IMPERIAL BETRAYAL

DARTH TAURNIL

Tato povídka je věnována všem obětem Iráckého konfliktu.

Upozornění autora: Povídka není vhodná pro odpůrce násilí, jelikož obsahuje brutální a naturalistické scény.

Kapitán Glaucus seděl na svém křesle a díval se na zprávy Imperial Holonetu, když tu najednou se jeho domem na Bastionu rozezněl zvonek.
„Vstupte, je otevřeno!“ řekl Glaucus. Nic. Kapitán se tedy jen s velikými obtížemi zvedl ze svého křesla, aby otevřel příchozímu. Když došel ke dveřím, někdo je rychle otevřel a srazil ho. Neviděl mu do tváře, ale pamatoval si, že ta postava znala jeho heslo pro ovládání interiéru domu…

***

Kapitán Glaucus se probudil. Jeho obývák byl celý potemnělý, až na jeden paprsek světla, který svítil v malém kruhu přesně na něj. Ta postava, co ho srazila, stála naproti němu. Zkusil pouta, ale byla pevná. Glaucus pochyboval, že by je přetrhl, když byl mladý. Rozhodně je nepřetrhne teď ve svých osmdesáti čtyřech letech.
„Můj milovaný, malý zrádce se probudil…“ řekla ta postava.
Měla jemný a melodický hlas. Tedy žena. Dobrá. Zkusí z „ní“ vytáhnout, proč tu je a proč tu sedí přivázaný. A proč ho nazývá zrádcem.
„Co… co chcete?“ zkusil se zeptat Glaucus. Ta tvář skrytá pod kápí se usmála.
„Copak, paměť už neslouží? Ale, ale. Co by si o tom pomyslel admirál Holtz či kapitáni Needa a Zeda? A to nemluvím o velkoadmirálovi Zaarinovi, který se tak tragicky ztratil…. A co ubohý viceadmirál Dantoor. To jak ho ti hnusní agenti Alphablue vyhodili zaživa do hvězdného prostoru… fuj… ani se mi na to nechce pomyslet… jak křičel, když ho dekomprese trhala na kusy…“ řekla klidně ta postava s dávkou ironie v hlasu.
Glaucus věděl o čem mluví. Věděl, proč tu ta postava je. Věděl, proč tu teď má zemřít její rukou. Ale kdo je ta „ona“ neznámá?
„Vy, vy jste je všechny zabila, že? A teď si jdete pro mě…“ konstatoval kapitán.
„Ale, ale, snad se nebojíte, kapitáne…ne, bohužel. Needa zemřel rukou Lorda Vadera… k velké škodě, jelikož jsem ho letěla právě zatknout a to vaše malé povstání se mohlo rozbít dřív. Holtz mi byl dlouho velikou neznámou a nebýt jeho spojení se Zaarinem a Dantoorem… nevím, nevím. Ale stejně nezemřel mojí rukou. Zato Zeda skučel jako prase, když jsem ho svlékala zaživa z kůže…“ říkala stále tím klidným hlasem.
Pohlédla mu do očí, aniž by on měl šanci zahlédnout její. Viděla v nich smrtelný strach.
„Ale těch detailů vás ušetřím. I Cardagge zemřel mojí rukou. Avšak byl mi důstojným protivníkem a nebýt toho, že jsem tu dobu spolupracovala s jedním námezdním lovcem… kdo ví, jak by ten osobní zápas dopadl, kdyby ho nestřelili do zad… Dantoor zemřel mým přičiněním, beze mě by ho ti idioti z Alphablue nikdy nechytili… vyhodit „náklad“ potom nebyl problém. No, a teď vy. Ale musíte mi říci o tom vašem „Hnutí Odporu“ něco víc a vašimi slovy…stále jsem nepochopila vaši roli v něm. I přes to, že jsem ten příběh slyšela ve třech verzích. Povídejte o vaší schůzce na Dantooine,“ řekla klidně.
Glaucus nevěřil, že je to člověk. Člověk by nemohl takhle otevřeně mluvit o smrti a zabíjení.
„Ne, nic vám neřeknu. Zabijte mě, ať to už mám za sebou,“ řekl Glaucus s noblesou sobě vlastní.
Ta postava k němu přistoupila a uhodila ho.
„Řekneš to a rád. Nerada totiž svlékám lidi z kůže. Moc u toho kvičí… jako prasata,“ řekla a aby dodala na důrazu své větě, odhalila svůj nůž, který měla připoutaný k boku.
Poté s ním lehce přejela přes Glaucusovu tvář, o kterého se pokoušely mdloby, a kdyby přeci jen nebyl cepován Imperiálním námořnictvem v odporu proti mučení, snad by jim i podlehl. Místo toho kapituloval pouze psychicky.
„Dobrá, dobrá tedy, když to chcete slyšet… no bylo to asi takhle…“ kapituloval kapitán.

***

Kapitán Glaucus stál na můstku Accuseru a prohlížel si ubíhající hvězdy. Blížil se k soustavě Dantooine, k soustavě, kde kdysi dávno sídlila Rebelie. K soustavě na míle vzdálenému Galaktickému Impériu. Soustavě, kde nikdo nebude čmuchat. V soustavě, kde se má setkat se svými přáteli. Přáteli z „Hnutí Odporu“, organizace plánující sesazení Císaře Palpatina. Sesazení vojenskou silou.
„Pane? Přecházíme na oběžnou dráhu Dantooine,“ přerušil Glauciův tok myšlenek příchozí první důstojník Accuseru.
„Dobrá, děkuji, poručíku,“ řekl kapitán a podíval se na chronometr. Za hodinu se tu měl setkat se vzbouřenci. Nevěděl, zda se chce k nim přidat. Avšak zničení Alderaanu…jak mohlo Impérium zničit Alderaan? Jak mohli… jak mohli zabít Glaucusova jediného syna? Jak to mohl Císař povolit? Proč? Jak? Nač? Mnoho otázek a tak málo odpovědí…Glaucus si opět vzpomněl proč tu je. Pro svého syna. Winnial Glaucus. Tak nádherně to znělo. A teď byla krev jeho krve mrtvá.
Kapitán pohlédl opět na hvězdy a ty s mohutným trhnutím vyplivly hvězdný destruktor. Kapitán se podíval na komunikačního důstojníka a ten několika pohyby zjistil identifikaci. Avenger kapitána Needy. Kapitán se pousmál, nadechl se a urovnal si uniformu.
„Veliteli…ihned kontaktujte Avenger s tím, že kapitána Needu již očekávám,“ řekl Glaucus ke svému důstojníkovi u komunikace.
„Rozumím, pane, ihned to zařídím,“ ozvalo se v odpověď zpoza komunikační konzole. Kapitán pohlédl na Avenger a všiml si nově příchozích lodí. To museli být Stalker s Reliance a Conquest s Corrupterem.
Kapitán pohlédl na komunikačního a ten přikývl. Kapitán Glaucus přešel ke svému veliteli jednotek stormtroopers a instruoval ho k příletu členů „Hnutí Odporu“.
„Jakmile dorazí admirál Holtz, viceadmirál Dantoor a kapitáni Needa, Cardagge a Zeda, oznamte jim, že jsou očekáváni v konferenční místnosti. A ať je na místo doprovodí někteří vašich mužů. Jen pro jistotu.“
„Ano, pane, rozumím a provedu, pane,“ řekl stormtrooper svým sterilním hlasem a odpochodoval splnit rozkazy…

***

„Je nemožné dostat se k Císaři přímo a proto navrhuji, abychom provedli jednotný útok na Coruscant společně s vybombardováním Imperiálního Paláce,“ přednesl svou vizi útoku Needa.
„Nemyslím si, že by tato taktika slavila úspěch, Coruscant má štít, celou divizi stíhaček a to ani nemluvím o planetární obraně stanic Goleman a podpoře Císaři věrné flotily,“ oponoval mu viceadmirál Dantoor.
„Zde musím oponovat. Pokud by byl útok skrytý, například kdyby jeden z nám věrných destruktorů byl na orbitě Coruscantu, mohl by zlikvidovat Imperiální Palác, než by byl vztyčen štít. Pak by se mohl tento destruktor prostřílet skrz Coruscantskou obranu a uniknout,“ navrhoval kapitán Zeda.
„Jestli můžu zde pronést svůj názor, plán kapitána Zedy byl zatím nejlepší,“ řekl admirál Holtz.
„Děkuji pane,“ poděkoval mu Zeda a Holtz pokračoval ve svém komentáři.
„Avšak tento plán má jednu trhlinu. Buď by se vojensko-politický systém Impéria bez Císaře zhroutil, či by Palpatina nahradil někdo jiný, tak nebo tak bychom si moc nepomohli. Tak či onak, budeme potřebovat v bitvě o Coruscant vyhrát. Pokud zvítězíme, můžeme si na Císařský trůn dosadit svou loutku a vládnou Impériu.“
„A vy si opravdu myslíte, že nás zbytek Impéria poslechne?“ zeptal se Dantoor.
„Pokud budeme ovládat Coruscant, budeme ovládat Impérium,“ řekl sebevědomě Holtz.
„A co Kuaťané? Oni mají sílu i ambice v případě Císařovy smrti nám oponovat a víte, že ačkoliv je naše síla dostatečná, dlouhodobou válku s Kuatem a Povstáním bychom nemuseli vyhrát,“ oponoval Glaucus.
„Nemyslíte, že tyto debaty jsou bezpředmětné, pokud nemáme ani kandidáta na nového Císaře?“ řekl Cardagge.
„Cardagge má pravdu. Útok samotný může počkat. Teď se musíme vůbec dohodnout na tom, koho dosadíme na post Císaře, na své politice vůči ostatním stranám v Galaxii a své vnitropolitice v našem „Impériu“,“ řekl rozhodně Needa.
„To je snad jasné, ne? Získal jsem podporu velkoadmirála Zaarina pro naší věc. On nám se svou flotilou pomůže ke konečnému a zdrcujícímu vítězství nad Císařem, Povstáním a i případným vnitropolitickým odporem v Impériu,“ řekl Dantoor.
„Velkoadmirál Zaarin? Nevede Zaarin projekt TIE M po zesnulém direktoru Lenzerovi?“ zeptal se Zeda.
„Ano, Zaarin vede projekt vývoje nových typů stíhačů TIE a dle jeho informací se mu to vede velice dobře. Již brzy by mohly být hotovy první výsledky a tyto zbraně by nám potom mohly napomoci k vojenské převaze nad našimi nepřáteli,“ řekl Holtz.
„Mně se Zaarin nelíbí. Je arogantní a bezpáteřní. Zradil by nás dřív než byste řekli „Impérium“. Já osobně jsem proti,“ řekl Glaucus.
„Mně samotnému se Zaarin taktéž nelíbí, ale musím uznat, že jeho přítomnost v našem plánu bude přínosná více, než mé antipatie k němu,“ řekl Zeda.
Needa s Dantoorem přikývli v souhlas s Zedovým prohlášením. Avšak najednou se dveře konferenčního sálu otevřely a do místnosti vstoupil poručík Reedar.
„Kapitáne Glaucusi, velitel Gendarr volá kapitána Needu s velmi naléhavou zprávou od admirála Ozzela. Chcete to sem přepojit, či si to kapitán Needa vyzvedne „v soukromí“?“ zeptal se.
Needa se zachmuřil a mávnutím ruky naznačil, ať mu tu zprávu klidně přehrají zde.
Konferenční místnost potemněla a na holografickém přijímači se objevil admirál Ozzel.
„Kapitáne Needo, vy a vaše loď, ISDII: Avenger se ihned nahlaste v soustavě Fondor a připojte se do Eskadry Smrti. Další instrukce budou brzy následovat. Nezklamte mě, kapitáne. Budu vás brzy očekávat,“ řekl a poté zmizel.
Všichni důstojníci s nepochopením pohlédli na Needu.
„Můžu to vysvětlit, já… no, asi tak před týdnem ke mně přišel admirál Ozzel s tím, že byl povolán na Executor a požádal mne, abych se připojil do jeho novopečené flotily… pochopte, admirál Ozzel je starý rodinný přítel.. nemohl jsem odmítnout,“ řekl klidně Needa.
Ostatní se na něj dívali s nedůvěrou.
„Věřte mi… já nelžu,“ opakoval Needa.
Holtz se chystal něco pronést, když tu lodí otřásla exploze. Všichni poohlédli na Needu a ten se jen zmohl na tiché „Já za nic nemůžu…“.
Do konferenční místnosti vstoupil poručík Reedar podruhé.
„Pane, útočí na nás Povstání. Dle standardního vojenského protokolu vás žádám, abyste se se mnou odebral na můstek a převzal velení,“ řekl.
Kapitán Glaucus se rozesmál. Zeda namítnul, že „kde jsou jejich destruktory“. Admirál Hotz a viceadmirál Dantoor se začali smát společně s Glaucusem. Cardagge začal vysvětlovat Zedovi, že jejich destroyery jsou skryté ve stínu planety. Zeda se pousmál a začal sbírat své datakarty. I ostatní vysocí důstojníci Impéria rychle pobrali své datakarty a následovali Glaucuse na můstek Accuseru.
„Poručíku, jaké nepřátelské síly nás ohrožují?“ řekl klidně Glaucus.
Lodí projel další otřes.
„Dvě Nebulonské fregaty s podporou jednoho Mon Calamari Battle Cruiseru.“
„MC .80?“ zeptal se Cardagge.
„Ano, MC .80. Zdá se to na standardní typ s drobnými úpravami. Nemyslím, že by nás jakkoliv mohli překvapit,“ odpověděl klidně a sebevědomě poručík Reedar.
„Admirále Holtzi, jako nejvyšší a nejstarší důstojník zde, chcete se ujmout velení nad operací?“ zeptal se Glaucus.
Mezitím došli k turbovýtahům. Holtz se pousmál.
„Nemyslím si, že by se zde mohlo stát něco zásadního, takže tu čest vést dnešní již předem vyhranou bitvu přenechám svému podřízenému viceadmirálovi Dantoorovi.
„Och, jsem tím poctěn, Holtzi… od kdy jsi se dal na charitu?“ zeptal se poťouchle Dantoor.
Holtz mu škleb vrátil a odpověděl mu s neméně pobaveným tónem: „Já? Na charitu? No, víš, Williame, asi od té doby, co jsem admirál… to víš, stále někde bojovat… člověka potěší, když tuhle povinnost může hodit na krk někomu jinému a pak za to shrábnout ostruhy.“
„To jsi celý ty… a to jsi říkal, jak si se s tou admirálskou hodností změnil, že jsi zmoudřel,“ řekl Dantoor.
Mladší důstojníci nestačili sledovat tuhle slovní přestřelku. Turbovýtah dojel na můstek a důstojníci vystoupili.
„Takže, když to tu vedu, okamžitě kontaktujte přes vysoko-vlnný vysílač své destruktory a nařiďte jim, ať postupují dle předem rozkázané dráhy. Stalker to vezme zleva, Reliance zprava, poté s minutovým zpožděním to vezme Conquest ze shora s Corrupterem zezdola. Skřípneme je do kleští a zlikvidujeme je jedním úderem,“ řekl Dantoor sebevědomě.
Ostatní imperiální velitelé mu přitakali a šli rozdat své rozkazy na své lodě. Povstalecké fregaty se snažily skřípnout Accuser mezi sebe, aby poté měl ten Mon Cal lepší palebnou pozici a Accuser nemohl efektivně vrátit úder. Glaucus musel uznat, že ten povstalecký velitel nebyl idiot. Nepřítel hodný imperiálního důstojníka jeho formátu. Škoda, že napadl Accuser zrovna, když tu Glaucus schůzoval s veliteli dalších čtyř imperiálních hvězdných destruktorů. Již teď ho litoval. Povstalecké fregaty se už skoro dostaly na své pozice, když tu se ze stínu planety vynořili Stalker s Reliance. Povstalecký kapitán, jehož útok byl již téměř dokončen a skoro měl Accuser v pozici, kdy by ho mohl vyřadit několika výstřely, neustoupil. Když se ze stínu vynořil Conquest s Corrupterem, byl již povstalecký velitel v pasti a bez šance na útěk.
„Kapitáne? Ten Mon Cal nás volá. Vzdávají se a přijímají svou kapitulaci. Sklopili štít, pane.“
„Taková škoda, vždyť jsme si ani moc nezastříleli!“ řekl zklamaně Zeda.
Holtz s Dantoorem a Cardaggem mu přitakali. Glaucus se zachmuřil.
„Víte co to znamená? Pokud je zajmeme, velení se bude zajímat, co dělalo pět hvězdných destruktorů pohromadě v takové díře, jako je Dantooine,“ řekl zneklidněně Glaucus.
Ostatní prozřeli a pochopili situaci. Přikývli.
„Zničit. Dva výstřely. Jeden do energetického a druhý do reaktorového rozvodu. Nesmí z nich zbýt nic víc, než kupa šrotu,“ řekl rozhodně Glaucus.
„Ale pane! To je proti bojové etiketě!“ ohradil se zbrojní důstojník.
„Už jsem řekl! Proveďte!“ řekl Glaucus rázně. Zbrojní zmlknul a po chvíli z Accuseru vyletělo šest turbolaserových výstřelů, které okamžitě paralyzovaly povstalecká plavidla a odsoudily je k velice blízké smrti.
„Myslím, že byste se měli vrátit na své destruktory. A tato bitva nikdy neproběhla, rozumíme si?“ řekl Holtz.
Ostatní přikývli…
Když Corrupter jako poslední opustil soustavu Dantooine, z hyperprostoru se vynořila Coreliánská Corvetta Povstání. Ihned se vydala na pomoc třem ochromeným gigantům. Avšak mohla jen přihlížet té chvíli, kdy tři plavidla explodovala v oslnivé záři… mohla přihlížet smrti svým spolubojovníků. Nikdo z těch čtyř plavidel nepřežil…

***

Kapitán Needa klesl na chladnou palubu Executoru. Nemohl dýchat, dusil se. Cítil ocelový stisk na svém krku, cítil, jak z něj vyprchává život. Jeho vidění se mlžilo, jeho vědomí upadalo do apatie smrti. V poslední chvíli agónie dopadl na chladnou zem a věděl, že umírá.
„Vaši omluvu přijímám, kapitáne Needo,“ řekl bezcitně Darth Vader a jedním mávnutím ruky naznačil stráži, ať ten nepořádek odklidí…

***

Corrupter se zmítal v agónii. Holtz podcenil nebezpečí ze strany povstaleckých stíhačů a teď za to trpěl. Nepřátelské stíhače věděly, kam udeřit, kdy udeřit. Holtz byl skoro bezmocný.
„Přišli jsme o štítovou ochranu můstku!“ zařval zbraňový důstojník. Holtz reagoval okamžitě.
„Neprodleně vztyčte náhradní štít. Plnou energii na jeho podporu!“ zařval.
„Je pozdě!“ zakřičel jeho velitel a začal utíkat od můstkového výhledu.
Holtz si všiml povstaleckého X-Wingu, který právě odpálil dvě protonová torpéda. V dalším okamžiku se jeho život ukončil v explozi, která změnila Corrupter v záznam ztrát.
SD-1845…

***

Glaucus seděl ve svém křesle, ve svém domě a slintal. Bál se. Ta postava v temném plášti, co ho nutila vyprávět ten příběh o zradě Císaře, kterou před čtyřiceti lety připravoval, ho děsila k smrti. Byl již moc starý na to, aby ho přepadávali v jeho domě.
„Jak ospravedlníš svou zradu vůči Impériu, červe?“ pronesla svým melodickým hlasem.
„Já… já… Impérium mi vzalo syna… já nejsem zrádce… nikdy jsem Palpatina nezradil!“ blekotal Glaucus.
Ta postava se tiše zasmála. „Vždyť si mi tu teď dovyprávěl, jak jsi se chystal zabít Císaře… to snad není zrada, můj malý zrádče?“ řekla ta postava klidně.
Zpoza pláště vyklouzla ruka. Ruka, která držela zdobený nůž, se kterým obětovaly Temné čarodějky na Dathomiru.
„Kdo…kdo jsi! Řekni mi kdo jsi! Budu křičet!“ řekl panicky Glaucus. „Nebudeš. Nikdo tě tu neuslyší. Ty to moc dobře víš. A kdo jsem? No, mohu ti to říct. Jsem Ysanne Isard,“ řekla ta postava klidně a odhalila čepel toho nože.
„To je nemožné! Direktorka Isard zemřela před pětadvaceti lety!“ blekotal Glaucus.
Ta postava se k němu nahnula a ohrnula svou kapuci. Vklouzla do jediného pruhu světla.
Černé vlasy s bílým melírem, modro-červené oči. Ďábelský úsměv a na tváři vrásky stařeny.
Glaucus začal slintat, třást se křičet. Pomočil se. A poté se přestal hýbat.
Janna Isard byla šokována. Kapitán Glaucus, hrdina mnoha bitev s Povstáním, ten, který čelil víckrát smrti, než si dokázala představit, ten, který zabíjel naprosto bez skrupulí, aby ochránil sebe sama, TEN kapitán Glaucus zemřel strachy ze jména její matky…