Kapitola 35

Tuden Sal naložil vypnutého I-5 do svého vznášedla a nařídil droidovi-řidiči, kam má zamířit. Vozidlo se zvedlo z prostoru doků a snadno vklouzlo do proudu vzdušné dopravy. Salovi bylo Lorna líto. Jeho přítel sice neřekl mnoho o situaci, ve které se ocitl, avšak z těch několika narážek, které utrousil, a ze vzhledu toho chlápka, jehož pronásledoval, Sal usoudil, že Lornovy šance na přežití nebudou moc velké. To je dost špatné. Vždycky si myslel, že Lorn má velký potenciál, ačkoliv ten obchodník s informacemi svých schopností dostatečně nevyužíval. Jeden gauner vždycky pozná druhého.
Se vší pravděpodobností Lorn při tomto svém záměru zemře. I když toho Sal litoval, není to jeho věc. Mnohem víc ho upoutal droid.
Sakiyan nikdy doopravdy nepochopil, jak může Lorn pokládat I-5 za rovnocenného - a dokonce zajít až tak daleko a nazvat ho „obchodním partnerem“. Droidi jsou stroje - chytré, to jistě, a v některých případech schopné napodobit lidské chování až děsivě přesně. Ovšem jsou to pouze mimikry. Z právního hlediska jsou roboti jen majetkem. Přestože si na to za ten rok, co už znal Lorna a I-5, trochu zvykl, stále se nemohl zbavit toho zvláštního, nepříjemného pocitu, když ty dva viděl, jak se chovají jako sobě rovní.
Jenže dál tomu tak nebude. Předtím už na droidovi několikrát spočinul okem; samotná vylepšení o zbraně z něj činily hodnotnou věc. Od té doby, co míval Sal příležitostně kšeftíčky s Černým sluncem, se mu nezdála myšlenka najmout si nějakého strážce vůbec špatná, a byl si jist, že I-5 by byl velice dobrým bodyguardem - samozřejmě, kdyby se mu vymazala paměť.
Příliš se nestaral o to, jak by se Lorn na takovou akci tvářil. Přece jen, s jistotou očekával, že Lorna už nikdy neuvidí. A i kdyby ano, nebylo nijak závažným zločinem ukrást a přeprogramovat droida. Nejhorší potrestání, kterého se musel obávat, byla pokuta - jež se ani zdaleka nepřiblíží částce, kterou by vydal za nového droida se stejnými vylepšeními. Ať se na to díval, jak chtěl, byl to dobrý obchod, a vyměnit droida za tu starou vesmírnou rachotinu mu stálo za to.
Střecha Chrámu se zatřpytila v odpoledním slunci, když kolem budovy prosvištělo Salovo vznášedlo. Brzy se ztratila z dohledu mezi nesčetnými dopravními prostředky, které si razily svou cestu nad Coruscantem.

Infiltrátor přistál u jednoho z prstů vesmírné stanice a Maul uslyšel tlumené, kovově znějící zvuky, jak se vnější poklop lodi připojoval k přechodové komoře stanice. Vypnul systém pro zajišťování vhodných podmínek i umělé gravitační pole - a pak, ve stavu beztíže, proplul interiérem lodi až k vnějšímu poklopu.
Tento vchod do nitra stanice se nacházel v jednom z přilehlých servisních modulů. Darth Sidious svému žákovi slíbil, že tu nebude žádný člověk ani droid, který by mu překážel v cestě, a když se Maul vynořil ze své lodi, spatřil, že je tomu skutečně tak. Vchod se otevíral do něčeho, co vypadalo jako obslužná šachta - uzoučká a nízká, stěny a strop pokryté potrubím, ventilací a podobnými útvary. V tomto úseku orbitální stanice nebyla umělá gravitace, nepochybně z úsporných důvodů. Na tom nesešlo; Maul už se dříve pohyboval v prostředí s nulovým g. Odrazil se od poklopu a proplouval chodbou, využíval přitom výčnělky, jež pokrývaly zdi, a přitahoval se za ně.
Údaje, které mu poskytl Darth Sidious, mu tanuly jasně na mysli; musí pokračovat touto cestou až ke samotné stanici a následně nabrat vertikální směr k jednomu z větších obytných komplexů. V domluvenou dobu - za méně než patnáct minut - se setká se svým mistrem a odevzdá mu krystal.
A pak bude jeho úkol dokončen.

Lorn nechal autopilota převzít kontrolu nad všemi přistávacími procedurami; on sám totiž nebyl nijak dobrý pilot. Nejsem nijak dobrý v ničem, pomyslel si hořce, kromě dostávání těch, na kterých mi záleží, do potíží. Pořád měl blaster, který sebral Raptorovi, ale zrovna si uvědomil, že zásobník nebude stačit na víc než pár výstřelů. Jistě, několik výstřelů bude zřejmě všechno, na co bude mít čas, tak či tak.
Když blesklo zelené světlo, Lorn přešel do vnitřního prostoru stanice. Už to byl nějaký čas, co naposled zakusil prostředí beztíže. Dokud si to mohl dovolit, poměrně pravidelně trénoval v lázních, kde disponovali nulovým g. Užíval si ty tréninky; cítil se, jako by létal, přestože pouze v omezených prostorách lázní, ale i tak to z něj vždycky sejmulo část tíže, již mu přinášel život.
Avšak neměl žádné iluze, že by mu jeho znalosti o pohybu ve stavu beztíže poskytovaly nějakou výhodu nad Sithem. Nepochyboval, že jeho protivník se umí pohybovat v jakémkoli prostředí, a to s naprostou suverenitou a smrtící zručností. Lorn bude potřebovat enormní příděl štěstí, aby z této situace vyvázl.
Jakmile byl v chodbě, pohyboval se velice opatrně a pomalu. Neviděl před sebou žádnou stopu po svém nepříteli, a nezdálo se, že by se tu dalo někde schovat. Nicméně nechtěl pokoušet štěstí. Nepřekvapilo by ho, kdyby se přímo před ním, v řídkém vzduchu, Sith náhle zhmotnil.
Neměl žádnou představu, co bude dělat, až ho potká; nenašel si zatím čas vymyslet nějaký plán. Pokud mu ganglium z taozina dovolí připlížit se na dostřel, nebude mít vůbec žádné zábrany střelit svého soka do zad - za předpokladu, že neomdlí z čiré hrůzy, až bude mít Sitha na dohled.
Dosáhl konce chodby. Vedla odtud šachta přímo nahoru. Než se tudy Lorn pustil, vytáhl blaster a a zkontroloval jeho stav.
Co zjistil, ho příliš nepotěšilo. Zbraň měla dost energie na jeden smrtící výstřel, nebo na tři omračovací paprsky. Po chvilce přemýšlení nastavil Lorn blaster na omračování, s argumentem, že je lepší mít tři šance Sitha vyřadit, než jednu příležitost ho zabít. Jestli ho výstřel tedy opravdu omráčí. V této chvíli si nebyl Lorn jistý, zdali vůbec něco dokáže ublížit jeho osudu.
Vydal se šachtou. Ústila do větší, lépe osvětlené místnosti, asi deset na deset metrů, a skoro prázdné - až na pár nádob s nářadím, které byly ukotveny ke stěnám.
Na druhém konci místnosti se vznášel Sith.
Byl k Lornovi otočen zády; zadával kód do kontrolního panelu na zdi a chystal se otevřít dveře v protější zdi.
Lorn potichu vyklouzl z šachty a sevřel blaster oběma rukama. Zapřel nohy o okraj otvoru; i v takovém prostředí nastane u zbraně zpětný náraz.
Amulet z taozina, zdálo se, fungoval; Sith si zjevně nebyl vědom faktu, že Lorn stojí deset metrů za ním a míří mu blasterem přímo mezi lopatky. Lornovi se třásly ruce, ale ne natolik, aby minul terč tak široký, jako jsou záda jeho nepřítele, zvláště pokud má k dispozici tři pokusy. Až bude Sith v bezvědomí, Lorn ho oddělá světelným mečem a sebere mu holocron.
Sith zmáčkl tlačítko na zdi. Světlo se rozzářilo zeleně a průlez se začal otevírat. Teď. Musí to být teď. Lorn se zhluboka nadechl; otevřel přitom zeširoka ústa, aby Sith neslyšel vtáhnutí vzduchu. Vydechl stejným způsobem, znovu se nadechl a zadržel dech.
Stiskl spoušť.