Kapitola 11

Stavba, do které Darsha vešla, byla monáda – kilometr vysoká, naprosto soběstačná budova. Mnohem víc než pouhý bytový komplex, obrovská věž jako nesčetně dalších, které se zdvihaly z povrchu Coruscantu; obsahovala vše, co její obyvatelé potřebovali. Obytné části, obchody, hydroponické užitné zahrady a dokonce vnitřní parky. Jak věděla, mnoho bytostí strávilo doslova celé své životy ve stavbách, jako byla tato, někteří používali pro kontakt s úřady a zaměstnáním pouze holopřenosy, aniž by se někdy sami odvážili ven.
Nikdy předtím nechápala, jakou může mít takový život přitažlivost. Avšak teď pociťovala k takovým lidem sympatie aspoň v jednom ohledu: rovněž ani dost málo netoužila opustit budovu. Ovšem její nechuť nebyla způsobena strachem z otevřených prostor; přesněji řečeno, pramenila ze skutečnosti, že odejít odtud znamenalo vrátit se do Chrámu Jedi, čelit Radě a přiznat vlastní selhání.
Avšak jiná alternativa se nenabízela. Rada se musí dozvědět o smrti Fondoriána, a to rychle. Darsha má povinnost oznámit, že udělala chybu a nezáleželo na tom, jak ostudná byla.
Musela vystoupat ještě čtvery schody, než se dostala do patra, ve kterém fungoval výtah. Ten ji vyvezl o dalších deset podlaží výš a tady prošla kolem kontrolního stanoviště, kde hlídal ozbrojený strážní droid – dohlížel na to, aby spořádaná horní patra zůstala oddělena od ghetta vespodu. Droid podezřívavě sjel pohledem její otřesnou vizáž, avšak nechal ji projít, když poznal, že Darsha je Jedi.
Jakmile budovu opustila, octla se ve známém prostředí. Odcházela po průhledném můstku a dívala se skrze něj dolů. Hladké stěny věží okolo ní se nořily do temnoty a mlhy. Pod mlhou leželo peklo, z nějž právě uprchla. Kdyby mohla volit mezi návratem dolů a návratem do Chrámu, kde musí připustit, že selhala, dooporavdy si nebyla jistá, co by si vybrala.
Ale výběr neměla, nebo snad ano? Neměla.
Pokračovala v cestě na parkoviště vzdušných taxi a uvědomovala si pohledy, které přitahovalo její roztrhané oblečení a ovázané rány. Vlastně jsem pořád lapená mezi dvěma světy, pomyslela si.
Zbylo jí právě dost kreditů, aby si zaplatila cestu zpět do Chrámu. Hned, jak se Darsha usadila na zadním sedadle vozidla, padla na ni únava. Vše, co mohla dělat, bylo během této krátké cesty neusnout. Uvědomila si, že ospalost není ani tak reakcí na útrapy, které přestála, jako spíš pokusem vyhnout se tomu, co ji čeká.
Let byl u konce příliš rychle. Darsha zaplatila řidiči a vstoupila do Chrámu. Kam až její paměť sahala, tak okamžik, kdy vchází dovnitř, pro ni znamenal útěchu. Byl to návrat do útočiště, bezpečí, na místo, kam starosti a obavy okolního světa nepronikaly. Ještě nikdy se necítila takhle. Teď vysoké zdi a tlumené osvětlení vyvolávaly úzkost a klaustrofobii.
Potřásla hlavou a narovnala ramena. Měla by se přes to přenést. V tuto dobu nejspíš najde mistra Bondaru v jeho apartmá. Musí informovat nejdříve svého učitele a pak se vší pravděpodobností oba předstoupí před Radu.

Darth Maul udělal chybu.
Hrůznost toho poznání nad ním visela jako obrovský balvan. Podcenil nájemnou lovkyni, protože ta žena neovládala Sílu. Takový omyl ho skoro stál život – a jaká potupa by to byla, zemřít rukou obyčejné nájemné lovkyně, on, který byl vycvičen k boji a zabíjení Jedi!
Neměl by dělat takové nebezpečné závěry.
Už je neudělá.
Věděl, jak musí pokračovat. Hath Monchar byl mrtvý, ale ještě stále zbývalo vypořádat se s tím člověkem. Když se Maul vynořil z budovy, policie a droidští hasiči už přijížděli. Nemohl droidům zatemnit obvody vnímání tak lehko jako organické mozky živých bytostí a proto se musel rychle přesunout do stínů nějaké z uliček, aby se vyhnul dotazům.
Našel opuštěnou slepou ulici o pár bloků dál a aktivoval zápěstní komlink. O chvíli později se před ním objevila projekce Darth Sidiouse.
„Řekni mi, jak se situace vyvíjí,“ požádal Sidious.
„Zrádce Hath Monchar je mrtvý. Podělil se o své informace s jednou osobou – s člověkem jménem Lorn Pavan. Vím, kde bydlí. Půjdu a zabiju ho.“
„Výborně. Udělej to nejrychleji, jak je možné. Jsi si jistý, že o tom neví nikdo jiný?“
„Ano, mistře. Musím-“ Maul se v šoku zarazil. Holocron!
Jako vždycky Sidious okamžitě věděl, že je něco špatně. „Co se děje?“ dožadoval se sithský lord odpovědi.
Darth Maul věděl, že bude muset přiznat svou chybu. Nezaváhal. Ještě nikdy svému mistrovi nelhal. „Monchar vlastnil holocron, který údajně obsahuje informace o blokádě. Měl jsem příležitost ho získat, ale…nedokázal jsem to.“ Bylo nesmyslné snažit se omlouvat vysvětlováním, že na místo neočekávaně dorazila nájemná lovkyně a že následnému výbuchu stěží unikl. Jediná podstatná věc byla, že nedržel holocron v ruce.
Viděl, jak se Sidiousovy oči v nelibosti zúžily. „Zklamal jsi mě, lorde Maule.“
Ta výtka ho bodla jako ledový šíp. Nedal to na sobě znát. „Je mi to líto, mistře.“
„Máš teď dva úkoly: zabít Lorna Pavana a najít krystal.“
„Ano, mistře.“
Sidious Maula chvíli pozoroval. „Nezklamej mě znovu.“ Hologram se vytratil.
Darth Maul chvíli tiše stál ve věčné tmě základů města. Jeho dech byl pomalý a pravidelný, tělo naprosto v klidu. Pouze někdo cvičený ve vnímání vírů a proudů Síly by spatřil temnou bouři, která v něm zuřila.
Jeho mistr ho pokáral. A právem. Ten krystal mohl znamenat konec všem počlivě položeným plánům Dartha Sidiouse. A on, Darth Maul, dědic Sithu, tam ten holocron nechal ležet, když si zachraňoval život.
Hlupák!
Maulovy nozdry se rozšířily při hlubokém, hrozivém nádechu. Nebyl čas na sebeobviňování. Neimoidiánův byt už byl nepochybně přeplněn policejními droidy, zjišťujícími příčinu exploze. Asi sotva přehlédnou datakostku v otevřeném sejfu.
Jistě, nabízela se možnost, že výbuch kostku zničil, ale nemohl na to spoléhat. Musí jít zpátky a dovědět se, co se stalo, i kdyby se v tom malém pokoji tísnil každý coruscantský policista.
A až najde holocron a zbaví se toho člověka, bude muset čelit jakémukoli trestu, který si za toto žalostné selhání Darth Sidious vymyslí.
Maul vyšel z uličky a kráčel zpět k bytům.

Lorn potkal I-5 v okamžiku, kdy se droid odvážil vyrazit do prvního patra domu – nebo se o to aspoň snažil, protože obyvatelé v panice ucpali všechny východy. Přestože robotova kovová tvář byla jako vždy bezvýrazná, nějak se mu povedlo vyzařovat obavy a následně úlevu, jakmile spatřil Lorna.
„Pryč odtud,“ zamumlal Lorn k droidovi. „Rychle.“
„To vypadá jako opravdu fikaný plán.“
Ostrou chůzí se brzy dostali o několik bloků dál od toho zmatku. Pak I-5 řekl: „Zdá se, že všechno nešlo úplně podle plánu.“
„Jako vždy mistr v chápavosti.“ Lorn vysvětlil, co se stalo. „Nemám nejmenší tušení, kdo byla ta mrtvá žena. Vůbec nevím, co způsobilo ten výbuch. Nenapadá mě, kdo mohl zabít Neimoidiána a jeho gorily. Ale mám tohle. Vytáhl holocron z kapsy.
I-5 si ho vzal a podíval se na něj zblízka. „Vypadá, že je chráněný kódem,“ oznámil. „Každopádně obsahuje nějaká data. A jestli jsou to podrobnosti obchodní blokády Naboo nebo recept na alderaanský guláš, nemůžeme určit, dokud krystal neaktivujeme.“
„Radši by to mělo být to, co Monchar tvrdil.“ Lorn pohlédl na hodinky. „Máme sotva dost času, abychom zašli za Huttem a pak se dostali do doků.“
„Řekl bych, že nám bude dopřáno o půl hodiny víc času. Větší část místních ozbrojených sil se bude starat spíš o ten výbuch než o nás. Nicméně souhlasím, že je na řadě spěšný ústup. Využiju našeho dočasného bohatství a zajistím nám dvě místa v příštím transportu koření na Okraj. Až budeme mít peníze od Hutta, zaplatíme cestu hotově.“
Lorn přikývl. I-5 má pravdu; je důležité zbavit se holocronu a dostat se z Coruscantu co nejdřív. Je možné, že ten, kdo zabil Hatha Monchara, hledal krystal, a Lorn se s ním rozhodně nechtěl seznámit. Vnitřním zrakem pořád viděl Neimoidiánovo bezhlavé tělo, ležící na podlaze vedle jeho stráží. Jedna z nich byla zabita stejným způsobem.
Zničehonic se zastavil, ochromen děsem. I-5 mu pohlédl do obličeje a pak ho rychle odvlekl z proudu chodců. „Co je?“
„Žádná krev,“ hlesl Lorn.
I-5 mlčel a čekal.
„Někdo usekl Moncharovi hlavu. Jeden z těch Quarrenů umřel stejně. Ale nebyla tam skoro žádná krev. Chápeš? Žádná krev. To znamená-“
„Kauterizace. Vypálení tkání náhlým, intenzivním žárem.“ I-5 se odmlčel a Lorn věděl, že droid došel ke stejnému závěru. „Možná rychlá nepřetržitá palba blasterem-“
„Paprsky blasteru nejsou tak žhavé a ty to víš. Jeden výstřel může propálit malou díru, ale roztavit něco tak velkého jako krk bude trvat několik vteřin. Muselo by se to stát až po Moncharově smrti, a jaký by to pak mělo smysl? Existuje jen jedna zbraň, která to dokáže ihned. Ta samá, která zničila zámek na těch duraocelových dveřích.“
„Světelný meč.“ I-5 se rozhlédl, jako by se chtěl ujistit, že je nikdo neposlouchá. „Tvrdíš, že Monchara zabil Jedi?“
„Ačkoliv to velice nerad připouštím, popravy nejsou jejich styl.“ Lorn měl najednou velice sucho v ústech a musel několikrát polknout, než dokázal pokračovat. „Což nám nabízí už jen jedinou možnost.“
„Sith? Nemožné. Poslední z nich zemřel víc než před tisíciletím.“
„To si myslí každý. Ale je to jediný závěr, který dává smysl. Jedi drželi podrobnosti výroby světelných mečů v tajnosti po tisíce let. Abys nějaký mohl vyrobit a používat, musel jsi ovládat Sílu. A Sith byl jediný další řád, který ovládal Sílu a o kterých se v galaxii ví.“
„A proč by to prostě nemohl být nějaký odpadlý Jedi? Někdo, kdo podlehl psychóze – všiml jsem si, že organické bytosti, které v něčem selžou, jsou k tomu náchylné. Myslím, že sklouzáváš k nepodloženým domněnkám,“ prohlásil I-5.
„Ne, tak to není.“ Lorn popadl droida a táhl ho za sebou, když zrychlil v chůzi. „Naskakuju na transport koření a mizím z tohohle přeplněného kusu skály – stejně jako ty.“ Náhle si všiml na druhé straně ulice veřejného drtiče odpadků a změnil směr, s I-5 stále v závěsu. „A zbavíme se holocronu, právě teď.“
Zastavili se před otvorem drtiče. Lorn vyndal datakostku z kapsy, ale než ji mohl vhodit dovnitř, I-5 sevřel jeho ruku.
„Teď vím jistě, že ses zbláznil,“ oznámil droid. „Ten krystal je naše jediná šance na nový život. A jak si zaplatíme letenku v transportu? Nemůžeme jenom tak-“
Lorn přirazil droida na graffiti pokrytou zeď obrovského vypařovače. Chodci všemožných ras kolem nich procházeli a nevěnovali jejich hádce příliš pozornosti.
„Poslouchej mě,“ procedil Lorn přes sevřené zuby. „Jestli mám pravdu, prochází se tu Sith. Možná tuhle věc hledá.“ Zvedl holocron. „Nemůžeme ho podplatit, zastrašit ani setřást a nezastaví se před ničím, aby kostku získal. Nemám chuť nechat si useknout svoji hlavu.
„Řekněme, že máš pravdu,“ začal I-5. „Uvažujme, že ten Moncharův záhadný vrah je Sith. Připusťme, že chce krystal a ví, že ho máme. Je možné, že nás chytí dřív, než se dostaneme k Huttovi, a bude po nás holocron chtít. Co ho potěší víc – když mu podáme krystal, nebo když řekneme, že jsme ho zničili?“
Lorn mlčel a snažil se uklidnit. Uvědomoval si, že nepoužívá mozek – aspoň ne tu část sídlící za jeho čelem. Přemýšlel něčím instinktivnějším, co mu předestíralo jen útok - nebo - útěk.
Ale tohle – přesněji řečeno, jenom útěk - byla jediná smysluplná možnost. V minulosti už Lorn Sithy důkladně studoval a věděl, že jsou to prostě a jednoduše fanatici. Pokud jim byl na stopě Sith, jediná rozumná věc byla dostat se od něj na vzdálenost poloviny galaxie a to tak rychle, jak to jde.
Nicméně, musel připustit, že droidovy argumenty mají jistou logiku. A hlavně, předat holocron Huttovi by mohlo Sitha svést z jejich stopy. Bylo lepší předpokládat, že jde po krystalu a ne po nich.
A všechno tohle bylo založeno na domněnce, že Moncharův vrah je Sith. Přece jen, galaxie je obrovská a Coruscant je největší směsicí bytostí ze všech obývaných světů. Je možné, že existuje někdo – ani Jedi, ani Sith – kdo nějakým způsobem získal světelný meč a umí s ním zacházet. Určitě nemusel být mistrem v Síle, aby laserovou čepelí proťal krk jiné bytosti.
Avšak nic z toho Lornovi neulehčilo. On ani I-5 by nepřežili čtyři roky v zatuchlých vnitřnostech města, kdyby spoléhali na náhodu. Jak už droidovi nejednou řekl, nebyla to otázka paranoiy, ale dostatečné paranoiy.
Stejně toho neměli moc na výběr. Mohli si nechat holocron a zůstat na Coruscantu v naději, že když se kostky vzdají, Moncharův kat jim neutne hlavy. Nebo by holocron mohli prodat, použít kredity k útěku – a doufat, že nebudou pronásledováni.
Ani jedna alternativa neskýtala vyhlídky na dlouhý život a poklidné stáří.
Lorn si povzdechl a pustil droida. „Tak jo,“ pronesl. „Jdeme za Huttem.“