VOLÁNÍ

DARTH YENN

A také tam stálo to děvčátko. Její přítomnost na palubě Hvězdy smrti byla sice neobvyklým jevem, ale ona tam byla kvůli výcviku. Něco, co nedokázala pojmenovat, ji nutilo rozeběhnout se k tomu hangáru. Ten pocit se podobal tomu, co ji vždy lákalo ke zříceninám tam doma. Nakonec nedokázala odolat. Rozeběhla se šedými chodbami za tím voláním.

 

Teď, s očima rozšířenýma úžasem, pozorovala tu scénu před sebou. Ten tanec modré a rudé čepele už viděla. Tam doma, ve zříceninách, kterým se všichni vyhýbali. Jenže tohle, to byla skutečnost, žádný nereálný přelud, odraz dávné události. Teď se to opravdu dělo. A postavy, které meči vládly, byly jiné. Temný pán Vader a proti němu jakýsi neznámý stařec. A přestože byla bojem úplně uchvácena, do mysli se jí vtírala jedna neodbytná myšlenka. Ona ho přece odněkud zná. Hloupost, nikdy se s ním nesetkala. Tak proč? Proč jsou jí tak povědomé jeho pohyby? A do jejích myšlenek se vkrádala i jiná věc, prostě věděla, jak vypadal před pětadvaceti lety. Patnáct let před jejím narozením. A pak pochopila. To nebyla její vzpomínka. Šlo o jednu z těch věcí. Nastěhovalo se jí to do hlavy v tu chvíli, kdy pohlédla do očí přeludu dívky se světelným mečem právě tak modrým, jaký třímal i tenhle muž. Ta dívka byla její matkou a své dceři tehdy předala některé ze svých vzpomínek.  A k té vzpomínce se vázalo i jméno. Obi‑Wan Kenobi. Mistr Jedi. Aedrin ho měla ráda. Jenže to nevysvětlovalo pocity její dcery. Lianna se dívala a hlavou se jí honily otázky. Kenobi sem přišel jako nepřítel, kdyby mohl, zničil by vše, pro co žila, a přesto si Lia nepřála, aby Vaderovi podlehnul. A zároveň věděla, že jeho konec je neodvratný. Bylo jí to líto, jako by se sympatie, které cítila matka, přenesly i na dceru. Netušila proč, ale prostě k tomuto muži, který stál na opačné straně,  nedokázala cítit nenávist.

 

Přísahala by, že jí v jednu chvíli pohlédl přímo do očí. Přísahala by, že zahlédla v jeho tváři záblesk překvapení. Přísahala by, že poznal, kdo je. Přísahala by, že ji tím letmým pohledem poznal víc, než ona se znala sama.

 

Stála tam neschopná se pohnout. Aniž by znala důvod, prostě věděla, že Obi-Wan hraje důležitou roli v jejím životě. Bylo to stejně zřetelné, jako to prastaré pouto, které cítila mezi Kenobim a Vaderem. Temný pán choval ke starci hlubokou úctu. Jasně viděla, že jsou mistr a žák. Chápala, že takový vztah je stejně pevný jako pokrevní příbuzenství, ne‑li pevnější. Ale nic z věcí, které věděla, by nedokázala vysvětlit, prostě to tak bylo. Na vině byla nejspíš její intuice.

 

Skoro jako by proti své vůli se podívala do hangáru. Zrovna tam přibíhala skupinka lidí a Wookiee. A u jednoho z nich, bíle oděného mladíka vycítila k Obi‑Wanovi stejné pouto, jaké k starému muži pojilo i Vadera. A bylo jí jasné, že i tenhle muž bude pro její osud důležitější, než se zdá. Mezi těmi třemi muži byly souvislosti, i Vader s neznámým měli cosi společného. A nějakým způsobem do toho všeho zapadala i ona. Snad proto, že byla Vaderovou žákyní. Jenže měla pocit, jako by to nebylo vše, co ji s těmi muži spojuje bylo tu ještě něco… Každý z nich něco znamenal. Jen nevěděla co.

 

Pak už jen mohla spatřit, jak Obi‑Wan dobrovolně přijal z Vaderových rukou smrt. Udělal to kvůli tomu mladíkovi, pochopila Lia.  Měla pocit, jakoby se Mistr Kenobi usmíval, když ho Vaderův meč rozťal. Udržela se a na rozdíl od mladého muže nevykřikla. Jen se dívala a do široce otevřených očí se jí hrnuly slzy. Za muže, kterého před chvilkou spatřila poprvé v životě. Člověka, jež by měl být jejím nepřítelem. Podivné. Nerozplakala se, nedovolila slzám skanout z řas. Ovládat se byla jedna z prvních věcí, které ji naučili.

 

Obi‑Wanovo tělo nedopadlo na zem, místo něj se dolů sneslo jen jeho roucho a deaktivovaný meč udeřil o podlahu. A Lianně bylo jasné, co musí udělat. Vojáci byli zaujatí střelbou do hangáru a Vader se zdál být zcela ponořen do svých myšlenek, když vykročil směrem k tomu mladíkovi. Dívenky si nikdo nevšímal. Stačil jí jediný rychlý pohyb, který nikdo z přítomných nepostřehnul. A za chvíli už spěchala chodbami. Musela si sbalit věci, už za necelou hodinu měla odletět na Coruscant, další část jejího výcviku se měla odehrávat právě tam.

 

Zvláštní bylo, že když uklízeli to, co zbylo po Obi‑Wanovi Kenobim, nikdo nedokázal najít jeho meč. Na děvčátko, které přihlíželo souboji, nepadl ani stín podezření. Ostatně, ji nikdy nikdo z ničeho nepodezříval.