PROČ DOOPRAVDY DOŠLO
K POVSTÁNÍ

DARTH ZIRA

Věnováno Briegale a především všem brněnským či brnofilním fanouškům SW, jmenovitě pak hlavně Lordovi, se srdečnými díky za inspiraci

Cherchez la femme, praví staré přísloví - a má pravdu. I zde totiž, jako už mnohokrát v historii, byla příčinou žena. Tato žena se jmenovala Mon Mothma a byla senátorkou v republikovém a posléze i císařském senátu. Skutečné důvody toho, proč tak moc usilovala o Nejvyššího kancléře a posléze císaře Palpatina, si můžeme jen domýšlet, protože celou pravdu zná jen ona sama. Shrňme si však fakta: Ještě za staré republiky se všemožnými prostředky snažila Palpatina svést, což by svědčilo o tom, že se do něj nejspíš zamilovala, takže její následná až chorobná nenávist by mohla být plodem zhrzené lásky. Vzhledem k její ctižádostivosti a také s ohledem na to, že ve svém úsilí nepolevila ani poté, co se prohlásil Imperátorem, je zde ovšem také podezření, že jí v prvé řadě šlo o to, stát se spoluvládkyní galaxie. Ať tak či tak, nebyla úspěšná. Nebyla jeho typ - ačkoli mnozí zlí jazykové tvrdí, že sotva mohla být vůbec něčí typ a že tudíž není nic horšího, než nenávist zatrpklé staré panny.
Celá skutečnost je ovšem ještě pikantnější. Císařský senát byl úplně stejný, jako jsou asi všechny známé parlamenty na světě. Jeho členové měli v parlamentní kantýně alkohol dostupný za velice lidové ceny a pochopitelně toho využívali. Imperátor taky nebyl žádný abstinent - to bylo v galaxii u vrcholných představitelů asi pravidlem, jeho předchůdce ve funkci Nejvyššího kancléře se dokonce se závislostí na alkohol léčil - a navíc se přinejmenším v počátcích své vlády snažil působit tak nějak lidově. Když se tedy jednou v Senátu cosi slavilo, snad to byly narozeniny Baila Organy, snad svátek Finise Valoruma, všichni přítomní zkonzumovali taková kvanta corellianské whisky a Banthtích chcánek, že byli spaření jak jetel, Imperátora nevyjímaje. Podle dostupných údajů byl kolem půlnoci v takovém stavu, že senátora Teena z Malasteru tituloval „krásná neznámá“. Ostatní na tom nebyli o nic lépe, spíš hůře, ráno je uklízecí droidi sbírali z podlahy. Mon Mothma ale alkohol moc nesnášela, takže oproti ostatním příliš nepila a nastalé situace využila ke svým cílům. Nejspíš Palpatina zatáhla kamsi do odlehlé kanceláře...a... Ovšem vlivem vypitého alkoholu byly téměř nulové nejen jeho rozpoznávací schopnosti, ale i schopnosti ovládací, což mělo ten důsledek, že zmíněný večírek pro Mon Mothmu nezůstal bez následků. Těžko říci, jak moc jí to vadilo, v každém případě ale chtěla alimenty.
A to byl právě ten hlavní problém. Palpatine měl druhého dne ráno takové okno, že by se do něj pohodlně vešla Death Star spolu s Eclipse a pěti Super Star Destroyery, ale odmítal připustit, že by jakékoli množství vypitého alkoholu mohlo kdy změnit jeho názor, že než s Mon Mothmou, raději by se vyspal s nějakou Gungankou nebo třeba se sestrou Jabby the Hutt. Mon Mothma nejspíš ale více než peníze především chtěla, aby její pochybné vítězství bylo oficiálně uznáno, proto předložila žalobu soudu. Určitě si nezvolila špatného advokáta, ale její případ byl předem prohraný. Ne proto, že by soud nebyl dostatečně nezávislý, ale všichni porotci při pohledu na ni byli ochotni uvěřit spíše tomu, že její dítě je produktem ilegálních partenogenetických pokusů, než že by mohlo být zplozeno normálním způsobem, a možný podíl Imperátora na této věci vylučovali zcela jednomyslně. Před soudem defilovala řada svědků, kteří se přihlásili naprosto dobrovolně, a všichni do jednoho zcela shodně místopřísežně tvrdili, že na inkriminovaném večírku se Imperátor ze senátní kantýny nevzdálil ani na vteřinu a k Mon Mothmě se nepřiblížil více, než na vzdálenost dvou metrů. Vzhledem k tomu, že mnohaleté neúspěšné úsilí Mon Mothmy o svedení Palpatina bylo v metropoli notoricky známým veřejným tajemstvím a předmětem zlomyslných drbů (a už za dnů staré republiky i ještě zlomyslnějších sázek), soud tudíž její žalobu považoval za trapnou snahu o pomstu nebo snad o to, aby si zachovala jakous takous tvář před svými kolegy, kteří se léta bavili na její účet - takže ji jako nedůvodnou zamítl. Odvolací soud se tím vůbec odmítl zabývat a její odvolání bez jednání smetl ze stolu.
Mon Mothma po tomto neúspěchu musela na Coruscantu málem chodit kanály, protože se jí smála skoro celá metropole. Do senátu téměř nemohla vkročit, aby se jí tam kolegové neposmívali, tím méně pak mohla pronést jakýkoli projev. Na žádné společenské akci se nemohla ani ukázat, nechtěla-li tam nedobrovolně působit ve funkci klauna. Pro její chorobnou ctižádost to byla obrovská rána. Proto nakonec opustila hlavní město a spolu s několika neschopnými, ale o to ambicióznějšími, zkrachovanci založila Povstaleckou alianci a vyhlásila formálně Impériu (ale v reálu asi především osobně Imperátorovi) válku, aby ji v metropoli začali zase brát aspoň trochu vážně. Na Coruscantu všechny toto trapné gesto nesmírně pobavilo. Bohužel na vzdálenější planety drby z metropole nedospěly, takže se našli tací, kteří jejím proklamacím uvěřili a boj za svobodu galaxie začali brát opravdu vážně. Situace se tak Mon Mothmě postupně vymykala z rukou a ona sama pak už pochopitelně nikdy nemohla přiznat, jak to všechno ve skutečnosti bylo. Snad se jí i začalo líbit, že má konečně možnost se za celá ta léta a především pak za své poslední nesmírné ponížení Palpatinovi pomstít a v případě vítězství dokonce i sama vládnout galaxii.
Smutným faktem tedy zůstává, že tisíce a milióny lidí i nelidských ras v galaxii ve skutečnosti bojovaly a umíraly kvůli uražené ješitnosti jedné ženy.