Kapitola 1

Vesmír je skvělé místo, kde se schovat.
Neimoidiánská nákladní loď Saak´ak neohrabaně křižovala nezmapované hlubiny necivilizovaného vesmíru. Pyšně vystavovala na odiv své barvy, maskovací zařízení vypnuté, beze strachu ze zaměření. Tady, parseky daleko od osídleného Jádra galaxie a systémů jádro obklopujících, se mohla bezpečně skrýt před zvědavými pohledy. Dokonce i Neimoidiáni, tito nepřekonatelní mistři paranoi, se cítili bezpečně v rozlehlé nekonečné propasti mezi diskem a jedním ze spirálních ramen Galaxie.
Avšak ani zde se vedení Obchodní federace nemohlo úplně zbavit svého přirozeného sklonu k úskočnosti. Vyhledávali neupřímnost a lstivost jako larva, hledající bezpečí a teplo svého útočiště ve společném hnízdě. Saak ´ak byl toho dobrým příkladem. Bylo to, podle všech příznaků, pouze obchodní plavidlo, tvar podkovy prozrazoval možnost přepravovat velké množství nákladu. Těžké duraocelové pancéřování, blasterová děla a vojenská síla lodi nebyla vidět dřív, dokud se neopatrný nepřítel nedostal na dostřel. Pak už bylo samozřejmě pozdě.
Na palubě velitelského můstku bylo ticho, vyjma tlumených pípání nejrůznějších systémů, zajišťujících přijatelné životní podmínky, a kromě skoro nepostřehnutelného hučení vzduchových filtrů. Tři postavy stály v půlkruhu na jedné straně velkého transpariocelového projektoru. Byly oblečeny do volných rób a plášťů neimodiánské šlechty, ale řeč jejich těl vyjadřovala uctivost, pokud ne rovnou podlézavost a servilitu, když se před nimi objevila čtvrtá figura.
Tato postava tu s nimi nebyla ve fyzickém slova smyslu. Hologram měl tvar pláště s kápí, 3-D obraz promítaný z neznámého zdroje, světelné roky vzdáleného. Přestože byla neurčitá a nehmotná, tajemná shrbená postava měla nad Neimoidiány převahu. Opravdu by nemohli být více vystrašeni, ani kdyby tu s nimi ten muž byl fyzicky přítomen a mířil na ně blastery.
Tvář postavy – nakolik bylo vidět ve stínu kápě – byla zlověstná a nelítostná. Hlava pod kápí se nepatrně pohnula, když muž přejel pohledem celý neimoidiánský kroužek. Pak promluvil suchým, drsným hlasem a tónem, který byl zvyklý vyžadovat okamžitou poslušnost.
„Vidím jen tři z vás.“
Nejvyšší z oslovených, jenž měl na hlavě tiáru se třemi výčnělky – označující hodnost místokrále – odpověděl trochu zajíkavě. „To-to je pravda, lorde Sidiousi.“
„Vidím vás, Gunrayi, a vaše poskoky Haaka a Dofinea. Kde je ten čtvrtý? Kde je Monchar?“
Místokrál Nute Gunray před sebou sepjal ruce, což nebylo ani tak prosebné gesto jako spíš pokus přestat si nervózně drtit dlaně. Myslel, že si časem zvykne na jednání se sithským lordem, ale zatím se tak nestalo. Ke všemu, tato setkání s Darth Sidiousem se stávala dokonce více nervujícími a zneklidňujícími, jak se přibližoval termín embarga. Gunray nevěděl, jak to cítí jeho druhové, Daultay Dofine a Rune Haako, neboť mluvit o svých pocitech bylo v neimoidiánské společnosti tabu, ale věděl, jak se cítí on po každém střetu se sithským lordem. Měl pocit, jako by ho někdo nacpal zpět do dělohy jeho matky a vecpal tam s ním i její kloakální lalok.
Zrovna teď. Zatracený Hath Monchar! Kde je ten odporný nemanželský parazit? Ne na palubě Saak´aku, tolik bylo jisté. Nechal loď prohledat od středu až k nákladním prostorám na nejvzdálenějších koncích každého ramene lodi. Nejen, že jeho zástupce nebyl nikde k nalezení, ještě ke všemu se ztratila jedna malá loď s hyperprostorovým pohonem. Pokud se daly tyto dvě skutečnosti do souvislosti, možnost, že bude místokrál Gunray rozprášen jako hnojivo pro houby na jedné z farem na Neimoidii, začínala vypadat nebezpečně reálně.
Holografický obraz Darth Sidiouse nepatrně zablikal, pak získal zpět svoje nestálé rozlišení. Závada, nejspíše způsobená silnou protuberancí na hvězdě ležící na cestě, kudy přicházel signál z jakési záhadné planety sem, na palubu. Nebylo to poprvé, co se Gunray přistihl při úvahách, na kterém světě nebo lodi se Sith skutečně nachází, a nebylo to poprvé, co před těmito myšlenkami spěšně ucouvl. Nechtěl vědět příliš mnoho o neimoidiánském spojenci při tomto podniku. Vlastně si přál, aby mohl zapomenout i to málo, co už věděl. Kolaborace s Darth Sidiousem byla zhruba tak bezpečná, jako uvíznout v jeskyni na Tatooine s hladovým kraytským drakem.
Tvář pod kápí se otočila, aby na něj upřela pronikavý pohled. „Tak co?“ dožadoval se odpovědi Sidious.
Už když otevíral ústa, věděl Gunray, že je zbytečné lhát. Sithský lord byl mistrem Síly, toho tajemného a všeprostupujícího energetického pole, jež podle některých drželo galaxii pohromadě tak jistě jako gravitace. Sidious možná nemusel být schopen číst ty nejvnitřnější myšlenky druhých, ale určitě mohl poznat, když někdo lhal. Avšak i když to věděl, Neimoidián se musel přetvařovat – tak rád by v tu chvíli zabránil svým potním kanálkům prosakovat olejovitý pot, který mu stékal vzadu po krku.
„Onemocněl, můj pane. Příliš vydatného jídla. Má-má slabou konstituci.“ Gunray zavřel ústa a pevně stiskl rty, aby omezil jejich třas. Proklel sám sebe. Tak ubohou a dětskou výmluvu by prokoukl snad i Gamorreán! Čekal, kdy Sidious nařídí Haakovi a Dofineovi sesadit ho, zbavit ho jeho odznaků moci i hodnosti samotné. Nepochyboval, že by to udělali. Pro Neimoidiány bylo slovo „loajalita“ jedním z nejtěžších hesel, která byla vysvětlována v Galaktickém lexikonu.
Avšak, k jeho úžasu, Sidious pouze přikývl, místo aby místokrále zahrnul urážkami.
„Vidím. Takže, my čtyři probereme rezervní plán pro případ, že by obchodní blokáda selhala. Monchara můžete informovat, až se vzpamatuje.“
Sithský lord mluvil dále, popisoval svůj úmysl ukrýt velkou armádu bitevních droidů v nákladových prostorách federálních lodí, ale Gunray sotva mohl dávat pozor na podrobnosti. Byl jako omráčený, že jeho zoufalá lež fungovala.
Avšak místokrálova záchrana bude mít jepičí život a on to věděl. Že nejlepší, co může udělat, je koupit si trochu času, a stejně ho nebude mnoho. Až se hologram Darth Sidiouse znovu zhmotní na můstku Saak´aku, bude se znovu dožadovat vysvětlení, kde je Monchar. A tentokrát už nemoc jako omluvu nepřijme.
Nebyla jiná možnost – jeho zatoulaný pobočník musí být nalezen, a to rychle. Ale jak to udělat a vyhnout se přitom Sidiousovu podezření? Gunray s určitostí cítil, že sithský lord je nějak schopen nahlédnout do každého oddílu, místnosti i kóje na lodi, že ví o všem - nezáleží na tom, jak to je nebo není důležité – co se nachází na palubě.
Místokrál si v duchu přikázal ovládnout se. Využil toho, že Sidiousova pozornost je momentálně zaměřena na Haaka a Dofinea, aby nenápadně vpravil mezi svoje rty antistresovou kapsli. Cítil, jak se v něm křečovitě stahují a roztahují plicní vaky, na hranici překysličení. Staré rčení popisovalo Neimoidiány jako jediný vnímavý druh se všemi orgány sloužícími pouze k výrobě znepokojení. Když Nute Gunray cítil úzkost, která jím byla právě ze všech sil tlumena kvůli hrozbě narůstajícího napětí v jeho střevech, pořekadlo se najednou zdálo být velice pravdivé.

Darth Sidious, mistr Sithu, skončil se svými příkazy pro Neimoidiány a učinil nepatrný, skoro nepostřehnutelný pohyb. Přes celou místnost cvakl vypínačem a holografický přenos skončil. Blikající modrobílý obraz Neimoidiánů a kousku jejich velitelského můstku, který se dostal do přenosového paprsku, se vytratil.
Sidious stál nehybně u vysílací sítě, špičky prstů sepjaté, mysl meditující ve spirálách a proudech Síly. Méně citliví by na to nedbali, ale pro něj to bylo jako všudypřítomná mlha, neviditelná, nicméně existující, která kolem něj neustále vířila a proudila. Žádnými slovy se nedalo sdělit, jaké to je; jediná cesta k porozumění byla zažít to.
Za dlouhá léta studia a meditací se naučil, jak si vyložit každý rozmar jejího nepřetržitého toku, zcela lhostejno, jak nepatrný byl. Dokonce i bez této schopnosti by však věděl, že Nute Gunray lže o místě pobytu Hatha Monchara. Starý vtip o rase, ze které pocházel místokrál, to hezky shrnoval:

Jak poznáte, že Neimoidián lže?
Otevírá přitom pusu.

Sidious nepatrně přikývl. Nebylo pochyb, že Gunray neříká pravdu; jediná otázka byla, proč. Otázka, která musí být zodpovězena, a brzo. Neimoidiáni byli slaboši, to jistě, ale i ta nejzbabělejší stvoření se vzepnou na zadní a kousnou, pokud jsou dostatečně motivována. Pletichařili za jeho zády. Doufat, že tomu tak není, bylo beznadějně naivní, a přestože by se Darth Sidious dal obvinit z mnoha hříchů, tak zcela jistě ne z naivity. Vzhledem k tomu, jak mohlo být důležité embargo planety Naboo a následné finanční machinace, zbývalo jediné řešení.
Sidious učinil další nepatrný pohyb rukou. Síla se zavlnila v odpověď a přenosové zařízení pod jeho nohama se znovu rozzářilo. Jeho hologram byl znovu vyslán skrze pustinu na vzdálené místo ve vesmíru. Byl čas přivést do hry nového hráče – někoho, kdo dlouho trénoval a učil se přesně pro tento druh úkolu. Toho, kdo tvořil druhou půlku sithského řádu. Jeho žáka, učedníka, následovníka.
Toho, jehož Sidious pojmenoval Darth Maul.

Soubojoví droidi byli naprogramováni k zabíjení.
Stáli tu čtyři, naprostá špička Soubojnické elity od Trang Robotics, každý z nich ozbrojený jinak: jeden ocelovým rapírem, druhý těžkým kyjem, třetí krátkým kusem řetězu a poslední dvěma oboustrannými bojovými čepelemi, které se podobaly mačetám, tak dlouhými a širokými jako lidské předloktí. Stroje ovládaly tucet bojových umění a jejich reflexy byly nastaveny, aby byly o vlásek rychlejší než u člověka. Jejich těla byla odolná vůči výstřelům z blasteru. Vyráběli se s omezovači chování, které zabraňovaly smrtícímu úderu, pokud byl jejich protivník přemožen, ovšem jejich nový majitel tyto omezovače odstranil. Jediná chybička by se stala osudovou.
Darth Maul nedělal chyby.
Sithský učedník stál ve středu místnosti určené k tréninku, když ho droidi obstoupili. Jeho dech byl klidný, jeho puls pravidelný a pomalý. Uvědomoval si reakce svého těla na nebezpečí a měl je pod kontrolou.
Dva z droidů – Rapír a Řetěz, jak si je v duchu nazval – se nacházeli v jeho zorném poli. Druzí dva – Kyj a Čepele – ne, protože stáli za ním. Nevadilo to; skrze uvědomování si Síly mohl vnímat jejich pohyby tak jasně, jako by měl oči i vzadu na hlavě.
Maul pozvedl svou vlastní zbraň, světelný meč se dvěma čepelemi, a zapnul ji. Dva proudy čisté energie vytryskly ven, syčící a praskající rudé paprsky, které začínaly ve dvou otvorech na obou koncích rukojeti. Každý Jedi ovládal boj normálním světelným mečem; pouze opravdový mistr si mohl dovolit používat zbraň, kterou poprvé sestrojil už před milénii legendární Temný pán Exar Kun. Když jste nebyli s tou zbraní dokonale sladěni, mohla být stejně smrtící vám jako vašemu protivníku.
Rapír udělal náhlý výpad mečem, jeho kovový kolenní kloub se přitom ohnul skoro až k podlaze. Hrot tenký jako jehla kmitl vstříc Maulovu srdci tak rychle, že skoro nešel postřehnout.
Temná strana v Maulovi vybuchla se silou podobnou černému blesku a podpořená roky výcviku vedla jeho reakce. Čas se jakoby zpomalil, natáhl.
Bylo by snadné rozseknout čepel vedví, pouze málo kovů odolalo laserovému ostří. Ale neexistoval důvod, proč to udělat. Maul se otočil kolem své osy a švihl rukama vodorovně ve výši hrudníku. Levá čepel světelného meče prošla Rapírovou ozbrojenou rukou. Paže i zbraň klaply o zem.
Maul klesl na levé koleno, když přímo zpoza něj udeřil Kyj; úder mu prosvištěl nad hlavou a těsně minul jeho růžky. Aniž by se díval, veden vibracemi v Síle bodl dozadu pravou čepelí, poté levou dopředu - Raz, dva! - a prošpikoval Kyje i Rapíra v břišních partiích. Ze zkratovaných obvodů se zajiskřilo a mazivo se vypařilo v obláčku narudlé, olejovité páry.
Využívaje setrvačnosti úderu, vrhl se Maul střemhlav přes hroutícího se droida, plynule přešel v parakotoul, vstal a zatočil mečem nad hlavou; pak přešel do širokého postoje z teräs käsi, nazvaného Jízda na bantě. Dokonce i při pohybu zaznamenával stav svého těla. Jeho dech byl pomalý a pravidelný, jeho tep zrychlený ne o víc než o dva nebo tři údery za minutu.
Dva zneškodněni, dva zbývají.
Řetěz zaútočil, jeho zbraň roztočená nad hlavou jako pohon vrtulníku. Těžké články švihly směrem k Maulovi. Ten se otočil na pravé noze a vykopl levou v mocném kopu; bota udeřila do droidova obrněného hrudníku, ale Maul se hned stáhl zpět. Snížil se do dřepu, tnul mečem jako kosou a přeťal droida přesně v kolenou. Spodní část kovových nohou odpadla a droid se začal hroutit, když se Maul znovu natočil a zaujal pózu jménem Vstávající rancor. Meč se zařízl pravou čepelí mezi droidova mechanická stehna a pokračoval směrem vzhůru; Maul využil své svaly na nohou k posílení útoku, když se zvedal ze dřepu do stoje.
Síla úderu rozpůlila droida od rozkroku až k vrcholu hlavy. Ozýval se přitom odporný kovový skřípot. Uťatá část nohou se dotkla země o malou chviličku dřív, než na ní přistálo rozpůlené tělo.
Maula obklopil štiplavý zápach hořícího maziva a roztavených obvodů. Co bylo ještě před několika vteřinami plně funkční high-tech jednotkou, bylo teď sotva poznatelnou hromadou kovošrotu.
Tři zničeni, jeden zbývá.
Čepele se přesunul nalevo od Maula, jako břitva ostré mačety vířily v obranných pohybech – nahoře, dole, vlvevo, vpravo, oslepující vzory nabroušené smrti vyčkávaly na sebemenší nepozornost, aby ji po zásluze potrestaly.
Maul si dopřál slabé cuknutí koutky úst. Stiskl vypínač meče. Hučení ustalo, když paprsky energie zmizely. Sehnul se, dívaje se stále na droida odložil svou zbraň a odstrčil ji špičkou boty.
Ustálil se v nízkém obranném postoji, nakloněn k droidovi pod úhlem pětačtyřiceti stupňů, levá noha vepředu. Pozoroval třepotavou arabesku smrti, jak se k němu Čepele přibližoval. Droid, jako byl tento, neznal strach, ale Maul věděl, že odložit zbraň a čelit živému protivníku holýma rukama s jistotou vyděsí každého spolehlivěji než soubojový droid. Strach byl stejně mocná zbraň jako světelný meč nebo blaster.
Temná strana uvnitř něj zuřila, snažila se zastřít mu smysly nenávistí, ale on ji držel na uzdě. Jednu otevřenou dlaň měl vysoko, na úrovni ucha, druhou u boku, pak je vyměnil. Sledoval a čekal.
Čepele se přiblížil ještě o půlkrok, znovu a znovu křížil svá ostří a hledal slabé místo.
Maul schválně udělal to, co droid chtěl. Široce se rozpřáhl levou rukou od těla a nastavil svůj bok bodnutí nebo seku.
Čepele spatřil nekryté místo a vrhl se kupředu, rychle, velice rychle, jednou čepelí sekl a druhým ostřím ji podpořil.
Maul si dřepl, zahákl svou levou nohu za droidův kotník a trhl, zatímco druhou nohou tvrdě kopl do droidova stehna.
Robot přepadl nazad, neschopen udržet rovnováhu, a narazil do země. Maul vyskočil, udělal salto dopředu a patami dopadl na droidovu hlavu. Kovová lebka praskla a obličejová část se o něco propadla dovnitř. Světla očí bleskla a kryté fotoreceptory se změnily v drť.
Maul znovu vyskočil a z půlvrutu přešel do postoje förraderi, připraven skočit jakýmkoli směrem.
Avšak nebylo to potřeba – ti čtyři byli vyřízení. Bude následovat několik technických dní, které věnuje opravě Čepelí, Kyje a Rapíru. Řetěz už se opravit nedal, nanejvýš se mohl rozebrat na součástky.
Darth Maul vydechl, uvolnil svůj postoj a přikývl. Jeho puls se zrychlil maximálně o pět úderů nad normál. Pouze na čele se mírně leskl potem, jinak byla jeho kůže suchá. Od začátku souboje až do konce uběhlo asi šedesát vteřin. Maul se nepatrně zamračil. Nebyl to nejlepší výkon, jakého byl schopen; to ani náhodou. Postavit se droidům a vyhrát byla poměrně jednoduchá věc, ale Jedi byli jiní.
Měl by to zvládnout lépe.
Zvedl svůj světelný meč a zavěsil si ho na pásek. Jeho svaly byly právě zahřáté, takže se rozhodl provést svá bojová cvičení.
Avšak ušel sotva pár metrů, když se před ním známým způsobem zatřpytil vzduch a to ho přimělo zastavit. Dříve, než se obraz postavy v kápi objevil úplně, poklekl Maul na koleno a sklonil hlavu.
„Mistře,“ řekl, „co si přejete od svého služebníka?“
Sithský lord si svého učedníka prohlížel. „Jsem potěšen, jak ses vypořádal s úkolem ohledně Černého slunce. Organizaci bude trvat léta, než se vzpamatuje.“ Maul zlehka přikývl v odpověď. Tak otevřená pochvala byla největším uznáním, kterého se mu za jeho činy dostávalo, a to ještě vzácně. Ale pochvala, dokonce ani od Sidiouse, nic neznamenala. Jediná důležitá věc byla sloužit mistrovi.
„Teď mám pro tebe další úkol.“
„Cokoliv si můj mistr přeje, bude splněno.“
„Hath Monchar, jeden z těch čtyř Neimoidiánů, se kterými spolupracujeme, zmizel. Cítím zradu. Najdi ho a ujisti se, že nikomu neřekl o chystané blokádě. Pokud ano, zabij jeho i všechny, kteří se o tom dozvěděli.“
Holografický obraz pohasl. Maul se narovnal a zamířil ke dveřím. V jeho kroku bylo znát odhodlání, v chování sebejistota. Kdokoliv jiný, klidně i Jedi, by mohl namítat, že takový úkol je nesplnitelný. Přece jen, galaxie byla obrovská. Avšak neúspěch nebyl pro Darth Maula ani pojmem, natožpak jednou z možností.