KRÁDEŽ

DARTH TAURNIL

Věnováno Jakubovi Janouškovi. Ať se stále směje, ať je takový jaký je.
Ať mě pokaždé, když se s ním setkám, dokáže fascinovat a překvapit něčím novým.
Věnuji ji i Lianně, která sepsala žalozpěv, jehož jsem užil v této povídce.

Svit hvězd fascinoval. Byl nevypočitatelný, byl nádherný a zároveň obyčejný. Kapitán Witt´raicra´smor mu přihlížel s zájmem sobě vlastním a přitom ho vlastně ani nevnímal a obdivoval jen to, že mohl stát tam, kde stál, a že mohl dělat to, co vždy chtěl. Tuto idylku však narušil jev pro tuto oblast nezvyklý, ba přímo šokující. Lehký záchvěv hvězd, drobný světelný záblesk a tam, kde před chvílí byl jen svit hvězd, se nyní ve své majestátnosti tyčil imperiální hvězdný destruktor. Kapitán Witt´raicra´smor překvapivě nezareagoval okamžitě, ale ta neznámá loď ten okamžik nejistoty nijak nevyužila.
„Pane? Oni, oni se nám identifikují. Posílají transmisi.“ řekl jeho komunikační důstojník. Kapitán se po něm ohlédl a s typicky chisskou profesionalitou a ledovým klidem se zeptal na další informace.
„Jedná se…jedná se o neidentifikovatelný typ imperiálního hvězdného destruktoru. Jeho specifikace nejsou v naší databázi, avšak on vyslal toto ID: Imperator-class Star Destroyer Mk. IV Deception. Deception podle našich záznamů patří k zbytku Palpatinova Impéria, kterému nyní vládne Grand Moff Maxim Tarkin Eternal. Pane, myslím si, že by se mohlo jednat o vlajkový křižník Moffa Sitzarda, pane.“
„A ta transmise, kterou nám odeslali?“
„Ta se právě dekóduje všemi dostupnými kódy, které nám poskytl Mitth'raw'nuruodo, pane.“
„Kontaktujte ten destruktor. Chci mluvit s jejich kapitánem. Přepněte to na velký hologram.“ řekl kapitán.
Komunikační sděloval svůj požadavek velmi neobratným, avšak srozumitelným basicem. Po chvíli přestal a otočil se zpět na kapitána. Naznačil odmítnutí.
„Pane, Deception odmítl jakoukoliv komunikaci a žádá si okamžitou odpověď. Dává nám pět minut, pak prý zahájí útok.“
„Odhadněte naše šance na vítězství, poručíku.“ obrátil se kapitán na svého prvního důstojníka. Ten pohlédl na destruktor a poté zpět na kapitána.
„Myslím, že máme dostatečný odstup na to, aby se nám podařilo ustoupit a vrátit se s posilou, se kterou bychom tento křižník zlikvidovali,“ řekl. Kapitán přikývnul na znamení souhlasu a posádka ihned začala s přípravou na únik.
„Pane, Deception se začíná přibližovat. Vysílá varování, že pokud se pokusíme o útěk, okamžitě zahájí palbu,“ řekl komunikační důstojník. Kapitán znovu kývl, že rozumí. „Jsme mimo jejich palebnou efektivitu, takže pokračujte,“ řekl.
Stormmad se začala natáčet směrem k únikovému vektoru. Deception se již dal do pohybu a chystal se na pronásledování. Vypálil první salvu, která však šla neškodně mimo. Jako varování ale stačila. Stormmad byla o poznání rychlejší a začala se od Deceptionu vzdalovat.
„Připravte se na skok. Až se dopočítá skok, ihned ho proveďte,“ řekl kapitán.
„Pane, mám tu neznámou gravitační anomálii šířící se od Heggemny III. Blíží se k nám. Přibližně do minuty se s námi střetne.“
„Imperiální interdictor,“ řekl poručík o vteřinu dřív, než si to uvědomil kapitán.
„Změňte letový vektor. Přibližte se k planetě,“ přikázal kapitán. „Ale jen natolik, abychom mohli ihned změnit směr a skočit pryč. Vypočítejte skok z vektoru 154-857-95. Při troše štěstí ten interdictor chytí svou vlastní loď a nám tím dá šanci na ústup.“
Stormmad ihned začala měnit svou pozici. Deception se přibližoval. Několik výstřelů zasáhlo chisskou loď. Ta to zatím ustála. Kvůli jejímu měnícímu se směru musel interdictor změnit svou strategii. Brzy se vynořil ze stínu planety a pokračoval ve svém honu. Stormmad kličkovala před palbou a snažila se dostat z dosahu interdikčního pole. Rychle se blížila ke kýženému vektoru, avšak stále byla chycena gravitací.
„Nestihneme to při této rychlosti. Ihned přečerpejte energii ze štítu do motoru,“ řekl kapitán Stormmad. Výsledkem bylo, že tam, kde se před chvíli nacházela Stormmad, nyní nebylo nic a Deception chvíli pálil naprázdno. Interdictor však odpověděl taktéž zeslabením své štítové ochrany. Jeho rychlost byla ale nepoměrně nižší, než rychlost Stormmad, a ta se vzdalovala k okraji gravitačního pole. Několik okamžiků, jedna otočka a Stormmad byla venku. Celou jednu vteřinu si užívala své volnosti. V té následující gravitační pole interdictoru vytrhlo restimperiální Enforcer, který doplachtil na dosah k Stormmad. Na dosah, který její osud zpečetil. Enforcer nezaváhal a čtyři tažné paprsky zaměřily Stormmad a znehybnily ji.
„Palte! Ihned zaměřte veškerou palebnou sílu na tu loď!“ zařval chisský poručík. Kapitán ho umlčel jediným náznakem pohybu ruky a převedl pozornost na to, co zničilo jejich poslední šance.
„Je pozdě. Prohráli jsme.“ řekl a ukázal na hvězdný destruktor, který zastiňoval většinu výhledu a chystal se právě na převzetí kořisti.
„Vypněte všechny systémy. Připravte loď ke kapitulaci.“

***

V duši mé pustina
Žalozpěv za syna
Syna otce
Zpívám teď hořce

***

Restimperiální moff v uniformě ISB. Možná mu bylo dvacet, možná míň. Byl rozhodně dost mladý na svou hodnost. Ničím nápadný, tváří zapadající mezi šeď. Brýle. Vojensky krátce střižené vlasy. Ale jeho oči…oči člověka, který se nesčíslněkrát díval smrti do tváře. Byla v nich bolest. Tvrdost. A pochopení. Byl to voják, nekompromisní a nelítostný k jiným stejně jako k sobě. Snad býval stormtrooper. Nebo spíš CompForce, tedy podle té uniformy.
Witt´raicra´smor musel uznat, že vojenská minulost tohoto moffa na něm nebyla nikterak znát. Až na ty oči…Pak tam byl jeho zástupce. Nebo možná spíše poskok. Plukovník bezpečnostního úřadu. Odhadem tak sedmnáct. Dosti nezvyklé. Byl moc mladý na to, jakou měl hodnost. Snad něčí chráněnec? Na první pohled to nebyl moc zkušený a ostřílený veterán. Ne, tenhle plukovník zatím nikdy nebyl v přímém boji. V boji, kde by se dotkl vlastní smrtelnosti. Jeho mysl nebyla zatížená válečnými traumaty. Ta tvář byla mladická, nepoznamenaná hrůzami války. Jeho dlouhé, špinavě blond vlasy působily dosti komicky vzhledem k tomu, jak vojensky se tvářil. Další znak toho, že si ten plukovník mohl ledacos dovolit. Nad ním musela bdít dosti silná ruka, která ho chránila. Witt´raicra´smor se usmál. Nebyl vůbec zneklidněn touto situací, kdy jeho loď byla zajata a jeho posádka nyní očekává svůj další osud ve vězeňském bloku.
„Jaké tvé jméno?“ zeptal se ho ten moff.
„Jsem Witt´raicra´smor. Ale na tebe to bude asi moc složité. Proto mi říkej Raicras. Kapitán Raicras z hlídkové lodě Stormmad chisské Ascendence. Vaše akce byla nelegální a porušuje platnou smlouvu mezi Impériem a Chissy,“ řekl plynulým basicem kapitán.
"Som veliaci plukovník Cabbel. Zmluva, na ktorú sa odvolávate, sa netýka veci, ktorú s vami chceme prebrať," řekl plukovník.
„Víte, o co nám jde,“ dodal moff.
„Thrawn je mrtvý,“ zareagoval na to Chiss klidně.
„Lžeš.“ ostře řekl moff. „Thrawn sice zemřel, ale my víme, že jeho génius byl zachován. Víme, že Ascendence má jeho studenta. Chceme ho.“
„Vy si myslíte, že si klidně zajmete člena vládnoucí rodiny a že vám to projde?“ zeptal se Chiss. Plukovník pohlédl na moffa. V tom pohledu se na zlomek vteřiny objevil náznak nejistoty. Raicrasovi svitlo. Mladý moff a jeho chráněnec – plukovník.
"Áno. Uniesli sme ťa a prejde nám to. Môžeme ťa zabiť a prejde nám to. Dokonca získame Thrawnovho študenta. A aj tak nám to prejde." řekl plukovník. Raicras nezměnil výraz své tváře ani při zmínce, že je pro ně postradatelný.
„Vy dva. Ty-„ ukázal na moffa „-jsi byl u CompForce. On-„ ukázal na plukovníka „-je tvůj chráněnec, že? Vytáhl sis ho z imperiální akademie a tvaruješ si ho dle svých záměrů.“ změnil téma.
Plukovníkovi se mihlo na tváři překvapení. Raicras si byl jistý, že se trefil.
„Máš částečně pravdu. Ale mě jsi tím nepřekvapil. Nešokoval. Tvůj druh je zajímavý, mysl nepřekonatelná. Ale víš, kdo já jsem?“ řekl tvrdě moff. Raicrasovi byl najednou povědomý. Nemohl si však vzpomenout odkud. Ale pak, ty oči... Ta zapadající tvář…
„Císařův bastard. Kříženec.“ řekl si pro sebe chissky.
„Ano, jsem Sit’beyran’zard. Tak by se to jméno správně řeklo, že?“ odpověděl mu v jeho jazyce moff.
Chiss byl poprvé za celou dobu konverzace překvapen a jeho iniciativa se kamsi vytratila.
„Ano, mluvím tvým jazykem, Witt´raicra´smor. Ano, umím vyslovit tvé jméno. Já jsem vylepšení vašeho druhu o prvek lidství,“ říkal stále chissky moff. Plukovník se na něj koukal s nedůvěrou, která vzápětí přešla v šok. Moff se s drobným zábleskem přeměnil v imperiálního generála. Jeho tvář byla namodralá. Jeho oči šedé. Bělmo však zářilo temnou červení. Raicras byl tím představením najednou poněkud pobaven, protože si všiml plukovníkova značného údivu. Ano, nebyl tím příliš překvapen, neviděl to určitě poprvé, ale stále si na to nezvykl. Zábavné. Poté mu však pohlédl do očí. Vykřikl hrůzou. Odsunul se od stolu a vyskočil ze židle. Zpět na místo ho však okamžitě vrátil stormtrooper blasterem přiloženým k jeho spánku. Raicras se podíval na stůl a do tváře se mu opět vrátila ta chladná jistota.
„Ne. Thrawnova studenta nedostanete. Nyní, pokud nemáte nic jiného, co byste potřebovali, bych byl rád, kdybych se mohl vrátit na svou loď a ke své práci,“ řekl Raicras.
Znovuspodobněný moff jen naznačil rukou. Blasterový výstřel stormtroopera ukončil Raicrasův život. Jeho posledním slovům rozuměl jen Sitzard…

**

Byl´s mojí krví
Byl´s mojí duší
V srdci mém prvý
Vždy nejpřednější

***

"Pane? Čo máme urobiť so Stormmad?" zeptal se Cabbel Sitzarda.
„Zničit. Posádku zabít,“ odpověděl chladně.
"Beyran, to... to nám neprejde. Nemôžeme ich len tak všetkých pobiť."
„Raicrase jsme mohli jen tak zabít? Tak teď přece nepustíme jeho posádku. Nezapomeň, ve vesmíru existuje mnoho možností jak zemřít…“ řekl Beyran. „Teď se tím nezabývej. Dnešek je naším triumfem. Odpočívej. Dnes neexistuje nic, co by nemohlo počkat na zítřek.“
Beyran se otočil a pohladil Thenia po tváři. Výraz v obličeji jeho chráněnce byl dostatečně výmluvný. Následující polibek si proto vychutnal. Pak rychle přejel rukou přes jeho uniformu… Čas náhle přestal existovat. Cesta do ložnice a pád dvou těl na jeho postel trvaly zlomek sekundy. Nebo možná také celou věčnost. V každém případě to bylo dostatečně dlouho na to, aby ho dostal tam, kde ho toužil mít. Už dlouho, ale dnes více, než kdy jindy.
Krátký svist rozepínajících se několika zipů... Pohladil horkou jemnou kůži na jeho hrudi. Znovu ho políbil. Dlouze, nesmírně dlouze… zvolna ochutnával tu krásně hebkou kůži. Přejížděl něžně po jeho těle zatímco Theniovy prsty pomalu svlékaly jeho uniformu. Jejich doteky teď byly vzájemné. Jejich polibky procítěné. Beyran si svého chráněnce lačně bral a nedbal na to, že oba mají být teď na můstku. Jejich těla splynula v jedno. Tuhle chvíli si oba dva užívali na plno…

***

Jedna krev a jedna vůle
Jednoho celku jsme dvě půle
Nikdo z nás to nečekal
Však náhle proti mně jsi stál

***

Beyrana vzbudil zvuk naznačující, že někdo je za dveřmi. Vzbudil ho v Theniově objetí. Sundal jeho ruku ze své hrudi a hlavu mu měkce položil na polštář. Děkoval Síle, že ho nevzbudil. Rychle vstal a v jediném okamžiku měl na sobě opět svou uniformu. Pousmál se. Na to, že byl mrtvý a teď byl vlastně jenom eterealitou sebe sama, cítí dost. Lásku. Smutek i vztek. Bolest. Přesto nemůže zemřít. Může pouze změnit svůj zjev, své oblečení, cokoliv na sobě v jednom jediném okamžiku. Ale nic více…
Nyní zavřel dveře do své ložnice a jediným stiskem otevřel dveře vedoucí na chodbu. Za nimi stál Theniův první důstojník – Velitel Fjodor D’maark.
„Ano, veliteli? Copak chcete?“ zeptal se Sitzard.
„Pane? Právě jsme dorazili do prostoru Trianii. Zatím jsme nebyli napadeni, avšak plukovník chtěl být informován jakmile dorazíme do systému,“ řekl ten velitel.
„Dobrá, řeknu mu to. Nyní můžete odejít.“ řekl Sitzard s důrazem na slovo odejít.
„Pane, ještě něco. Vicemaršál Yularen chce znát rozkazy pro zbytek útočné flotily.“
„Ať zůstane tam, kde je, a počká na aktivační nouzový signál.“
„Ano, pane, vyřídím to,“ řekl velitel a vycouval z místnosti. Beyran se vrátil do ložnice, kde se právě probouzel jeho milenec.
„Kdo to byl?“ zeptal se Thenius.
„Velitel D’maark. Zdá se, že už budeme muset vstávat a vrátit se zpět ke svým povinnostem.“ řekl Sitzard a pohladil Thenia po hrudi. Ještě ho letmo políbil na čelo a poté už ho nechal vstát.

***

Jak jeden jsme vždy byli
A pak v té kratičké chvíli
Navždy nás rozdělila
Stokrát zlořečená chisská dívka

***

Moff Sitzard i plukovník Cabbel stáli na můstku Deceptionu a čekali na to, co mělo přijít. Byli už v prostoru Trianu necelou hodinu a zatím zůstali nepovšimnuti.
„Pane, zdá se, že na levoboku v slepé zóně našich lodních senzorů se k nám přibližuje flotila asi dvaceti lodí. Dle jejich signatury se jedná o trianiijské lodě. Mám kontaktovat vicemaršála?“ zeptal se komunikační.
"Nie. Počkáme až sa priblíži a zaútočí. Nesmie im byť podozrivý núdzový kód. Teraz vypusťte naše TIE. A natočte nás voči nim do útočnej pozície. Použijeme bojový postup TX-312." řekl Cabbel. Moff Sitzard přikývl a potvrdil tak rozkaz.
„Pro ty, kteří nevědí, co je TX-312…když to zkrátím, tak proletíme přímo jejich formací, přitom zlikvidujeme vše, co se nám postaví do cesty, a poté odešleme nouzový signál. Rozuměli všichni?“ zeptal se ještě Sitzard.
Sborové „Ano, pane!“ bylo dostatečnou odpovědí. Deception se začal natáčet a získávat dostatečnou rychlost, aby utrpěl co nejmenší poškození a dělostřelci měli zároveň maximální šanci něco efektivně zasáhnout. Začali se sunout proti útočící triniianské flotile. Průletem kolem ní Deception utrpěla střední poškození a dvacet TIE, které se už nevrátí, byly cenou za zničení patnácti stíhačů a dvou fregat nepřítele. Plán vycházel přesně do písmene. Nouzový kód nebyl zachycen a trianiiánům se nezdál podezřelý do momentu, kdy útočná flotila Resilience dorazila ze všech možných směrů a uzavřela tak past. Při dvanáctinásobném přečíslení ze strany Impéria byla bitva krátká. Byla vlastně jednoznačným masakrem. Pouze jedna loď byla ušetřena. Jen jediná, ta, na které se nacházela osoba pro tento typ lodi nezvyklá. Chisská dívka. Thrawnův student…

***

Odlišné povedou nás cesty
na žádné z nich nečeká štěstí
Společná je krev našich těl
Však místo chráněnce - nepřítel

***

„Vím kdo jsi. Teď ti dám nabídku, která se neodmítá, Witt´linna´smor.“ řekl Sitzard. Stormtrooper mířící na její hlavu blasterem byl dostatečným argumentem, aby neřekla NE.
„Promiň mi tyto barbarské metody, avšak…potřebuji tě. Nutně. Jen ty můžeš zachránit to, co Maxim Tarkin Eternal stvořil. Jen tvé schopnosti mohou zastavit Novou Republiku a vytlačit ji z prostoru Impéria.“ řekl klidně, vyrovnaně. Prosil. Nenaléhal.
"Pomôž nám. Budeš môcť pomôcť väčšej sláve Rest of Empire a tvoja sláva nebude oveľa menšia. Prosíme ťa o jediné. Pomôž nám vytlačiť Republiku z nášho sektoru a my ťa potom pustíme domov," dodal plukovník Cabbel.
Moffův pohled naznačoval, že o propuštění nebyla v plánu řeč. Linnas si toho buď nevšimla nebo jí bylo předem jasné, že moff Sitzard ji jen tak ze svých služeb nepropustí. Avšak ten plukovník byl něco jiného. Nevěděla proč a čím, ale jakmile ho poprvé spatřila, byl jí sympatický. Fascinoval ji.
„Dobrá, avšak…já skoro nic neumím...,“ nejistě začala.
„Bylas Thrawnův student. Znáš jeho taktiku, jeho bojové metody, použij je. Veď nás a naše lodě.,“ řekl Sitzard.
„Ale…“
"Použi to, čo ťa Thrawn naučil," řekl Cabbel. "Použi svoju schopnosť čítania myšlienok, umenie jeho rasy."
„Ale…Thrawn mě tomuto sice naučil, ale vůbec mě nenaučil bojovat.“
"To nebude problém. My ťa to naučíme," odpověděl jí jistě plukovník a ani se nepodíval na moffa, zda s tím souhlasí…

***

Mé srdce ještě bije
Mé tělo ještě žije
Však duše má, ta zemřela
V den, kdy jsem ztratil Thenia

***

Plukovník Thenius Cabbel mířil do vězeňského bloku DC-312. Bloku, kde byla zavřena Linnas. Prošel všemi kontrolami díky své hodnosti, svému postavení a s vědomím, že je moffův chráněnec, a nyní byl před její celou.
„Identifikujte se prosím,“ řekl stormtrooper hlídající celu.
„Veliaci plukovník Thenius Cabbel. DAAL-002-001-1486. Autorizácia 4+. Moff Sitzard ma poveril osobnou kontrolou zaistené,“ řekl Thenius klidně. Stormtrooper znejistěl.
„O tom nemám žádné zprávy. Počkejte, ověřím to.“ řekl a sklonil svůj blaster, aby mohl aktivovat komlink. Ta chvíle stačila Theniovi, aby vytáhl blaster a jediným výstřelem přerval nit stormtrooperova života. Vzal jeho kódový váleček a otevřel s ním celu. Překročil jeho tělo a vstoupil. Linnas byla schoulená v rohu. Bála se.
"Len pokojne. Neublížim ti. Som tu, aby som ti pomohol. Zachránil ťa. Idi so mnou. Vrátiš sa domov," řekl. Ona překvapeně pohlédla nejdřív na mrtvého stormtroopera. Poté se pomalu zvedala. Thenius ji zachytil a naznačil, že je potřeba pospíchat.
"Zober si zbroj tohto vojaka. Budeme tak menej nápadní," řekl. Ona beze slova poslechla. Poté zatáhli stormtrooperovo tělo do cely, zabouchli dveře a rychle utíkali k turbovýtahu.
Byli neklidní z toho, že tak dlouho trvá, než přijede. Hlídka bloku si všimla Theniovy nervozity.
„Stalo se něco pane?“ zeptal se jeden z vojáků.
"Nie, v poriadku. Ale mal som byť už pred chvíľou na mostíku.Moff ma veru nepochváli za moju nedochvíľnosť. To je celé." řekl klidně. Chtěl se zasmát, aby tomu vtipu dodal věrohodnosti, ale najednou ucítil hroznou bolest a uvědomil si, že ho někdo střelil do zad.
Sesunul se k zemi. Pohlédl zkaleným zrakem směrem k turbovýtahu. V jeho otevřených dveřích stál moff Sitzard s blasterem v ruce. Slzy mu kanuly po tváři. Thenius věděl, že ho Sitzard miloval. Věděl, že i on miloval jeho. Usmál se na něj. Smrt ho překvapila nepřipraveného…

***

Blaster teď v mé ruce chladne
Co se mělo stát, ať se stane

***

Moff Sitzard seděl u Theniova těla v márnici. Seděl tam a držel se z posledních sil, aby se opět nerozplakal. Pohlédl na konzoli počítače, která tam byla. Zvedl se. Musel něco dělat. Něco, aby nemyslel na něj. Přistoupil k té konzoli a aktivoval ji. Zadal svou autorizaci.
Naběhl systém a objevilo se znamení nové zprávy.
„Máte novou obrazovou zprávu.“ oznámil mu počítač. Sitzard tu zprávu otevřel. Na monitoru se objevil Thenius. Usmíval se.
"Ahojky! Si rád, že ma vidíš? No, túto správu som mal zmazať do 24 hodín. Ako je vidieť, nezmazal som ju. Takže sa niečo nepodarilo a ty si zmazal mňa. Neprekvapuje ma to-"
Sitzard na tu zprávu nevěřícně zíral. Už se nesnažil zadržet slzy a prostě plakal.
"Snáď... snáď pochopíš, o čo mi išlo. Snáď Linnas pustíš, keď dosiahne to, čo sme chceli. Keď zlikviduje hrozbu Novej Republiky. Keď dobije Kamino späť pod tvoju kontrolu. Keď zničí tvojich odporcov na Eltharione. Potom ju prepusť. Urob to, prosím. Pre mňa. Pre nás. Milujem ťa. Budeš mi chýbať."