by o tom vědělo. Snažili jsme se probrat další možnosti, ale nakonec jsem dospěli k jednoznačnému závěru: White C. Alaris – Kassar, Mistr klamu, Všudypřítomný je mrtev. Zahynul při výbuchu Hvězdy smrti 2, na palubě křižníku Basilisk, nebo, což je mnohem pravděpodobnější, přímo na bitevní stanici.

Dostal jsem vyznamenání.


Kapitola III.

Jeden z životů na NarShaddaa


Na Hothu je alespoň sníh. Na tomto měsíci se sníh objeví jen, když začne sněhová bouře. A pak zmizí stejně rychle, jak napadl. Tady v této pustině jsou jenom skály a kamení. Skály špičaté a úzké. A na jedné z nich je malá základna. Kdysi Imperiální opěrný post, teď obsazená jednotkami místního warlorda.

Na jedné z plošin právě přistává loď. Z kruhové plochy vede úzký most přímo k základně. Za úzkou krytou plošinou je vchod. Z lodi vybíhá řada postav. Útočný oddíl. Rychle přebíhají po mostě. Odněkud z hlubin se s charakteristickým bzučením vynoří několik sond. Začnou pálit na útočníky. Krátká přestřelka končí zničením sond. Most je pokryt mrtvými.

Vzápětí se otevřely vrata a v perfektní formaci vypochodovali stormtroopeři. Útočníci ale mají překvapení. Z lodi do vojáků začaly pálit dvojité blastery. Útočná skupina na speederech přeletěla most a její členové vyskákali před vraty do haly zavalenými mrtvolami v brněních.

Pronikli do haly. Je obrovská a temná. Přímo naproti jsou další vrata, na obou stranách chodby. Podél stěn vpravo i vlevo se zvedají rampy. Na každé jsou dva sloupy, které vedou až ke stropu, který se ztrácí ve tmě. A jsou tam i stormtroopeři. Jeden z nich bleskově zaklekl za sloup a hned prvním výstřelem zabil devaroniána. Zleva se ozval výtah, rodian se bleskově otočil a vypálil dávku, jakmile se otevřel. Trefil důstojníka a možná i jednoho z vojáků. Každopádně dveře výtahu se okamžitě zavřely. Přestřelka trvala jen několik sekund. Poslední z obránců padl v okamžiku, kdy nájezdníci přiběhli přes, nyní už volný, most.

Celá skupina se v hale zformovala. Než se ale stačili pohnout ozval se ze shora nezaměnitelný zvuk. Trandoshan, vedoucí útočníky, se podíval do stínů u stropu a pouze odevzdaně zamlaskal. V příštím okamžiku ho roztrhala salva z automaticky naváděných blasterových věží, které jezdily po kolejnici zavěšené u stropu. Začal masakr. Jeden z gamorreánců a dva sullustani se pokusili utéct do pravé chodby. Gamorrean šílený hrůzou snad ani neslyšel cvaknutí následované vysokým hvizdem. Dálkově byly aktivovány miny ukryté ve zdech. Vběhl do jednoho z modrých paprsků. Exploze zabila i jednoho ze sullustanů. Druhého, zraněného odhodila na zeď. Bohužel na místo v dostřelu automatů. Zbytky jeho lebky zašpinily srst wookije, který s řevem do chodby vběhl a kryl se.

Rychle se otočil a ze své kuše vypálil několik ran na jeden z automatů. Wookijské zařvání bylo odpovědí na výbuch, který se ozval. Další z automatů se ale otočil a vypálil salvu do zdi u které se wookie kryl. Sotva výstřely odezněly, zase se otočil a zase začal střílet. Klasické bzučení prozradilo další sondu. Ta se spolu s automatem zaměřila na kusy zdi za kterými se wookie kryl. Zeď doslova explodovala. Obrovské chlupaté tělo už nemělo žádný úkryt. Pálil na sondu. Stejně jako další. Stroj nakonec vybuchl.

Hala vypadala strašně. Živí piráti se krčili za sloupy, kryli se mrtvolami kamarádů a snažili se zničit automaty. Nakonec se to podařilo. Než dopadla první troska z automatu na podlahu, otevřely se vrata a za nimi stála jednotka stormtrooperů. Masakr znovu začal. Jeden z granů, spolu s weequayem a dugem vpadli do dveří na rampě. Ozvalo se nad nimi zavrčení, dug stihl zanadávat a automat jej rozstřílel. Gran se bránil, ale souboj se strojem vyhrát nemohl. Hbitý weequay uhýbal, uhýbal a střílel. A zvítězil. Rozstřílel automat dřív. Zraněný ležel na podlaze, když se otevřely dveře a stormíkovi stačil jen jeden výstřel…

Po mostě se ale blížila posila. Druhý oddíl, tentokrát složený z lidí. Přečíslili stormtroopery a nakonec halu ovládli.

Kitu Kitani velící nájezdníkům sledoval průběh bitvy z vlajkové lodě. Všechno šlo tentokrát špatně. Skupiny, které měly ovládnou vchodovou halu jsou zdecimované a potřebují posily. Sám se chtěl zúčastnit útoku na hangár, teď je rád, že mu to rozmluvili. Jeho Y-wing sice zničil věže u vjezdu do hangáru, ale jen tak tak, že se vrátil. Pak tam přistál jejich velký transportér. Když začali chlapi vybíhat a zaujímat pozice, obránci vypnuli silové pole ve vchodu. Asi tak sekundu si mysleli, že se snad vzdávají. Potom zevnitř začaly střílet velkorážní rychlopalné blastery. Bylo to strašné. Ti co už byli na povrchu a přežili se snažili krýt za skálami, transportér se pokusil odletět, ale byl tolikrát zasažen, že je štěstí, že se nerozpadl. Pilotovi se podařilo přistát, nebo spíš se kontrolovaně zřítit. Většina bojovníků to přežila, když se ale dostali ven, ocitli se v palbě. Navíc zrovna začala další sněhová bouře.

Další posily musí přistávat na zásobovací ploše. Ta pod palbou už není. Ale dostat se z ní na základnu je dost krkolomné. Můstek je zničen, ale dá se přelézt přes nejrůznější roury. Tyhle oddíly se probijí dovnitř a připojí se k „těm hrdinům, co mudrujou v hale“, jak řekl velký Kitani.

Brzy se boj rozpadl do nepřehledného množství malých potyček. Jedna skupinka vpadla do skladiště. Bylo tam jen několik beden. Přesto postupovali opatrně, snažili se vzájemně krýt. Bylo evidentní, že patří k některému lépe vycvičenému oddílu. Ostatní sběř už byla stejně z větší části mrtvá. Uviděli pohyb, každý rychle skočil do úkrytu, když zazněly první výstřely. V rohu byli dva vojáci. Neměli na sobě brnění, ale to jim nepřekáželo v tom, že útočníky účinně zastavili. Ale přesila byla moc velká. Jeden byl zabit a druhý zmizel. A právě v tom okamžiku se ze všech stran ozvalo tiché cvaknutí, následované vysokým hvizdem. Tal Ber, bývalý voják, se rychle podíval vpravo. Teprve teď si všiml, že ve zdi, půl metru od jeho hlavy, je mina. Poslední co viděl byl modrý paprsek, který se objevil a kterému v cestě stála právě jeho hlava…Mnozí další schovaní u zdi byli přímo u min, které byly aktivovány z nějakého centra. Skladištěm otřáslo několik výbuchů. A létající trosky zraňovaly a zabíjely, ale hlavně odpalovaly další miny. Rodiána, excelentního odstřelovače, zasáhl kus bedny do hlavy. Srazilo jej to k zemi. Rovnou do paprsku miny.

Trvalo to nekonečně dlouhý čas, než ustal jakýkoli odpor. Problémem totiž nebyli stormtroopeři. Těch bylo překvapivě málo. Hlavním soupeřem se ukázaly automaty  v chodbách, sondy s blastery, nebo nečekaně aktivované miny. Lelu Hareshck, Kitaniho zástupce zahynul v minovém poli, které se náhle zapnulo v chodbě, která byla zabezpečena. Zdánlivě. 

O to větším šokem byla kořist: Na celé základně byla jen nezbytná výzbroj pro zdejší malou posádku. Navíc se jednalo o slabě vyzbrojenou posádku. Než Impériálové o tuto základnu přišli, stačili ze skladů vyvézt zřejmě i to málo, co tu bylo. Nadějí byly počítače základny. Všechno bylo zkopírováno, ale žádné důležité věci tam asi nebyly, nebylo možné se napojit na žádné klíčové vnitřní sítě. Nadějí byli důstojníci za něž by snad byla šance získat výkupné. Pro jistotu odvezli i těch několik málo vězňů. Třeba za ně bude výkupné.

 

*

 

Genn Laris nesnášel rána, nesnášel vstávání. Neodbytné hvízdání jeho R2 jej vytrhlo z příjemného snu. Když pomalu a potichu vylézal z postele, napadlo jej, že probudit se není úplně tak špatné. Pokud vedle něj klidně spí někdo jako byla Lexa. Věnoval jí ještě jeden pohled, ukázal R2, aby se přemístil do vedlejší místnosti. Nechtěl, aby se probudila. Teď ještě ne. Pořád měl ještě naději, že z dnešního rána něco bude.

Naděje zemřela v okamžiku, kdy mu R2 ukázal Kitaniho hologram. Když byla zpráva dvakrát přehraná, rozhodl se Laris, že přišel čas na práci. Poslední pohled na dveře ložnice a šel vzbudit Bora. Bor byl defel. Bydleli spolu a byli přátelé. Před lety, krátce po bitvě nad Endorem, když ještě sloužil u CorSecu se rozhodl, že se dá na soukromé podnikání. Znal hodnotu informací a rozhodl se s nimi obchodovat. Svůj přechod připravil pečlivě. Ve službě se nikdy moc nevěnoval pronásledování pašeráků a pirátů (pracoval převážně na sběru informací), nicméně nechtěl riskovat. Potřeboval nutně ochranu před Corelliánskou bezpečností. CorSec by mohl požádat o pomoc Impérium. On ale nehodlal utíkat k rebelům. S otevřenou náručí by jej nevítali (pár kousků by mu mohli „vytýkat“) a on chtěl peníze a volnost. To znamenalo NarShaddaa. Začal dávat pašerákům tipy a varovat je. Příliš dobře chápal, že má jen omezený čas, než se objeví podezření. Chtěl být o krok napřed. V den kdy dezertoval, vysvobodil Bora z vězení. Kdysi ho vyslýchal a spřátelili se. Bor nebyl příliš důležitý, ale přece jen byl alespoň trošku známý a brzo spolu vytvořili tým.

Brzo dorazil i „očko“ Nemar, Twi‘lek. Parta byla kompletní a Genn jim začal vysvětlovat co se děje. Skupina pirátů napadla jednu základnu a mají zajatce. Takže je chtějí přes NarShaddaa „zpeněžit“. Na pašeráckém měsíci jsou lidé, kteří takové věci zprostředkovávají, ale bude lepší, když se Laris a jeho tým nezávisle podívají, co jsou ti lidé zač. Odměna je slibná. „Asi toho moc nenašli, když sou tak zoufalí, že nám slibují takovou hromadu creditů za prověření pár men“ prohodil „očko“.

Rozhodli se, že nejdřív posnídají. Laris šel vzbudit Lexu, rozhodnutý, že potom prostuduje co se dá. Měl zlost, že se s ní bude muset rozloučit dřív než plánoval, ale kšeft je kšeft. Tahle zakázka nebyla obvyklá, ale dostal už i horší. Po pár hodinách se mu všechno zdálo ještě zamotanější. „Začnu tou základnou, jo? Stormíků jenom hrstka, zato mohutně zaminovaný, plno automatů, sondy. Má někdo nápad?“. Nemar se ozval okamžitě. „Takže tam nemuseli moc často vozit zásoby, nemuseli moc často podávat hlášení. Ztracená varta, nikdo o nich nemusel vědět. To místo nemá žádnou hodnotu“. Twiľek sice vypadal hloupě, ale opravdu mu to myslelo. Bor se zeptal co tam teda schovávali. „Jo a o tom to je“ odpověděl Genn „vypadá to jako schovávačka, ale tam nic nebylo. Žádný hromady zbraní, torpéda, nic. Za Impéria to býval nějaký poboční sklad, ale po Endoru to vyklidili“ dodal. „Vězni“ napůl tázavě pronesl „očko“. Laris kývl hlavou, „vsadil bych se“.

Defel se zeptal co o nich ví. „Tak to je to nejlepší“ oznámil Genn, „nevíme prakticky nic. V záznamech nebyly jména, ani obvinění. A všichni jsou to lidé“. R2 souhlasně zapípal. Potom jim vysvětlil, že je mu taky jasné, že tohle není normální. Jenomže z těch šesti se podařilo některé poznat. Jeden byl málo známý pašerák, ale mezi piráty ho někteří poznali. Další z vězňů byl zřejmě podnikavec, jehož význam nepřekročil systém. Podařilo se mu pomocí droida zdefraudovat asi milión a chtěl zainvestovat do pašerácké lodi. Ale chytili ho. Defel se hned zeptal, jestli je tak možné, že by všichni byli nakonec jejich kolegové. „Vypadá to, že ne, ale to se uvidí. Vezou je sem, promluvíme si s nima. Pozítří sou tady“. Defel se ještě zeptal, jestli bude Kitani vyjednávat přes Siržik. „Ano“.

Siržik byla podivná společnost, která v podstatě zprostředkovávala obchody s rukojmími. Obraceli se na ni postižení i únosci. Vyhledávala, jak postižené, tak únosce. Jestli tenhle spolek uspěje, bude mít Laris mnohem menší zisk.

Další dny strávili hovory (nebo výslechy?) se zajatci. Laris bohatě využil svých zkušeností z CorSecu. Pokaždé měl s sebou R2 s jeho specifickými programy. Začala se mu rýsovat představa. Taky trošku zainvestoval do jednoho ze strážců v  Siržiku a Borovi se tam podařilo umístit odposlouchávací sondu. Další autonomní pozorovací sonda se vcelku nenápadně vznášela kousek od vchodu. Signály z obou míst dostával, jak R2, tak Bor. Aspoň měl co dělat.

Brzy začalo být jasné. Čtyři vězni nebyli nezajímaví. Rebel zajatý v systému už půl roku před Endorem. Když vyšel z vězení doufal, že byl osvobozen. Když se dozvěděl pravdu, byl to pro něj otřes. Teď mluvil a mluvil. Zoufale si přál vrátit se ke svým, k Republice. R2 ale zjistil, že se zároveň strašlivě bojí. Zřejmě měl strach, že by ho mohli prodat Impériu. Laris se bavil. Ten hrdina byl strachem tak prolezlý, že kdyby se dostal do rukou profesionálům, tak by vyzradil bůh ví co. Ale možná taky ne. Například ještě neprozradil svoje jméno, ani okolnosti zajetí, nic důležitého. Co je to za rebela, že ho nechali hnít a nepoužili ho?

Další dva byli důstojníci. Nejdřív zradili Impérium a pak zřejmě i svého warlorda. Nadporučík, Renn Hyerr, byl zřejmě dokonce osobní pilot svého pána, poručík, Crix z Kiru, byl řadový důstojník, učil se lítat s TIE. Nejspíš se mu nelíbilo, že jeho velitel zradil Impérium.

Poslední zaujal Larise až dodatečně. Když mu R2 dodal analýzu jazyka, ukázalo se, že je to někdo jiný, než za koho se pokoušel vydávat. Tenhle měl asi to nejlepší vzdělání, používal obraty typické pro coruscantskou „lepší“ společnost. A taky měl strach. Laris se rozhodl, že se zaměří na něj. Po pár dnech oťukávání (aniž by ovšem zapomínal na ostatní tři) mu vylíčil, jak funguje Siržik. Ale dost si toho přimyslel. Zákmit v očích vězně mu prozradil, že je krok od vítězství. Vysvětlil mu tedy svou úlohu, kterou ovšem popsal dost protikladně k Siržiku. A vyhrál. „Jsem lord Ka – Inu – Riatti“ řekl zajatec najednou „a měl bych pro vás obchod“. Genn by zajásal, ale nebyl začátečník. Tvářil se dál, tak jak se tvářil (pochybovačně a vyzývavě). Lord mu poté vysvětlil, že by byl velmi nerad, kdyby se o místě jeho pobytu dozvěděl kdokoli, komu by to snad chtěli jeho věznitelé sdělit. Laris se mu díval přímo do očí, ale lord neuhnul. Pak mu pomalu a jasně vysvětlil, že má pro něj obchod. Zaplatí mu dost vysokou částku za to, že jej neprozradí. Genn si uvědomil, že tohoto pána podcenil. Udělal chybu, kterou musí napravit. Oznámil mu, že Kitanimu nic neřekne. Zatím. A rozhodl se, že musí něco zjistit o jeho lordstvu.

Ten den ale byla překvapení nekonečná. V Siržiku se někdo vyptával na „jeho“ vězně. Zjistili to z odposlechu, díky sondě určili kdo to je. Bor ji pak poslal, ať toho člověka sleduje. Genn se díval na obraz ze sondy. Celá skupina. Ale zajímal ho jenom jeden člověk. Ti ostatní byli nájemní strážci. Na NarShadda moc neoperovali. Takže je nikdo moc nezná, ale Laris obchoduje s informacemi, tohle patří k jeho řemeslu.

Takže sledoval tlustějšího chlapíka, který se zoufale snažil tvářit jako místní. Do jisté míry by se mu to i dařilo, ale dokonalý herec nebyl. Teď už věděli ve kterém hotelu bydlí. Genn uvažoval jasně. Jestli jde po lordovi má po kšeftu. Když uzavřou dohodu, získá tím víc než kolik dají piráti. Z těch ostatních toho moc nebude. Musí vyslechnout toho čmuchala. Hned.

Hotel „Perlové moře“ patřil na NarShaddaa k těm lepším, pořád v něm přežívalo něco ze starých časů. To ovšem neznamenalo, že si tam host, který se cítí ohrožený nemůže rozmístit ochranku. Za mírný poplatek. Popovídat si s neznámým nebude lehké.

Trandoshan sledoval chodbu a přemítal o tom, že by se možná měl přestěhovat sem na NarShaddaa. Finančně by na tom možná stejně, věřil si, že ve svém řemesle je dobrý, ale lákalo ho sem něco jiného. Miloval zdejší atmosféru. Byla tady cítit volnost. Samozřejmě, čím lépe ovládáte blaster, tím jste volnější. Mohl by se možná stát nájemným lovcem, určitě by na to měl a časem by…náhle zhasla část světel. Chodba se ponořila do stínu. Bleskově vytáhl zbraň a přiskočil ke zdi. Ale tam už na něj někdo čekal. Dostal ránu do hlavy, zapotácel se, ale vědomí neztratil. Rychle udeřil blasterem tam, kde ve tmě předpokládal toho člověka. A pak okamžitě znovu. Nestřílel, protože ten lump byl ve tmě a stejně ho prakticky držel v rukou.

Genn byl opravdu překvapený, když Trandoshan zůstal stát a byl ještě překvapenější, když do něj začal bušit. Naštěstí se „objevil“ Bor a zachránil ho. Udělali však spoustu hluku, na konci chodby se objevil další ze strážců, ale Defel, ve stínech neviditelný, ho zabil. Dostali se do pokoje, který byl nad místem, kde bydlel jejich cíl. Laris už nechtěl riskovat další boj s ochrankou. Tihle hoši se ukázali být lepší než vypadali. Takže nemůžeme-li jít dveřmi, zaťukáme na okýnko, rozhodl Genn. Stačilo se spustit z okna o patro níž, propálit okenní tabuli a byli vevnitř.

Konečně se tak ocitli nad „cizincem“. Spal klidně, netušil co se děje. Postupovali tak, jak byli zvyklí. “Očko“ se usadil ve vedlejší místnosti a zabije každého, kdo vejde. Arzenál na to má. Genn povede výslech a ve ztemnělé místnosti s ním bude Bor a s Borem bude nůž, velký a nebezpečný ostrý nůž.

Konečně tak spáče probudili. Chápal rychle, jeho situace mu byla jasná, aniž mu ji museli více vysvětlovat. A mluvil. Genn zažil další překvapení, toho dne již kolikáté. Ten člověk řekl hodně, ale ne ze strachu. Tohle poznal i bez R2. Na posteli před corelliánem seděla toho dne už druhá záhada. Finn Wirra prý býval pobočníkem jednoho z admirálů, pak povýšil na pobočníka jednoho z warlordů. Tady plní rozkaz svého pána a velitele. Laris už začínal postupně tušit co se děje. Slyšel čerstvou novinku, že tento samozvaný warlord je mrtvý.

Výslech šel poměrně snadno, takže Genn pohodlně usazený v křesle, blaster namířený na Wirrovu chlupatou hruď, se zeptal i na warlordovu smrt. „Ano je to pravda“ zněla odpověď po níž nastalo ticho. Laris přemýšlel. Pan pobočník přišel o šéfa, co asi bude dělat teď. Proto tak mluví? Jeho úvahy narušil Finn. „Jeho destruktor Skean byl těžce poškozený v bitvě, když chtěli ustupovat, vlétli mezi asteroidy. Byli příliš poškození.“ Zbytek příběhu nebyl překvapivý. Malá skupinka jednotek dezertovala k Republice, větší část pohltilo Nové Impérium. Wirra pokračoval. Nabídl informace.

Genn byl v šoku. To mu dnes každý vězeň bude nabízet kšefty? Než to stihl strávit, začal mu Wirra vysvětlovat, že by rád zůstal na NarShaddaa, informací má dost, jiné dokáže získávat. „Takže začneme tím, že mi povíš o zajatcích. Koho z nich hledáš, proč a tak dále“ odpověděl Laris a dočkal se dalšího překvapení. Wirra měl rozkaz pátrat po VŠECH. Tohle už překonávalo corelliánovo chápání. „Který je TEN zajatec?“. Wirra jenom pokrčil rameny. Neptal se jaký, který, prostě nevěděl. Takže taky pochopil. Pochopil, že mezi všemi vězni na základně byl ukrytý jeden významný. Kdo to může být a proč má takovou cenu?

Nad ránem se Laris rozhodl, že Finna angažuje u sebe. Zdálo se, že bude užitečný. Za zkoušku to stojí. O Borovi mu zatím nic neřekl. Pro jistotu. Během několika dalších dnů z lorda nic nedostal., zřejmě Gennovi moc nevěřil. Ale doufal, že se spolu dohodnou. Oba důstojníky propustil. Byli vcelku rádi, ale na NarShaddaa zůstat nechtěli. Nové Impérium verbuje lidi. Genn s „očkem“ a Wirrou se s nimi nakonec rozloučili poutí po místních barech. Poutí, která se nakonec protáhla na noc a den a další kus noci. Nakonec se připojila i Lexa s Borem. Crix se dokonce přítomné snažil zagitovat pro Impérium, prý ať jen vstoupí. Gennovi teď bylo o něco jasnější proč byl asi vězněn.

Když se z toho všichni vyspali oznámil jim plán. Letí na Obroa-skai. V tamních knihovnách snad najde něco o lordu Ka – Inu – Riatti. Možná by bylo lepší zkusit Coruscant, ale nechce riskovat zatčení. Na Kesselu moc přátel nemá. Wirra zůstane na NarShaddaa a Lexa mu pomůže se trošku zorientovat. Najednou se ozval Finn. Ať se podívá v záznamech ještě po jiném jméně. Pak jim začal vyprávět podivný příběh z paluby Skeanu.

Necelého půl roku po Endoru se u nich objevil jeden člověk od dvora, Til Oragos. Nepatřil mezi významné, ale měl spoustu kontaktů. Vyslechli ho, protože se mohl být užitečný. Jejich eskadra sloužila v okrajových částech Impéria a mohl se hodit někdo, kdo se orientuje na Coruscantu, zná jeho zákulisí. A jejich host by zase povýšil z bezvýznamnosti, která bez císaře měla být ještě bezvýznamnější, na něco alespoň trochu významného. Finn nevěděl jak se to seběhlo, ale údajně neuvěřitelnou náhodou poznal Oragos někoho, kdo byl na destruktoru Pledge a vydával se za někoho kým nebyl. Dotyčný byl zatčen a vyslýchán. O tom co říkal věděl jedině warlord, náčelník jeho štábu a právě Oragos. Na jedné poradě pak warlord oznámil úzkému kroužku velitelů (Wirra tam samozřejmě patřil také), že zahájí jednání s Imperial Center. Ovšem nikoliv s velkovezírem, ale s tajnou službou. Mají jim co nabídnout. Zazněla námitka, jak se asi někdo z nich dostane k vedení rozvědky. Oragos vysvětlil, že jim doveze zprávu, které neodolají. Má závěť Alaris – Kassara, jeho poslední rozkazy, které mu předal ten človíček z Pledge. „Kdo to je nevysvětlil, my jsme mu říkali „Poutník“. Zato nám vyložil, jak o tom informuje správné lidi. Neodváží se jej zatknout. Madam direktorka bude chtít vědět, co se stalo krátce před smrtí císaře a opor Impéria“ vzpomínal Wirra. „Doslova takhle to řekl. Měl takový divný styl vyjadřování. Asi se tak mluvilo u dvora. My jsme ani netušili, že tajnou službu vede ženská“ dodal Finn. Genn byl zvědavý, jak mise dopadla. „Strašně. Oragos zmizel. Později jsme zachytili zprávu, že byl popraven. Za zradu a nějaké machinace.“ K překvapení všech, ale Wirra ve vyprávění pokračoval. „Pak přišla depeše. Dešifrovali jsem jen začátek. Byl tam vzkaz, že zbytek rozluští „Poutník“. Nevěřili jsme vlastním očím. Tak jsme to zkusili. Byl to vzkaz, abychom nejednali s velkovezírem, ale jen s tajnou službou, byly tam instrukce, kdy přijde další vysílání. To už jsme dešifrovali sami. Pak jsme se dozvěděli, že vezír byl popraven. A my dostali příkaz nemluvit ani s novými pány. Tak šéf dostal podezření, že špioni s námi manipulují a chtějí nás izolovat. Šéf poslal vzkaz, že nehodlá ze sebe dělat kašpara. A pak najednou Imperial Center ovládla Isard. Najednou se situace změnila. Vytáhli jsme „Poutníka“ z vězení, dostal prý apartmá, ale stejně nikdo nevěděl ani jak vypadá Byli jsme nadšení, doufali jsme, že Isard nás uzná za spojence a podepíše s námi spojeneckou smlouvu. Už jsme vybírali velvyslance na Imperial Center. Warlord věřil „Poutníkovi“. Dokud nám neoznámil, že ten darebák připravoval spiknutí. Prozradil mu to někdo velmi významný a utajený. To byl konec jednání, začali jsem se připravovat na obranu“ dokončil Finn a řekl „Genne, podívej se, kdo byl ten Alaris – Kassar. Třeba nám to hodí balík. Než zemřel udělal něco, co možná někoho zajímalo. Republika by možná zaplatila…“ Genn se naštval. „Teď máme důležitější věci. R2 !“ zavolal. „Promítni Finnovi obrázek našeho lorda. Znáš ho Finne?“. Wirra odpověděl, že ne. A rozhodl se, že než se Laris vrátí bude vědět víc.

O několik dní později YT-2400 Whisper přistál na knihovním světě. S R2 začal Genn obcházet knihovny. Droid měl mimořádně skvělý vyhledávací program. Bez problémů vyhledával celé řady jmen a slov. Lord Ka – Inu – Riatti nebyl úplně neznámý. Vlastně toho bylo dost. Neměl čas vše studovat. Lexa se mu ozvala, že Finn začal na něčem pracovat. R2 si musí všechno „zapamatovat“. Když skončil pátrání, R2 ho informoval, že o rodině Ka – Inu – Riatti má řadu dat, o lordovi samotném taky něco. Pak přišla informace o dalších vedlejších dotazech. Našel pár informací o tajemném rebelovi, nic o obou důstojnících, letmé zmínky o Isard, nic o Alaris – Kassarovi, záznam o Finnu Wirrovi, řada dat o artefaktech. Poslední položku dostal R2 za úkol smazat. Genn ze svých cest vozíval pro Lexu místní kuriozity. Takže R2 dostal za úkol pátrat i po nich. Na to je ale lepší najít si místní informace.

Ráno řekl Borovi a „očkovi“, aby připravili loď k odletu a šel s R2 do…do knihovny. Kam jinam, tady na tomto světě. Droid byl rychle hotový. Odpípal výsledek. Řada dat o artefaktech o lordovi a jeho rodině nic, o rebelovi nic o…Genn přestal sledovat datapad a zamyslel se, jestli mu to R2 dělá schválně, tady měl hledat artefakty, ne lidi. Najednou se zarazil. R2 našel údaje o jménu Alaris – Kassar. Genn však ničemu nerozuměl. Šel se tedy zeptat. Informační droid ho odkázal na pana F. Pan F byl starší muž, který se tvářil mile, mluvil špatným basicem a prozradil Larisovi, že musí chvilku počkat.

Kolem oběda se vrátil a začal mluvit. „Alaris – Kassar pocházeli z nedaleké planety.“ O nikom se jménem White C. Alaris – Kassar záznam neexistuje. „Mimochodem my tady máme všechny jejich záznamy. Ta planeta je uzavřená.“ Genn se nenechal odbýt „Pocházeli? Kde jsou teď?“ F se blahosklonně usmál a řekl, že dynastie vymřela krátce před válkami, kterým se obecně říká Klonové. Laris nezačal naléhat hned, s panem F si dlouze povídal. Teprve později mu vysvětlil, že ten White je mrtvý jen několik let.

Náhle se stařík rozhovořil. Mluvil o specifikách jazyka. „White je ve vašem jazyku barva, bezbarvá barva, že?“ Genn souhlasil a pak dodal, že je to „podivné jméno.“ F se začal smát.“ To není jméno.“ Laris se zarazil. „Je to označení kasty. V dávnověku byli tamnější jednotní. Časem se začali více a více vydělovat vojáci a bojovníci. Nakonec vznikly dvě kasty – vojáci a obecný lid. Každá z nich měla svou barvu. A pak začaly spory, boje a války. Nakonec se obě kasty rozhodly, že musí vzniknout třetí kasta, jejímž posláním bude rozhodovat spory a vést obě další kasty. Ta nová kasta má barvu bílou. Váš člověk patří ke kastě soudců.“ Přednáška z historie Larisovi nestačila. „Co to příjmení“ ptal se. „Příjmení?“ divil se F. „Ach tak , možná, že to není příjmení. Jestli patřil k bílé kastě, pak je možnost, že je to titul. Jistě, jistě mladíku, titul“ a F se zahleděl do záznamů. Četl dlouze. „Ano, dynastie Alaris – Kassar vymřela, ale žil-li nositel toho jména, pak to mohlo znamenat, že vládl jejich panství. Chápete, musíte to jméno přečíst jejich způsobem. White C. Alaris – Kassar znamená, že člen kasty je vládcem na panství jménem…“ Když to vyslovil, Gennovi se zatmělo před očima. Rozloučil se, R2 jej pípnutím ujistil, že vše zkopíroval. Okamžitě vyrazili k lodi.

Bez jediného slova odstartovali. „Očko, připrav vysílání dat na NarShaddaa a zavolej Lexu. Ať okamžitě najde Finna a ať si vezme partu bouchačů. Dělej!“ Start byl tentokrát nezvykle tichý, beze slov, bez vtípků. Na orbitě odeslali zprávu pro Finna, poslali všechno co měl R2 a Genn připojil komentář.

Pak se usadili, dokončili výpočet pro skok, když Laris sledoval, jak se začínají prodlužovat hvězdy kolem kokpitu, zaslechl hvizd. Rychle se ohlédl a podíval se přímo do modrého plamene…Whisper vybuchl a rozpadl se, doslova na hranici hyperpostoru.

 

*

 

Za obrněným oknem airspeederu ubíhaly mrakodrapy, bylo vidět i policistu několik metrů od dveří. Další byl na druhé straně a třetí vpředu. Finn dokončoval výklad „…takže správný způsob, jak přečíst, nebo spíš vyluštit jméno White C. Alaris – Kassar zní Crix lord z Kiru. Já jsem s tím parchantem chlastal.“ Major Sharph teď skoro zašeptal „Lexa je mrtvá. Potvrdili jsme to. Byla v baru, když tam vtrhla banda zfetovaných dugů. Takové normální krveprolití na NarShaddaa“ Oba se ponořili do svých myšlenek, teď už mnohé bylo jasnější.

Wirra se schoulil do sedadla. O „rudých“ slyšel poprvé na Caridě. Jak šel čas, začali je mnozí důstojníci považovat spíš za přízraky. Ale funkce může měnit optiku pohledu na svět. V TIE byli jenom duchové z pohádek a řečí. Pro pobočníka admirála se stali přízraky strašlivými a smrtonosnými. Přesto v hloubi duše pochyboval, že Všudypřítomní existují. Vzpomněl si na pohádku, která se vyprávěla na jedné odlehlé planetě. Na pohádku o skřítkovi. Čím blíž někdo ke skřítkovi přišel, tím hlubším spánkem usnul. Kdo se dostal příliš blízko, usnul na věky. Vzpomněl si na legendy o tvorech bez tváře, zahalených do tmy, provázel je mrtvolný chlad a zoufalství. Znovu se podíval z okna. Jeho duši i rozum sžíral strach, nepopsatelný živočišný strach. „Takže všichni, kteří znali pravdu jsou mrtví?“ zeptal se přidušeně.

Přetrhl tak majorovy myšlenky. Pro něj byl tento den katastrofou. Takže přece jen unikl. Teď se všechno spojuje. Co se asi dělo nad Endorem? Musel být dole. Ale proč? Proč měl tak bezvýznamnou hodnost, že si jej nikdo nevšiml. Proč? Unikl na Pledge. Tam měl smůlu, poznal ho ten vyžírka. A warlord, pitomec jeden poslal Isard vzkaz ze záhrobí. A madam direktorka vyslyšela vzdálené volání. Využila toho, že Alaris – Kassar je u ledu a zbavila se Pestagea, kterého by možná mohl hájit. Tu smečku, co nahradila velkovezíra, nenáviděl. Všudypřítomní byli schopní spolupracovat na dálku, takže tajná služba zase měla svou dvojku. Ale Isard ho chtěla skrýt před vládou, kterou se chystala svrhnout. A Alaris – Kassar ji s tím možná nějak pomohl. Takže ten seznam nelhal, Impérium ho považovalo za nezvěstného. Jenomže Všudypřítomný nechtěl riskovat útěk z destruktoru, zvlášť, když byl přísně střežený.

Manipuloval warlordem, tak dlouho až ten ho chtěl dobrovolně poslat zpět k Isard. Kdo ví, jak by nakonec pan admirál skončil. Zatím se těšil z toho, že má poklad a netušil, jak je nebezpečný. Celá operace mohla nádherně vyjít. Jenomže se objevil Ka – Inu – Riatti. Hošánek z dobré rodiny, perspektivní kadet, který z Coruscantu zmizel v den endorské bitvy. Třeba utekl s nějakou ženskou. V tom byl jeho význam. Sice jenom mladíček, ale stýkal se s nejvýše postavenými lidmi a v postelích se toho možná dověděl dost. Jednoho krásného dne se objevil u našeho warlorda. A koho tam nepotkal. Nejspíš se ani neviděli. Kloučkovi to ale myslelo rychle.

Přesvědčil svého nového chlebodárce. Ale asi mu taky neřekl všechno. Možná, že zmatený admirál je zavřel oba. A zavřel je chytře. Nebo mladej chtěl do vězení taky, aby byl pěkně blízko a nějak na dálku připravoval puč? Nejspíš se považoval za mnohem schopnějšího warlorda, možná se už viděl na trůně. Admirál se ze všeho možná pomátl. Došlo mu, že se ocitl ve středu nějakých intrik, které přesáhly jeho chápání a obzory, náhle viděl nepřátele všude a ve všech, nebyl si jist nikým. A pak hloupě zazmatkoval v bitvě a v podstatě se nechal zabít.

„Ano, všichni, kteří znali pravdu jsou mrtví“ lhal Sharph a myslel na Ka – Inu – Riattiho. Ten pouze zmizel. Finn se před očima skoro zmenšoval „myslíte, že to mají na svědomí staré sítě, staří agenti a přátelé, nebo Impérium a Isard?“ Netuší komu se dá věřit, když se má utkat s Mistrem klamu. Sharph, jako by četl myšlenky. „Zvolil jste dobře, že jste se obrátil na Republiku. Chytré bylo, že v depeši pro nás jste mluvil o informacích o velkoadmirálech. Jestli to dekódovali, nepřitáhne to pozornost. Za pár minut jsme na základně a pak všechno zopakujete a…“ uviděl, jak policista na speedru vyrazil náhle vzhůru.

Vyrazil proti obyčejnému speederu, který se oddělil z řady nahoře a mířil, téměř padal, prudce dolů. Pokusil se mu zablokovat cestu, ale podezřelý se policistovi vyhnul elegantní kličkou a pokračoval dolů. Policista na levé straně si také všiml co se děje, zatáhl za řidítka a vyrazil vzhůru. Pozdě pochopil, že ten blázen, který řídí tak jako nikdo koho kdy viděl, chce trefit obrněnec, který doprovází a musí chránit. Příliš pozdní poznání. Došlo ke srážce. Obrovský výbuch policistu zabil okamžitě. Druhého z policistů , který byl výš, tlaková vlna těžce zranila a srazila ze sedla. Padal dolů. Policistu vpředu výbuch odhodil přímo proti stěně mrakodrapu. Samotný obrněný airspeeder se při výbuchu takřka rozpadl.

Holozprávy přinesly skoro okamžitě senzační zprávu o bezprecedentním sebevražedném atentátu v centru megapole. Začaly se rojit spekulace. Policie přiznala, že se jednalo o převoz důležitého svědka. O zpravodajské službě ani slovo. V okamžiku, kdy bylo zjištěno a poctivě oznámeno, že se nejednalo o sebevražedný atentát, nýbrž, že na speederu byl holoprojektor, aby nebyl dálkově ovládaný speeder nápadný, veškerý zájem médií i veřejnosti upadl.


Kapitola IV.

Policejní hlášení


Ze zprávy vyšetřovatele pro policejního ředitele.


Trosky speederu ukázaly, že byl smontován z různých součástek. Vzhledem k tomu a k jejich stupni poškození bude velmi nesnadné zjistit jejich původ a zajistit další stopy.

Analýza záběrů bezpečnostních kamer ukázala přítomnost celé skupiny sledovacích droidů/sond. Pomocí záběrů z celé oblasti jsme se je pokoušeli sledovat. Po výbuchu sondy zamířily do vedlejších uliček, zde došlo k autodestrukci. Nalezli jsem zbytky všech těchto droidů/sond. K autodestrukci byla použita látka vyvolávající žár, takže došlo k tavení. Nelze zajistit žádné stopy.

Speeder byl naváděn dálkově, nadále prověřujeme okolní domy, soukromé byty, kanceláře a hotely. Pátráme po podezřelých osobách, nájemcích, hostech. Dosah signálu sledovacích droidů se však nepodařilo zjistit, takže není známo, jak velký prostor je nutné prověřit.


Modus operandi:

Podobně provedený útok dosud naše policie nezaznamenala. Odeslali jsme dotaz spřáteleným bezpečnostním silám, nicméně se zdá, že se jedná o první útok svého druhu. Sofistikovanost užité metody však omezuje možné okruhy podezřelých.


Podezřelí:

Není pochyb, že cílem útoku byl Finn Wirra (profil viz příloha 5a). Vešel do styku se zpravodajskou službou. Dle jejího hlášení byly jeho pohnutky nejasné. Zdá se velmi nepravděpodobné, že by byl schopen dodat informace, které přislíbil. Jeho vražda však naznačuje, že mohl disponovat informacemi, které ovšem nestihl předat. Není proto možné stanovit okruh podezřelých.

Radikální republikáni: Jejich cílem mohlo být zabití imperiálního důstojníka. Nepravděpodobné. Zavražděný nepatřil pravděpodobně mezi VIP, akce přesahuje jejich možnosti.

Radikální imperiálové: Jejich cílem mohlo být zabití zrádce. Nepravděpodobné. Zavražděný nepatřil pravděpodobně mezi VIP, otázkou je akceschopnost těchto skupin.

Impérium: Tuto možnost ověřuje zpravodajská služba. Velmi nepravděpodobné

Kriminální živly: Vzhledem k minulosti zavražděného Wirra nelze vyloučit souvislost s NarShaddaa. Nicméně provedení operace neodpovídá běžným postupům gangů ani nájemných lovců.


Pracovní hypotéza:

Po své dezerci se na NarShaddaa začal zabývat pašováním drog. Projevil zájem o pašeračku známou, jako Lexa. Zavraždil jejího partnera Genna Larise. Byl však odmítnut. Nechal tedy Lexu zabít svými kumpány. Aby se vyhnul pomstě, kontaktoval zpravodajskou službu, která jej dopravila na území Nové Republiky. Doporučujeme další pátrání zaměřit na nájemné vrahy z okruhu pašeráků na NarShaddaa.