SETKÁNÍ PO LETECH

DARTH ZIRA

Princezna Leia se nespokojeně prohlížela v zrcadle a opravdu vůbec, ale ani trochu, se jí nelíbilo to, co viděla. Ne, že by z objektivního hlediska vzato jí ty zlaté bikiny neslušely, ale ryze subjektivně se cítila mizerně. Snažila se zachránit Hana a místo toho skončila jako otrokyně toho odporného slizkého gangstera Jabby Hutta. A co horšího, jaký bude její hlavní úkol v tomto paláci její úbor jasně napovídal. Trochu ji zaráželo, že už je zde několik hodin a Jabba si ji stále nezavolal. Ovšem teď si vzpomíná, že od služebných, co ji přišly obléknout, zaslechla jakousi šuškandu o nějaké očekávané velmi významné návštěvě, které prý Jabba hodlá nabídnout právě ji. Pak zůstala v místnosti sama a se značnou nervozitou očekávala věci příští…
Nebyla nikdy bázlivá, ale nyní musela přiznat, že jí běhá mráz po zádech. Dovedu si dost živě představit, jaká odporná kreatura asi tak může být pro Jabbu natolik významnou a důležitou návštěvou, že jí rád přenechá to potěšení na „právo první noci“ se mnou, blesklo jí hlavou.
Ucítila, jak se otevřely dveře. Záměrně k nim stála zády. Na nutnost pohlédnout do tváře nepříjemnostem a katastrofám je vždycky času dost, usoudila.
„Tak tohle ti tedy sluší podstatně více, než to tvé obligátní bílé senátní roucho.“, ozval se hlas, který velmi důvěrně znala. Trhla sebou, měla pocit, že má snad sluchové halucinace. Kde by se tu vzal? Ale ne, nebyly to halucinace, ve dveřích stál opravdu císař Palpatine osobně a na rtech mu pohrával přesně ten úsměv, co tak dobře znala.
„Vypadá to, že se toho hodně změnilo od okamžiku, kdy jsi mi tak hloupě trucovitě práskla dveřmi.“, pokračoval klidně. „Ovšem opravdu jsem netušil, jaké způsoby seberealizace jsou ti tak blízké.“, dodal ironicky. „Ale stačilo přece jen naznačit a já bych ti tohle ve svém paláci na Coruscantu rád poskytl, nemusela jsi kvůli tomu zrovna cestovat až sem, do toho největšího galaktického západákova.“
„Netvař se, že si myslíš, že mě vážně baví pobíhat tady v tomhle.“, jednoznačným gestem Leia zhodnotila svůj oděv a řetěz kolem krku.
„A proč ne? Lidé mívají různé podivné libůstky.“, usmál se Palpatine.
„Nech si ty tvoje věčné ftípky a radši mě z tohoto průšvihu dostaň.“, odsekla mu na to.
„A co bych z toho asi tak měl?“, zeptal se jí a aniž by ji nechal odpovědět na tuto řečnickou otázku, pokračoval dál: „Musím říct, že jsem docela rád, že jsi mne svým překotným úprkem připravila o to potěšení sledovat denně tvé žárlivostní výstupy a hysterické záchvaty spojené s rozbíjením nádobí. Mimochodem…“, zatvářil se najednou velmi přísně a dodal už bez sebemenší stopy žertu v hlase: „Tu vázu z pozdně klasického eriadanského baroka jsem ti ještě pořád neodpustil. Takže co sis nadrobila, to si taky sněz.“, pronesl tvrdě a měl se k odchodu.
„Hezky si to tu užij.“, dodal ještě přes rameno.