CONTACT OF THE SOULS

DÍL PRVNÍ

DARTH TAURNIL

Věnováno těm, co se nebáli umřít, věnováno těm, co umřeli a neměli šanci říci svým milovaným i tu největší hloupost, která jim v ten okamžik smrti připadala jako důležitá. 
Snad všichni, kdož zemřeli v cizím boji, nebudou zapomenuti a dočkají se svých milovaných, tam nahoře, kam musíme všichni. Snad se jich dočkají a řeknou jim, co jim říct chtěli a nestačili…
Věnováno i Jakubovi Janouškovi, i když on tohle věnování asi nikdy číst nebude – věnováno už proto, že je skvělý, úžasný a umí se usmát, i když je mu nejhůř. Snad jeho úsměv bude tou pravou útěchou pro mou ztrápenou mysl.

Lord Sitzard přihlížel pohřbu svého pobočníka – plukovníka Cabbela, se smutkem v srdci i v duši. Jeho staronový pobočník, major Retwin, stál po jeho boku a mlčel. Věděl o velikosti ztráty svého pána. Také věděl i to, kdo je ta mladá dívka, která promlouvala k posádce Equilibria. Tak pro ni Cabbel obětoval svůj život. I Retwina Cabbelova smrt ranila. Cabbela znal od dětství, pomohl mu vlastně i do flotily Resilience, na Thunderflare, do pozornosti moffa a na kapitánskou pozici na Equilibriu. Retwin věděl, že to měl být on, kdo zahyne – on měl letět s Sitzardem do Ascendence. Místo toho letěl Cabbel – a zemřel. Musel naslouchat těm slovům. Linnas Cabbela neznala ani dvě hodiny, ale mluvila o něm, jako by ho znala celý život. Retwin ho celý život znal. Proto věděl, že to co o něm Linnas říká, je pravda…

Vládnoucí rodiny Ascendence zuřily. Hlídková loď Angelfire nalezla vrak Stormmad. Vrak plný mrtvých. Vrak, co vydal hrůzné svědectví o restimperiální bestialitě. 

    Nikdo z nich neposlouchal, neposlouchal ty hlasy, které říkaly, že přímý útok porušuje jejich doktrínu, že neuvážený a nepřipravený útok je sebevraždou. Snad to mohlo být jinak, snad lodní počítač zaznamenal je část pravdy…všichni věděli, že ta zaznamenaná pravda je úplná, avšak ti rozumní si to nechtěli přiznat, ti, pro které byl Witt´raicra´smor otcem, dědečkem, bratrem i synem či manželem, ti chtěli odplatu.
„Je čas si přiznat, že naše vládnoucí doktrína selhala již ve svém prvopočátečním smyslu. Byli jsme napadeni, Stormmad byla napadena, a smysl nás všech zmizel v tom jediném okamžiku. Napadení, to je porušení suverenity naší rodiny! Nemůžeme zde jen tak sedět a debatovat, když tam venku na nás útočí! Ti, kdož toto provedli, musejí pykat! Dost bylo slov o míru, válka je nevyhnutelný krok. Dnes, tento den, budeme muset rozhodnout, co pro nás znamená život sto dvaceti našich bratrů, kteří zemřeli na palubě Stormmad!“

    Vládnoucí rodiny rozhodly. Válka. Vládnoucí rodina Witt’smor šla do války. Chissové si zničení Stormmad nenechají líbit. Zmobilizovali své útočné síly, zmobilizovali svou armádu s jediným cílem. Najít a zabít ty, kteří tam bezcitně zavraždili jejich bratry…

Admirál Reigart přihlížel formování novorepublikové flotily pro konečný úder. Na dvě desítky křižníků s podporou nejméně dvojnásobného počtu menších bojových lodí se právě přesunovaly do bojových formací, ve kterých měly zaútočit na hlavní svět sektoru – měly zaútočit na Vardu. Admirál byl hrdý na pýchu své flotily – Mon Calamarijský křižník Eternity. Hleděl na svou flotilu s patřičnou hrdostí, hrdostí otce sledujícího své děti.

„Pane? Byla zaznamenána průzkumná stíhačka Impéria.“
„Sestřelit.“
„Pane, ano, pane!“

    TIE Scout skenoval útočnou flotilu dost okatě na to, aby upoutal pozornost a přitom nevyprovokoval obrané stíhačky k oddělení se od útočného svazu a útoku na něj. Moff Sitzard, nyní silnější kdy předtím, s pomocí své taktické důstojnice vymyslel tento plán, který ty blázny pošle tam kam patří – do hrobu. Poručík Gellman se na tuto misi přihlásil dobrovolně. Bude mu ctí případně za svého pána položit život. Gellman pohlédl na sken. Byl skoro úplný. Pohlédl na útočnou flotilu. Zadal příkaz k vypočítání hyperprostorového skoku. Všiml si dvou A-Wingů, které se oddělily od svazu a viditelně se ho chystaly sestřelit. Gellman měl už dost informací. Chytil páku hypermotoru a zatáhl. Tam, kde byl svit hvězd, nyní byl modrý svit hyperprostoru…
***
Mulazim1 Tircos přihlížel svitu hvězd ze své lodi a přemýšlel o rozkazu vládnoucích rodin. 
„Ispogene2, mulazim? Fariq3 Trair míří na můstek.“
„Děkuji, ra'is4 Denmro.“
Tircos přemýšlel nad tím vším…bylo správné to co se chystali provést? Bylo. Oni zaútočili první. Zabili tolik jeho bratrů ve zbrani…pro nic. Snad i pro potěšení.
„Ispogene, fariq Trair na můstku!“ ohlásil voják u turbovýtahů, který dovedl fariq Traira až k mulazimovi.
„Ispogene, je mi ctí sloužit pod vámi. Doufám, že nezklamu vaše očekávání.“
„Jistě ne, Mulazim. Alespoň doufám. Nahlaste stav.“
„Flotila je připravena a podřízena vašim rozkazům.“
„Dobrá, zamiřte tedy na poslední známou pozici Stormmad.“

1 Kapitán
2 Pane (jako veliteli)
3 Admirál
4 Četař

    Lord Sitzard stál na palubě Equilibria a přemýšlel nad tím, co se právě chystal udělat. Hledal pomoc v Síle, ale ta mu pouze ukazovala obrazy Cabbelovo smrti. Otevřel oči a pohlédl na měnící se modrý tunel hyperprostoru.
„Jak dlouho?“
„Za deset minut budeme na místě, můj lorde.“
Můj lorde…tak dlouho tu formulaci neslyšel. Nyní, když už nebyl součástí Restského Impéria, mu byl odebrán titul moffa. Titul který mu vlastně ani nebyl udělen. Moff. Ne. Tím už není. Celé to tu už není restské. Nyní byl pouze Lord Sitzard. Rest za to bude pykat. Pykat za to, co mu provedli. Sitzard bude spokojen, až bude z číší pít krev vůdců Restu. Ale to bude až za dlouho. Nyní musí provést to, pro co sem letěl…
Sitzard  si sáhl na krk a nahmatal tam malý flakónek. Obepjal ho rukou a soustředil se na něj. Hledal v Síle odpovědi. Nacházel však jen obrazy smrti a utrpení. Síla mu odepírala pohled do budoucnosti…a Sitzard věděl, že TEĎ je dost silný na to, aby tu budoucnost sám utvořil. 
Už nikdy. Nikdy neumře nikdo, na kom mi záleží...
Opět zavřel oči a započal svou práci…

    …Císař otevřel oči. Cítil ohromný úbytek Síly. Cítil ohromnou mentální bolest. Jako by se historie měnila. Jako by něco, co už dávno nemělo znetvořovat tvář světa, přišlo zpět. Přemýšlel nad tím, co viděl. Mladý muž, jehož tvář znal až příliš dobře. Temná stanice nad planetou, která již po tisíciletí neexistovala. Ten muž, musí se soustředit na obraz toho muže. Ano, byl to on. Ten, který mu dal vnučku a vzal dceru. Beyran Sitzard. Ten, který měl být budoucností Sithu, snad postava, která měla nabrat takové důležitosti, jako Lord Vader. Císař tomu bastardovi dal vše. A on? Nezajímal ho jeho osud. Jeho určení. Zavrhl Císaře a odešel společně s Thrawnem do Neznámých regionů. A stejně jako Thrawn se Sitzard k Endoru nedostavil. A pak, před rokem…když se zjevil na Eclipse v té své etereálné podobě…Císař věděl o schopnostech eltharionské odnože Sithu. Věděl, co dokážou a i proto se vzdal cest tím směrem ve zkoumání Síly, kterou užívali oni. Co to proboha udělali? Jak mohli na svět povolat takovou zrůdu? Císař si až moc dobře uvědomoval, co se se Sitzardem děje. Tenkrát, před Yavinem, když byl poprvé naklonován, Císař při povolávacím rituálu udělal chybu. Nebyla Síla-ví jak veliká a závažná, a vlastně neudělala nic tak zásadně fatálního v ten okamžik, ale umožnila Sithům na Korribanu přístup do jeho mysli. Poznal to krátce před Hothem, že k němu promlouvají a ovlivňují ho. Den poté odešel…kdyby jen Císař věděl, že Sitzard získal eltharionský holocron z Yavinu…a teď…je ze Sitzarda zrůda…zrůda, která má dostatečnou moc změnit běh událostí. Císař věděl co musí udělat. Věděl, že to, čemu pomohl na svět, musí být z toho světa sprovozeno.
„Sedrisi? Sedrisi!“ zařval Císař.
„Ano můj pane?“ ozvalo se za jeho zády.
„Nechť posádka aktivuje veškeré systémy Eclipse. Vyrazíme na menší výlet, Sedrisi.“
„Ano, můj pane.“

    Lama Su pohlédl na eskadru stormtrooperů, kteří kráčeli po přistávací ploše New Topoca City. Vzhlédl k nebesům, která byla zakryta nikdy nekončící bouří, a hledal ten bílý bod, který tak očekával, a který mu vnášel do srdce více neklidu, než ti anonymní a všeho schopní vojáci, jenž tu Sitzard nechával, aby chránili Kamino, a hlavně, aby zajišťovali věrnost Kamina. Raketoplán Lambda prostoupil mraky a jeho přistání, tak připomínající usednutí nějakého ptáka na větev, provázelo pokleknutí stormtrooperů na znak věrnosti Sithu. Plošina se začala odklápět a po chvíli, s jejím dosednutím na zem, po ní sešlo družstvo Sithské gardy, Sitzardových elitních bojovníků, kteří vzešli z jeho nejlepších gard v Restu. Za nimi sestoupil generál Retwin, ve kterém Lama Su viděl elitního válečníka, kterého musel obdivovat. A pak, asi pět kroků od něj, se z vodních par utvořil obraz jeho pána – Lorda Moffa Sitzarda. Nadechl se a hledal ta pravá slova...a pak je nalezl.
„Můj pane, tak dlouho jsi nás už nepoctil svou návštěvou, za co jí nyní vděčíme?“
„Nech si to pochlebování, Lama Su. Jsem tu, abych zkontroloval věrnost svých držav,“ řekl jeho pán klidně.
Věděl snad něco? Věděl snad o připravované zradě?
„Můj pane, to je od tebe šlechetné. Váš pokoj je již připraven. Snad se vám výhled na klonovací linku bude líbit. Vím, jak vás vždy dokázala fascinovat,“ odpověděl Lama Su s mírným neklidem v hlase. Sitzard ho buď nepostřehl, nebo ho ignoroval.
„Je tu Taun We? Potřeboval bych s ní cosi probrat. POUZE s ní, jestli si rozumíme, premiére Su.“
„Pošlu jí do vašich komnat, můj pane,“ řekl už jistěji Lama Su. Sitzard přikývl a odešel po přistávací plošině do budovy. Lama Su si oddychl. Sitzard viditelně nic netušil…

    …jak může být tak naivní? Myslí si, že jsem tu jeho zradu neprohlédl. A jak byl tady směšný! Ta nejistota v hlase, která se mu tam přikradla při rozhovoru. Sitzard se pousmál nad naivitou Lamy Su. Tolik let mu věrně slouží, tolik let už Sitzardovi patří tato zapadlá a z archivů vymazaná planeta…

    Grand Moff Eternal hleděl do datapadu a snažil se přijít na to, co ta čísla znamenají. Znamenala snad, že Republika se rozhodla zničit jeho dítě? Znamenala snad, že Restu hrozí bezprostřední nebezpečí? Že válka přicházela a on nic o ní nevěděl? Proč sakra propustil Sitzarda? Věděl to, Sitzard byl nebezpečný. Ale byl to vůdce svých lidí – odešel Sitzard a odešlo jádro restské výzvědné služby. I nyní, po téměř půl roce po odchodu Sitzarda některé posádky oddílů COMP v Neznámých regionech odporovaly restské armádě. Eternal nenáviděl ty chvíle, kdy podepisoval rozkazy k odeslání dalších praporů armády do Regionů. Moc dobře věděl, že ty základny, které byly založeny Sitzardem k prosazení jeho vlastních lokálních zájmů, nemají pro Rest význam, avšak…byly moc blízko. Moc blízko Restu a Sitzard znal jejich pozice. A pokud Sitzard ty základny držel, držel tím pádem i cestu a klíč k Restu. Eternal věděl, že Sitzard se chystá Rest srovnat se zemí. Chtěl svou pomstu, přeci mu to vmetl do tváře, když odcházel.
„Ihned mi zavolejte generála Callo a moffa Gwajnose,“ řekl do interkomu.
„Již na vás čekají, můj pane,“ ozvalo se mu v odpověď. O chvíli později se dveře otevřely a do místnosti vešla generál Callo i moff Gwajnos. Eternal jim pokynul, aby se posadili. Na tváři Callo bylo znepokojení, Gwajnos, jeho osobní poradce, se tvářil neutrálně.
„Copak si přejete, můj vůdce?“ zeptala se Callo. Gwajnos přikývnul, že i jeho by to zajímalo. Eternal si musel dodat odvahy, nadechl se a až poté položil datapad před ně.
„Podívejte se na to. Byla zaznamenána veliká aktivita Republiky na restských hranicích, v restkém svrchovaném prostoru, dokonce byla napadena i restská hlídková loď! Něco se viditelně děje, a já si myslím, že se Republika chystá na nás zaútočit. Chci znát váš názor. Chci vaše odpovědi na mé otázky – je možné, že Republika se chystá do války proti nám? Jsme schopni ji vyhrát? A hlavně, mám opustit državy v regionech, které nás tak tíží?“
Callo na datapad pohlédla první a do tváře se jí vkradla větší nejistota, než se kterou přišla. Předala datapad Gwajnosovi a snažila se do své tváře promítnout trochu optimismu, což se jí viditelně nedařilo. Gwajnos do toho datapadu také pohlédl a rysy mu také ztvrdly.
„Můj pane…to co se tu píše…to je…musíme…něco udělat, cokoliv. Co nejdříve.“
„Povolejte útočné flotily a EGGME, moffe,“ řekl Eternal. Poté pohlédl na Callo.
„Co vás trápí, generále?“
„Já jen…jak jste se ptal na opuštění držav v Regionech a teď co jsem tam četla….v Regionech jsme narazili na problém, můj vůdce, víte…já nevím, jak vám to mám říct. Během ofenzívy na Yinchorru…prohráli jsme. Ztratili jsme tam celé dvě armádní divize a rotu EGGME s jedním destruktorem.“
„Ofenzíva na Yinchorru proběhla již před týdnem a dle mých informací jsme byli před branami Sitzardovy základny. Jeho posádka tam byla naprosto zlomená a vítězství bylo otázkou dní, či spíše hodin, generále.“
„Já vím, vůdce, ale…nevím jak bych to popsala, hlášení byla zmatená a než jsme dostali základní nástin toho, co se tam stalo…“
„Řekněte mi přímo a bez okolků, co se tam proboha stalo, generále.“
„Prohráli jsme pane. To se stalo. Sitzard osobně vedl čelo protiútoku. Pozemní jednotky uzavřel do obklíčení a naprosto je zmasakroval. Naší flotilu napadl svou útočnou flotilou.“
„Jak EGGME…co se stalo, celá rota…čtyři sta mých nejlepších vojáků…“
„Nikdy jsem to můj pane neviděla…Sitzard dal šanci našim jednotkám se vzdát…oni to neudělali a co jsem viděla na záznamu, měli by i šanci se probít k evakuačnímu bodu…ale co potom udělal…major Vero říká, že to byla sithská silová bouře, co Sitzard použil proti našim jednotkám, které obklíčil. Jako by samotná planeta svým hněvem masakrovala vše živé, co jí stálo v cestě.“
„Počkejte generále, chcete říci, že Sitzard…co jeho vojáci?“
„Ti, kteří obklíčili naše jednotky…zemřeli.“
„Eternale…tohle dořešíme pak. Teď tu máme tu věc s Republikou. To co tu čtu – to je šílené. Vždyť máme s Republikou dobré vztahy, proč by najednou…“
„Počkejte, moffe…“ přerušila ho Callo a doslova mu vyrvala datapad z ruky. Rychle ho prolistovávala a pak se najednou zarazila. Několikrát jakoby očima přelétla jednu řádku textu a poté se od toho odpoutala. Hodila datapad velkomoffovi na stůl.
„Podívejte se na pátý řádek od spodu – neznámý typ stíhače ochraňující republikový úderný křižník napadl naší hlídkovou loď. Naše stíhače TIE nebyly schopné čelit přečíslení nepřítelem.“
„A co to tedy znamená, generále?“ zeptal se moff Gwajnos.
„K této informaci je připojen i obrázek toho stroje –znám ho, je to nový druh sithských stíhačů. Byly u Yinchorru, byly nasazeny i při napadení Equilibria. Mimo to „přečíslovací“ taktika proti hlídkovému Carracku? Nebuďte blázen – letka X-Wingů by stačila. A místo toho – úderný křižník a tři letky stíhačů. To je imperiální taktika, ne taktika Republiky. Zde nešlo o náhodný střet, zde šlo o cílenou akci. Pak se podívejte o dvě stránky dál. Restský destruktor napadl republikovou dopravu a způsobil nezvykle velikou škodu…“
„To obvinění jsme popřeli, generále,“ odpověděl téměř otcovsky Gwajnos. Callo tím tónem vždy doháněl k šílenství.
„To, že omluvu přijala Mon Mothma nic neznamená. Republice nevládne prezidentka – Republice vládne Senát. A většina Senátu nám nevěřila. Copak to nevidíte, moffe?“ řekla téměř zoufale Callo.
„Generále…jste génius. Sitzard. Pokud ty stíhačky byly sithské konstrukce…“
„Za to dám ruku do ohně, můj vůdce.“
„…a pak ten incident s destruktorem. Myslíte na to co já?“ zeptal se Gwajnos.
„Počkejte, generále, to je šílenost,“ přerušil to Eternal.
Deception i Thunderflare mají stále restské ID,“ řekla téměř vítězně Callo.
„Avšak jsou to těžce modifikované destruktory, generále. Celá Galaxie ví, že ty destruktory patří Sitzardovi, a že nepatří k Restu. Každý na první pohled pozná Thunderflare i Deception. Ne, v tomhle nejspíš…“ říkal Eternal, avšak najednou ztratil hlas. „Loremaster,“ řekl tiše. „Sílo…zapomínáme na Loremaster. To dává pak smysl. Loremaster byl taktéž modifikován - což by pak vysvětlovalo i ty způsobené škody - jako Deception, ale tam ty modifikace byly zahlazeny a on stále vypadá jako původní typ destruktoru, jakým byl,“ říkal Eternal spíše pro sebe, než pro ty, kteří seděli naproti němu. „Ihned mě kontaktujte s Mon Mothmou. A Lady Zirou.“
„Ať je v restském prostoru každá loď a každý voják, kterého sem můžeme dostat,“ poté dodal směrem ke Callo a Gwajnosovi.

    Taun We vstoupila do osobních komnat Lorda Sitzarda s nejistotou. Nevěděla, kým její „dítě“ nyní je. Kdysi…kdysi byl milý, ohleduplný, miloval život a jeho hodnotu. Byl však plný hněvu a nenávisti, které ho stravovaly. A bolesti. Taun We to věděla. Snažila se ulehčit jeho ztrápené mysli. A teď? Co to z jejího „dítěte“ vyrostlo? Kým se stal?
„Chtěl jsi mě vidět, Beyrane?“ pronesla mírně ztlumeným hlasem, přesně tím tónem, kdy na sebe chce upozornit, ale nechce vyrušit někoho od práce, kterou zrovna provádí. Beyran se k ní otočil a láskyplným úsměvem Taun We obejmul.
„Konečně doma, Taun We. Konečně doma,“ říkal téměř bolestivým hlasem.
„Co chceš, Beyrane?“ zopakovala otázku Taun We. Beyran se už viditelně usmál.
„Tys mě vždy dokázala prohlédnout. Já…chtěl bych laskavost. Nevím jak bych to řekl...no..asi tou nejjednodušší cestou, že? No tak...no..pamatuješ si ještě postup, kterým mě vytvořili? Kterým jsi mě učila?“
„Kaminoané nezapomínají své klonovací metody a úspěchy, Beyrane. To bys měl vědět. Učila jsem tě to.“
„Já to vím, jsou však ochotni zopakovat postupy „zakázané“ cesty?“
„Ta cesta byla otevřena pouze jednou a my jsme se zřekli těch metod, Beyrane.“
„Ty nevíš o ČEM mluvíš, Taun We. Nevíš o KOM mluvíš. Učilas mě přeci, že láska a úcta k životu je to nejdůležitější, co v životě nás lidí existuje.“
„Co se mi snažíš říci?“ zeptala se zmateně Taun We. Beyran k ní napřáhl ruku a chytil její. Vtiskl jí jakýsi flakónek a zavřel jí dlaň. Taun We si svou ruku přitáhla zpět a otevřela svou dlaň. Pohlédla na flakónek, obsahoval sotva pár kapek jakési karmínové tekutiny – Taun We došlo, že to je lidská krev – a na jehož povrchu byly vyryty Sithské runy, kterým Taun We nerozuměla.
„Půl roku. Půl roku trval můj urychlený vývoj. Za půl roku se vrátím. Prosím tě, otevři dávno zavrhlé cesty. Až ho poznáš, pochopíš,“ řekl bolestivě Sitzard. Poté se rozplynul a zanechal Taun We samotnou…

    Generál Retwin s nejistotou pohlížel na svého pána – Lorda Sitzarda – a jeho direktorku – chisskou dívku jménem Linnas. Věděl, k čemu se jeho pán chystá. Téměř čtvrt roku svými machinacemi poštvával Republiku proti imperiálnímu Restu a teď se chystal na konečný úder – věděl, že Republika první útok podcení a pošle málo lodí na to, aby zvítězily. Ale přesto jich bude dostatek na to, aby vyčerpaly Rest. A do toho přiletí on, aby obě strany v mohutném úderu zmetl z povrchu Galaxie. Aby dovedl Res Publiku ke konečnému vítězství. Pak budou vládnout Galaxii Sithové. Retwin pohlédl na to, čím se chystal Sitzard smést republikovou flotilu a Rest v jednom úderu. Ne že by nevěřil Linnas, ze které se nakonec stal velice schopný válečník a stratég, a Sitzardovi, jenž Linnas dost dobře sekundoval, Retwin si vlastně až teď uvědomoval, že neví, kdo vládne komu – zda Linnas Sitzardovi, či Sitzard Linnas – ale to co viděl, nebylo něco, co by mělo dosáhnout toho ohromujícího vítězství, o kterém ti dva mluvili. Ne, nemohl tomu uvěřit, že vyhrají. Snažil se jim věřit, přesvědčoval sám sebe…ale stále jeho vědomí nahlodávalo jeho víru.
„Trápí tě něco?“ přerušila jeho tok myšlenek Linnas. Retwin zakryl svou nejistotu, jelikož se k němu otočil i Sitzard. Ale přesto…
„Já…nevím. Podívám se ven…a to co vidím, to…já nevím. Nevěřím, že to, co máme, že s tím můžeme vyhrát. To je celé.“
„Neboj. Náš Pán ví co dělá,“ řekla naprosto optimisticky Linnas a poté Wigga lehce pohladila po tváři. Usmála se na něj…

    Beyran pozoroval tu velice zajímavě vyvíjející situaci z povzdálí, tedy, už dřív si všiml, že Linnas se Wiggo líbí, ale tohle…ne, teď se tím nebude zabývat. Bylo mu to líto, ale bude jim to teď muset zatrhnout.
„Generále? Pojďte sem,“ řekl téměř až autoritářsky. Wiggo pohlédl do očí Linnas, s nevyřčeným „promiň, musím odejít,“ se otočil a přišel k výklenku, u kterého stál Lord Sitzard.
„Znáš pověst o Star Forge?“ zeptal se Sitzard Retwina. Ten byl tou otázkou naprosto zaskočen. „A..Ano.“
„Mohl bys mi ji povědět?“ zeptal se Sitzard a naprosto ignoval Wiggovo překvapení. Ten se snažil rychle najít svůj klid a vyrovnanost, což se mu dost dobře dařilo.
„Tedy, ta pověst mluví o jakési dávné civilizaci, která postavila stanici, jenž čerpala svou sílu z Temné strany Síly, tou se živila a produkovala cokoliv, na co si majitel stanice vzpomněl. Křižníky, stíhače, droidy. Ale pokud si pamatuji, ta stanice byla asi tak před čtyřmi tisíci lety zničena Republikou. Nevím, jak nám to pomůže.“
„Ach, náš milý generál dával pozor během hodin dějepisu, to je potěšující zjištění. Avšak, no, máte pravdu. Ale já vám, generále, budu oponovat v tom, že stanice je zničena,“ řekl téměř s pýchou v hlase Sitzard.
„Ale záznamy nelžou. Vím že Star Forge byla zničena. Jeden z mých předků se toho zničení účastnil…“
„Ano, máte pravdu. Ale co pak řeknete na toto?“ řekl hrdě Sitzard a poté mávnul rukou směrem k výhledu z lodi. Wiggo nechápal, vždyť se nic nedělo…a pak…z hyperprostoru vystoupilo najednou asi šest desítek křižníků, křižníků, jejichž design Retwin neznal – vědomě neznal- ale cosi v podvědomí mu připomínalo, že ten design už viděl. Takové křižníky přece produkovala Star Forge. Na Sitzardově tváři byl vidět triumf…

…Snad mi děti těch, kteří v této válce zemřou, někdy odpustí to, co se chystám udělat…

…Nikdy už nedopustím, aby lidé, které jsem miloval, zemřeli. Nikdy nedopustím, aby ta špína, která si říká Impérium a Republika, dál pošpiňovala tvář Galaxie. Aby zabíjeli. Zabíjeli ty, pro které bych obětoval svůj život. Svou existenci...tvořím tě, Star Forge, abys mi sloužila, abys zajistila mé vítězství. Povolávám tě zpět na tento svět, povolávám i vás, duše dávno zemřelých Lordů Sithu. Vyslovuji vaše jména, jména, která byla zapomenuta. Jména, jež mi dají vaši přízeň. Povolávám vás, dejte mi vaši Moudrost, vaši Sílu, vaši Moc! Povolávám vás ve jménu našeho odkazu! Povolávám tě, Adasi, první z Sithů, povolávám tě, Veesh Tuwane, zakladateli naší vzdělanosti, povolávám i tebe, Nagga Shadowe, povolávám tebe, Exare Kune, tebe, jenž jsi objevil způsob věčného života. Povolávám i vás, Revan a Malaku, povolávám ty, jenž objevili tajemství Star Forge. Lorde Banee, pomozte mi vy i vaši předchůdci získat zpět to, co po právu náleží Sithu a vašemu odkazu…