AMERTANSKÝ PROCES

LORD & ADAMSITH

        Salla se posadila na, ehm posteli. Protáhla se. A najednou, to je vám takový ten instinkt člověka permanentně překračujícího zákon. Podívala se na dveře, pevné, skutečně masivní dveře. Náhlý výbuch je vrazil do místnosti. Jenomže někdo použil až moc silnou bombu. Dveře proletěly ty dva metry a v protější zdi udělaly díru – druhé dveře. Salla nečekala až se představí ti co tak zaklepali a novým otvorem vyskočila ven na ulici. Rozběhla se a zakopla. Zakopla na rovném chodníku o něco měkkého. A zatímco padala uvědomila si, že to bude zase nějaký Lordův měňavec. A dopadla. Do měkkého. Takže na něj spadla. A pobavení z této malé pomsty bylo to poslední co ji blesklo hlavou než ji uspali injekcí za ucho.

 

Věznění

 

    Salla si sevřela hlavu v rukou. Už toho zažila dost. Už byla ve vězení. A byla i v drsných vezeních. Když ji agenti I.I. zajali čekala krajně brutální zacházení. A ono nic. Dali ji do vcelku pohodlné cely na palubě Basilisk, zacházeli s ní korektně, dokonce se dvakrát viděla s Lordem.

    Na první pohled si všimla, že cela má zvláštní tvar. Byla asymetrická. Ale co, hlavně, že postel je pohodlná. Ale kromě toho byla úzká. Ne, že by se na ni nevešla, ale ten kavalec byl v mírném úhlu skloněný k zemi. Ne tolik, aby z něj sletěla, ale dost na to, aby se na něm nevyspala. Dokonce se na něm nedalo delší dobu ani sedět. Milé. Nevadí, máme podlahu. Ale podlaha byla nerovná, posetá výběžky, ležet se na ní nedalo. Taky pochopila, proč jí vzali boty, ono se totiž po ní nedalo moc dlouho ani chodit, dokonce ani stát.

    Začínala tušit, co tohle všechno věští. CorSec tyto triky nepoužíval, ale věděli o nich. Bylo to jednoduché, zajal ji Lord, Mistr Klamu, takže se bude hrát lstí o její duši. A hra začala brzy. Občasná hudba, no spíš kakofonie zvuků, ji drtila. Její hudební sluch trpěl, navíc ta nejistota kdy to zase začne. A pak světlo. Měnilo svou intenzitu. Nečekaně. Někdy bylo normální, někdy vytvářelo psychedelické vzory. A teplo. Někdy bylo vedro, že se málem rozpustila, jindy mrzla. Navíc jí měnili i tlak vzduchu. A spánek. Někdy jí uspali a pak ji nečekaně budili, jídlo v nepravidelných intervalech…

    A nejraděj tohle všechno kombinovali. A přitom byli všichni tak zdvořilí a Lord byl tak milý. Ale ona věděla, co chtějí, co je jejich cíl. Tohle ji drželo při smyslech. Všimla si, že Lord má něco s ramenem. Takže ho na Corellii trefila.

    Sebešťastnější myšlenka ji však nedokázala dlouhodobě chránit. Cítila, že sklouzává k šílenství, cítila, že i když ví, že tohle všechno je jenom šaráda která ji má zlomit, že už to dlouho nevydrží. A stále se ptali kde je Adamsithův Sithbull. Vlastně se nikdy nezeptali, ale nějak tušila, že má v cele vysílače, které jí tuto otázku vysílají neslyšitelně, vnímá ji podprahově. Čím dál víc se jí zavrtávala do hlavy…

    A nyní přišel ten okamžik. Přišla ke dveřím. Všechno vyklopí. Praktický problém. Jak má někoho přivolat? Mají tady určitě mikrofony a kamery. Ale Salla se chtěla chovat aktivně, nepoddat se. Sevřela pravou ruku v pěst. Rozmáchla se, aby vší silou udeřila do dveří. A udeřila. Jenomže v poslední sekundě se dveře otevřely a ona vší silou udeřila člověka co stál za nimi. Ten vyveden z míry nečekaným útokem padl dozadu. A čas se zpomalil. S podivnou jasnozřivostí nyní Salla spatřila celou scénu. Dozorci co stáli kolem dveří měli na pancířích loga PIL a chlápek, na kterého zrovna jí trefený dozorce padal byl Adamsith. A támhle stojí Lord. Adamsith zjevně vycítil včas co se stane, padajícímu uhnul sithským přemetem vzadným a začal řvát:"utíká! Útěk! Napadla moje muže!" Vteřinu, dvě trvalo než se všichni ti co se neváleli po zemi a stáli, vzpamatovali. Poté se další dva dozorci vrhli na Sallu a začali ji tlouct obušky.

    "Dost!" křikl Lord. "Útěk! Pokusila se o útěk! Zastřelte ji!" hřměl Adamsithův hlas. "Jak neoriginální, kolego!" odpovídal Lord. "A vůbec, to co předvedli vaši lidé je nechutné, hnusné, barbarské, brutální ba co víc – je to naprosto negentlemanské!" rozhořčil se Lord. V jeho ruce se objevil podivný malý válec. "Tohle je vhodné řešení" pronesl a svá slova doprovodil elegantním švihnutím. Válec se třikrát prodloužil. Salla okamžitě poznala – gelový energetický obušek. Když se jí zlehka dotkl, projela jí bolest, jakou dlouho nezažila…

    Lord pozoroval dým, který se vnášel nad Sallou. "Omlouvám se pánové…" aha, tak on se omlouvá pánům, pomyslela si pašeračka "…obávám se, že jsem opomněl prostudovat návod k této nové verzi." A pak vesele dodal: "Nu což, tak si ji vyzvedněte, prosím zde je, slečna Salla Zend."

    Lord průzorem pozoroval raketoplán mířící dolů k povrchu Amertanu. "Pane, je připraven oběd. Dnes budou nerfí řízky s hranolky v úpravě á la Crozec. Dezert je Ishorijský dort se šlehačkou ze smetany z banthího mléka." Lord se pousmál. "Skvělé."

 

Mučení

 

Salla byla překvapená a zároveň trochu naivně potěšená poměry ve věznici na vulkanické planetě systému Amertan, kde se vyrábí SithBULL, nejlepší limonáda v galaxii. Cela byla krásně uhlazená, vymalovaná červenou barvou, s rovnou ocelovou postelí (bez povlečení a polštářů) a bez hudby. Amatéři, pomyslela si. Takhle ji nemůžou nic dokázat a ani ji k ničemu nutit. To se ale šeredně mýlila.

Po druhém dni bez jídla došel Adamsith a několik ozbrojenců.  Měl na tváři až výjimečný úsměv. Zazubil se na Sallu a jemným hlasem řekl: „Jakpak se vyspinkala slečinka?“

Překvapená Salla ze sebe jen vytáhla: „No…dobře…“

„To nás těší. Tak řekne nám ta roztomilá pašeračka, kde je ten ukradený SithBULLÍČEK?“

„Ne-e,“ usmála se Salla. Adamsith se usmál znovu, tentokrát na dozorce: „Zlomte ji všechny prsty na pravé ruce.“ Poté co se ozvalo pětkrát ošklivé „křup“ a pětkrát výkřik ženského hlasu, se Adamsith zeptal znova, tentokráte bez úsměvu: „Ptám se, slečno, kde je ten ukradený SithBULL?“

„To se nedozvíš, ty zakuklenej idiote.“ Odsekla mu Salla se slzami v očích.

„Levá ruka.“

Po prstech na nohách Salla seznala že má před sebou skutečného sadistického bojechtivého maniaka. Nadechla a ve chvíli, kdy už chtěla říci: já to všechno povím Adamsith zaburácel: „Aaa… zase mi chce říci nějakou tu svoji drzost a tím mě už maximálně dožrat, co?“

Adamsith ji vlepil opravdu hnusnou facku a rozviklal ji všechny zuby na pravé polovině čelisti. Pak kývl na dozorce a rozkázal: „Dejte ji sadu.“ Dozorci s blaženými úsměvy Sallu tvrdě zbili a zlámali ji obě nohy a dvě žebra.

Salla, totálně rozmlácená a malátné vysoukala: „Já to všechno řeknu.“

„No vidíte, slečno! Tak rychle.“ Salla vše pověděla do nahrávacího přístroje (připojili ji na detektor lži) a data byla hnedka zpracována. A ve své malátnosti udělala velikou chybu. Podala Adamsithovi ruku a při slovech Děkuji pane, že už mne nebudete bíti, Adamsith, který se vyděsil, a který prošel mnohými vojenskými výcviky,  Salle na sedmkrát podávanou ruku zlomil, až se z ní stal takový volný pahýlek.

 

Adamsith stál v jedné ze svých pracoven a mluvil se SVÝMI odbory: „Pánové situace byla vážná, ale nyní už víme, kde ztracené barely jsou.“

„Výborně.“ odpověděli všichni členové odborů.

„Pane?“ zeptal se zástupce odboru pro šířku plechovek.

„Ano!“

„Viděl jsme dneska tu Sallu a je hrozně dobitá. Takhle jsme nezacházeli ani s tím masovým vrahem, který vyvraždil polovinu planety vedlejšího systému díky tomu bombardéru a ten se taky nechtěl přiznat.“

„Mimo jiné,“ skočil mu do řeči Adamsith: „Už podlehl mučení?“

„Ne, a to jsme na něm zdevastovali již třetí lechtadlo. Nemáme ho zmlátit?“

„Pánové, chováme se humánně, ne?“

„Ano, abych dokončil – je hrozně dobitá, pokud ji takhle ukážeme soudu – máme pramalou šanci na trest smrti.“

„Na to jsme tak trochu myslel,“ pochlubil se Adamsith: „Dal jsem chlapcům nějaké nářadí a obvazy, aby ji dali dohromady. Snad,“ snažil se Adamsith zavtipkovat: „Snad si nevyberou ten drát, kterým se spojují generátory hypermotorů.“

V místnosti se všichni na tímto suchým vtipem od srdce zasmáli. Ale nikdo netušil, jak byl Adamsith blízko pravdě.

„Ještě jeden dotaz pane.“

„Ano?“

„Budeme u soudu přítomni, jak se máme vyjadřovat?“

„Jako vždycky, říkejte to, co říkám já.“

 

Amertanský proces

 

Příprava

 

    Bylo ráno. Adamsith se zaposlouchal. Zpoza dveří se ozval jednotný krok mnoha bot. Takhle to zní, když jdou imperiálové. Takže Lord přichází. A skutečně, dveře se vzápětí otevřely a dovnitř vpochodovaly v perfektní formaci rudě uniformované stáže Imperial Intelligence a v jejich středu sám Lord.

    "Kde je?" zeptal se místo pozdravu. Adamsith se zatvářil ohromeně, copak ji nevidí? Kývl hlavou směrem k Salle. Teď se pro změnu tvářil ohromeně Lord, zmohl se jen na jedinou otázku. "Co to je?" Adamsith se zamyslel nad tím, kde jsou Lordovy proslulé lingvistické a rétorické schopnosti. Neschopen pochopit pravdu usoudil, že to je tou brzkou ranní hodinou.

    Lord nepatrně sklonil hlavu. Adamsith však zaslechl tiše pronesená slova. Že by nějaký vychytralý komunikační systém? Aaano. Do dveří vstoupil totiž dva chlápci s vizáží lékařů. Tedy upřímně řečeno, tu vizáž měli díky lékařskému droidovi MD-DMG 1 který jel za nimi. Společně s Lordem a jeho ochrankou (podle nenápadného drcnutí zjistil, že kromě "rudokabátníků" k ní patřili i nějací neviditelní měňavci, přesněji defelové, ale to Adamsith nevěděl). Všichni kolektivně namířili zbraně na Sallu. Jedním gestem Lord odvelel své strážce pryč a dalším gestem přivolal doktory. Adamsith samozřejmě tušil, že špioni musí být zticha, ale zaujalo ho, že oni snad nemluví vůbec při ničem. Ale nakonec se ukázalo, že jen posuňky a gesty to nejde.

"Aplikujeme neurostimulant."

"No jo, to se sice probudí, ale všechno ji bude bolet, takže se ani nepohne"

"Lorritan fesný by mohl částečně otupit nervy."

"Ach kolego, ale ten značně otupí i smysly"

"A co tak použít EFCD?"

"Myslíte ten silný halucinogen? Ale potom se jí bude zdát spousta věcí a nebude se pohybovat v našem světě"

"Možná by pomohlo stradium!"

"Zajímavá možnost, ovšem pak dojde k částečnému ochrnutí řečového a mimického centra."

    Lékaři se sklonili nad Sallou a odebrali vzorek krve a vložili jej do schránky v těle droida. Ten promítl holografický obraz molekul. Tím spustil simulaci zásahu. Pak začali přidávat neurostimulant, lorritan, EFCD a stradium. Jednotlivé molekuly se objevovaly pakliže spolu reagovaly holografické obrazy zablikaly a vytvořily novou sloučeninu.

"Měli by jsme přidat echtrit kledaty-osmičitý."

"V kombinaci s kolitem by to náš koktejl uchovalo!"

    A skutečně, simulace ukázala, že bude dosaženo potřebného výsledku. "Takže?" otázal se dnes nezvykle stručný Lord. "Sluch na 100%, zrak na 80%, čich na 30%,…" Lord přerušil výklad svým "takže normálně bude slyšet, akorát uvidí růžové banthy s červenými srdíčky a ucítí pach bůhvíčeho, že? A nedokáže promluvit, viďte?" Vědci souhlasně přikyvovali. Droid v okamžiku směs namíchal a tryskou vstříkl Salle do žil. Při pohledu na vpichy od jehel to připadalo Lordovi jako zbytečná ohleduplnost, ale takové už jsou standardy Imperial Intelligence.

    Brzy byla Salla připravena k transportu k soudu.

 

Soud

 

    Při příchodu do soudní budovy se rozeřval detektor kovů. Sallina ruka. Adamsith se na okamžik zatvářil poněkud zmateně. Lord vše sledoval na monitorech v bezpečnostním centru soudní budovy. Měl chuť začít bušit hlavou do zdi. Příčinou byl totiž drát, který držel pohromadě Sallinu na sedmkrát zlomenou ruku.

    Adamsith si bleskově věděl rady; "ha, odhalil jsem tě" zařval z plných plic, načež jí drát vytrhl z ruky – Salla akorát zúžila oči – a vítězně jej ukázal kolem. "Pružná ruka je jedním z poznávacích znamení její rodiny, chtěla si ji zpevnit, aby nás zmátla a mohla popřít svoji totožnost!" Lord, který vše sledoval na monitoru, se samým ohromením nezmohl na slovo.

    Začal soud. Vpravo seděl Žalobce, starší tlustý pán. Vlevo seděl obhájce, zjevně absolvent Imperiální univerzity, pravý orel práva, v tradičním místním úboru obhájce. A přišel i soud. Vlevo zasedl Strážce pečeti, služebně nejmladší člen soudu jehož úkolem je stanovit trest (před sebou měl umístěn strunový nástroj Aarff). Vpravo už seděl Wailff, soudce jehož úkolem je vést soud, klást otázky atd. (před sebou měl konstrukci s masivním zvonem). Vprostřed o stupínek výše seděl Velký Wailiff, předseda soudu. Právě on rozhodne o vině a nevině (před sebou měl gong).

    Průběh soudu měl být tradiční – nejdříve žaloba a obhajoba pronesou úvodní řeč, budou uvedeny důkazy. Pak následuje přestávka a po ní se bude pokračovat až k vynesení rozsudku. Průběh soudu se však Adamsithovi pramálo líbil.

    Proces byl bedlivě sledován médii, před budovou se shromáždil dav, převážně se jednalo o odboráře PIL. Holodokumentarista dav obcházel, ale ten byl podivně ztichlý. Zoufalá režie požádala o dovolení okamžik filmovat v soudní síni. Právě hovořil svědek Adamsith. "…a proto vážený soude požaduji smrt pro tuto…" a štáb byl opět vypovězen za dveře soudní síně. V tom okamžiku začal dav bouřit. "SMRT! SMRT! SMRT!" neslo se nad Náměstím Spravedlnosti, "SMRT! SMRT! SMRT!" skandovaly tisíce hrdel a jen sem tam se ozvalo "Horké párky! Studené pivo! Smrt! Vlažný Sith bull! Dětské šibenice! Dřevěné i plastové!"

    Soud probíhal hůř a hůř. "…a vzhledem k nelegálnosti zadržení mé mandantky…" pronášel obhájce. Žalobce vyskočil s námitkou. "Zamítnuto" rozhodl Wailiff "pokračujte" vyzval obhájce. Ten postupně navrhl soudní přezkoumání legálnosti zadržení, soudní přezkoumání legálnosti procesu, obžalobu kdekoho, veřejný průběh líčení. Když se Žalobce snažil vznést námitku byl pokaždé Wailiffem odmítnut.

    Náhle se z amplionu ozvala v celé galaxii notoricky známá odrhovačka původně hraná v Cantině, kdesi na Tatooinu, která se stala takovým hitem, že ji zdejší soud používal k oznámení přestávky.

    "Brzké zahájení přestávky, ba dokonce předčasné zahájení přestávky, lze považovat…" odříkával za chvíli holodokumentarista v přímém přenosu holovize "… za krajně podezřelou okolnost hodnou dalšího přešetření, kterého se v zájmu vás, diváků naší vaší holovize, rád ujmu, abych od.." A byl přerušen reklamou. Po jejím skončení se objevila tvář jiného holodokumentaristy. "A nyní bych vám rád zprostředkoval superexkluzivní rozhovory s přímými účastníky tohoto ostře sledovaného procesu". Objevila se kápí zahalená tvář – Adamsith. Na titulku se objevilo: SOUDNÍ MALÍŘ. "Proces je strhující, obě strany předkládají důkazy a obratně argumentují, je to úžasné, vůbec se nedá odhadnout, jak to skončí." Poté zase promluvil holodokumentarista: "Nyní promluví člověk jehož obličej vám kvůli ochraně jeho vlastní bezpečnosti nemůžeme ukázat". A nad titulkem AKTIVISTA ALL SPECIES RIGHTS WATCH se objevilo Lordovo temeno. "Tento proces probíhá opravdu svobodně, zdejší lid může jásat, že žije na ostrůvku svobody v moři imperiální tyranie. Kéž jednou celá galaxie svobodně vydechne, kéž doba imperiálního útlaku a temna.." rozohnil se aktivista zrovna když bylo vysílání přerušeno.

    Další kolo soudního jednání má začít, Velký Wailiff se ve své kanceláři zrovna posilnil corelliánskou whisky, když do ní vstoupil Lord. "Co chcete? Sem nesmíte? Jak jste se sem dostal?" Lord před něj pouze položil datapad. Soudce jej vzal a…s výrazem děsu pustil na stůl. "Kde..kde.." koktal. "Kde jsme to vzali?" napověděl mu Lord s úsměvem. Soudci svitlo. Plurál "MY" to může znamenat jedině tajné služby…Lord už byl na odchodu.

    Salle se konečně udělalo dobře. Začalo další kolo soudního jednání. S hrůzou viděla, že se objevil úplně nový Wailiff. A Velký Wailiff se nějak podivně choulil ve svém křesle. "Vážený soude, ráda bych teď řekla konečně pravdu…" Nový Wailiff (který se celou dobu díval na Adamsitha) zazvonil tak prudce, že zvon odletěl pryč, pak vyskočil a hleděl na Velkého Wailiffa. Ten jako by se probral, udeřil do gongu, postavil se, paličkou ukazoval na Sallu a řval: "vinna, vinna, vinna, vinna". Strážce pečeti se podíval na své dva kolegy, vstal a monotónním hlasem začal oznamovat, že tímto je Salla "…odsouzena k sedm…" pak se podíval na Adamsitha a dodal "…desáti…" jeho pohled pak zamířil k Lordovi na galerii "…pěti…" a nakonec upřel zrak na člověka blízko vchodu "…a půl roku odnětí svobody ve věznici…" do místnosti začali vpochodovávat imperiální dozorci "…s ostrahou…" dozorci začali zaujímat pozice kolem stěn "…s přísnou ostrahou…" dozorci byli vyzbrojeni pumpovacími nárazovými puškami (po výstřelu se náboj s gelovými kuličkami vsouval do hlavně "pumpováním", tj. trhnutím válcem pod hlavní, které vydávalo charakteristický zvuk). Strážce pečeti se konečně osmělil a nakonec dodal "…s velmi přísnou ostrahou." Zadrnkáním na struny Aarff pak trest stvrdil.

    Obhájce brunátný zlostí vyskočil a začal skoro řvát směrem k soudcům. "Vážený soude, jménem své klientky musím…" hlasité charakteristické klapnutí doprovázející "pumpování" ho přerušilo. Všichni dozorci naráz nabili své zbraně. "…poděkovat za trest…" Jednomu z dozorců zbraň selhala, zase a znova se pokoušel nabít, ale bezvýsledně. Vyděšený právník však neměl tušení, co se děje. Strašlivě se potil a koktal "…děkovat za trest, trest, který je tak mírný, žeee…" Náhle se znovu otevřely dveře a v nich stanul člověk v němž jen povolaní (tedy nikdo z přítomných) poznali Lordova pobočníka. "Pan obhájce má urgentní hovor z Imperial Center". Obhájce se chopil šance a rozběhl se ke dveřím. Sotva jimi proběhl, vešel jiný obhájce, klidně zaujal své místo a oznámil, že klientka je spokojená a nebude se odvolávat.

    V soudní síni začal opět hrát Cantina band, někteří začali tancovat, do všeobecného ruchu Adamsith oznámil PPPP – PIL Po Procesní Párty. "A zvu všechny!"

    PPPP byla skvělá. Všichni se strašlivě zlili Sith bullem, tedy kromě většiny právníků, kteří zrovna nasedali na plošině do velikého křižníku, oblečení v pestrobarevných košilích se slamáky a s blaženými úsměvy na tvářích, jen Salla srkala Sithiccino. Nálada byla sqělá. Lord zrovna vysvětloval, že Imperial Intelligence nemá žádné věznice a vůbec nezabijí lidi. "Nemáte věznice, jo?" Provokoval jeden holodokumentarista "Vy máte jenom své psychiatrické léčebny. Kde pro jistotu máte klonovací nádrže, že?" Naštěstí se hlasitě ozval Adamsith, takže si nikdo nevšiml, jak neviditelní defelové popadli nešťastníka…

    Adamsith totiž začal vysvětlovat, že PIL má mrtvol "…plný sklep. Ale my tu půdu pak recyklujeme a používáme při výrobě…" V tom okamžiku všichni hosté vyprskli obsah svých úst. Ve zlomku vteřiny byli téměř všichni mokří. Hosté ze kterých kapala směs Sith bullu a cizích slin tupě hleděli na Adamsitha. Ten stál suchý vedle suchého Lorda a překvapeně hleděl na ten obrázek. U stolu popíjela suchá Salla své Sithiccino. "Ale ne, my to používáme pouze při přípravě ingrediencí pro výrobu pěny pro Sithiccino, stejně to pijí jenom banthy jako doplněk stravy." Ujistil přítomné Adamsith. Nyní vyprskla Salla. Neomylně trefila Žalobce. Lord celou scénu sledoval a v duchu složil pašeračce hold. Jednak se trefila zatraceně přesně, jednak se jí podařilo bez přerušení proudu vyprázdnit nejen obsah svých úst, ale i žaludku. A při pohledu na nebohého Žalobce jej mimoděk napadlo, že je pozoruhodné, kolik se toho vleze do jedné obyčejné pašeračky.

 

Big breach

 

Salla ležela tiše, oči zavřené. V podzemí PIL procházela dodatečným léčením. Cílem bylo, aby byla zdravá než…Ale oni se pletli, šeredně se pletli. Ležela tiše, oči zavřené. Stráž už odešla na chodbu. Lékařského droida neošálila, ale to ani nebylo jejím cílem. Čekala, už se přiblížil…pohybem rychlejším než by stihlo zachytit lidské oko, popadla droidovu lékařskou paži.

    Během několika minut byla hotová. Speciální verpinský výcvik se vždycky hodí. Dokázala standardního lékařského droida rozebrat na neuvěřitelnou hromadu užitečných věcí. Skopla boty a vyrazila do akce. S tímhle vybavením pro ni byl číselný zámek dveří jen zanedbatelnou překážkou. Za 2,3 sekundy se dveře otevřely. To už ale měla připravenou droidovu paži, upravenou a k ní napojenou baterii. Upravenou. Za dveřmi byl nikoliv strážní droid, ale vražedný droid. Po doteku paží s baterií zajiskřil. Zase pár věcí do sbírky. Škoda, že si nemůže vzít ty blastery. Jsou integrované. A stejně nejsou vhodné pro přenášení.

    Hluk přilákal stráže. Schovala se za roh. Z řemení a vidlice měla výkonný prak. Strážní nebyli stormtroopeři, ale ochranka PIL měla velmi podobnou zbroj. První dostal zásah do přilby a zhroutil se na zeď. Druhý zaujal bojové postavení. A dostal zásah přímo do "oka" na přilbě. Trosky mu uvnitř poranily skutečné oko, takže ani nezaznamenal o 5 vteřin později druhý kovový projektil. Salla viděla, že se podruhé trefila do stejného místa. "Sniper pevnou ruku má a přesnou mušku" prozpěvovala si, když překročila mrtvolu druhého strážce a šla k prvnímu, který se snažil zvednout…

    Salla jen litovala, že si od krve zašpinila ty hezké šaty, které ji dal Lord ať u procesu vypadá dobře. Napadlo ji, jak asi věděl, jaké šaty má ráda. Chudák Atris, takže asi BYL dobrý krejčí. Na zádech měla batoh s užitečnou výbavou a náhradním blasterem, další blaster přes rameno a v rukou prak. Před chvilkou narazila na jiného strážného. Šel po lávce nad ohromným pozemním jezerem. Trefila ho zdálky do přilby. Přepadl přes zábradlí a spadl dolů. A ta zbroj byla příliš těžká…

    Ta voda…takže je na opuštěné planetě, která slouží jako zdroj vody pro Sith bull. Bosá běžela rychle a potichu. V jedné chodbě na kolejnici na stropě jezdily rychlopalné blasterové věže. Ale proběhla pod ní tak rychle, že se zadřely. Za rohem byla kamera. Když se otočila rozběhla se k ní. Pak pod ní počkala až se otočí do chodby, kterou právě přiběhla a vyrazila dál. Roh, doprava. Roh, doleva a…málem vběhla pod kameru. Opatrně se jí vyhnula. Roh, doprava a…ucítila na svém čele hlaveň blasteru. Byl to archaický, supertichý typ Welrod. A držel ho Lord. "Někam spěcháš?"

    Salla začala pomalu zvedat ruce. Lord už věděl co od ní čekat. Všechno. Jeho oči rejdily sem a tam a hledaly co se stane. Pomalu dávala ruce nahoru, když v tom…pravou rychle máchla k pistoli a….zmáčkla knoflík nad pažbou. S cvaknutím vypadl power-pack. Lord se nevěřícně podíval na podlahu dřív než dopadl.

    Salla vyrazila, teď běžela o život. Lord znovu nabil svou zbraň. Pak si na zápěstí vyvolal holografickou mapu a našel cestu, jak jí nadběhnout. Rozběhl se. Vpravo, vpravo, hned vlevo, doprava…prásk. Svezl se k zemi. Před očima měl celou galaxii, hlava třeštila. Tady měly být dveře. Otřesen si znovu vyvolal mapu. Pak na manžetě stiskl dvě tlačítka. "Aha, tak takhle to je." Bolel ho každý krok, ale za chvilku to bylo už lepší. Pak už běžel. A pak mu v jedné zatáčce v administrativním centru uklouzl koberec. Hlavou narazil do zdi a odrazil se k zemi. Než dopadl, stihl zmáčknout stopky. Pak ztratil vědomí.

    Když se Lord probral, podíval se na displej – uplynulo 8 minut 35 sekund. V té době se Salla rozhlížela po palubě expresní nákladní lodi se zásilkou Sith bullu pro ilegální herny na Coruscantu. Loď je šikovná, rychlá, vyzbrojená a Sith bull? Hotové jmění. Rozběhla se do pilotní kabiny nastartovat a uletět pryč.

    A právě v tom okamžiku v prostoru pod lodí se zasmál jeden z dělníků PIL: "Hurá! Tak konečně jsme dostali tu potvoru ven!" Mluvil při tom o poškozeném jádru hypermotoru z té expresní nákladní lodi se zásilkou Sith bullu pro ilegální herny na Coruscantu, které se zrovna jeho chlapům podařilo vymontovat a dostat ven.

    Salla nevěřila svým očím – takové úsilí a ten krám nemůže letět! Nevadí, rozběhla se zpět. Ukázkovým parakotoulem se dostala z lodi. A rychle do druhé, do takového otřískaného frachťáku. Rampa, žebřík, první místnost a…chvíli tupě hleděla do tváře (tedy přesněji do kápě tvář halící) Adamsitha, který seděl v křesle obklopen dalšími. Náhle všichni vybuchli smíchem. "HAHAHAHAHAHA" smáli se až se za břicha popadali, váleli se po zemi…Když se aspoň trošku uklidnili zeptal se jeden: "Tak co jí zlomíme teď, šéfe" Jeho pohled ale zaletěl ke dveřím. "Hmm, tak asi nic." Ve dveřích stál Lord. A vůbec se nesmál. "Vážená slečno Zendová, to od Vás bylo pošetilé a nečestné. Jsem vážně rozladěný. Mimochodem, pěkná loď" prohodil k Adamsithovi a pak odešel. Salla přivřela oči, dnes nemá svůj den, vběhnout rovnou do Adamsithovy tajné jachty, to se nepodaří každý den. Ale zase na druhou stranu, rozhlédla se kolem, aspoň vidí, v čem Adamsith jezdí na dovolenou, když nechce mít za sebou armádu slídilů…

 

Závěr?

 

Lord spokojeně stál v konferenčním sále PIL a.s. Uslyšel kroky. Adamsith.

„Zvítězili jsme, pane Adamsithe a máme Sallu Zend ve svém držení.“

„Ne tak docela.“

„Prosím?“

„Salla Zend právě putuje v umělém spánku ke Coruscantu, před chvíli se dostali do hyperprostoru.“

„Co je to za drzost, dal jsme příkaz, aby byla vezněna na Amertanu, i vy jste souhlasil“

„Dost možná pane, ale toto je příkaz z císařského dvora. Císař má evidentně zájem o tu pašeračku. Nebojte,“ podíval se Adamsith na Lordův nepotěšený výraz: „Neuteče. Je uvedena do umělého spánku a bude ve stavu hybernace po celý transport, během něhož bude vyléčena, aby nikdo neviděl metody výslechu. Probuzena bude až těsně nad Coruscantem, vše je tedy zajištěno.“

„Pane, jak jste mohl? Mohli jsme Sallu Zend získat na naši stranu je  velmi schopná a…“

„A nespolehlivá, co se týče politické orientace. Osobně jsem radši čím dál je od továrny. Amertanské cely jsou pro ni příliš lehký oříšek. Navíc, pro mě to skončilo SithBULL máme a ať ji klidně zastřelí, mě to je, pane, jedno.“

„Překvapuje mne váš přístup.“

„Mne ten váš také občas překvapí. S tou pašeračkou bych si ale nedělal více starosti, zaměřil bych si na tu Sid, toho Jedie. Mluvil se mnou lord Vader.“

„Ano?“

„Ano, říkal že ji máme nejlépe dovést živou, ale když by u transportu zemřela, tak že to císař nějak vysvětlí. Hlavní je, že lord Vader osobně přislíbil pomoc při likvidaci tohoto nebezpečného živlu.“

„Lord Vader osobně? Zvláštní, má snad nějaké bližší plány?“

„Ne… Jediové, jak oba dobře víme neexistují, tudíž je otázkou, kde získala Sid tolik vědomostí. Naším společným cílem teďka je, chytit ji a mám takový skromný nápad – máte Blaira, jejího pobočníka. Jeho mučením by jsme ji dostali kam bychom chtěli. Nebo můžeme Blaira využít jako vraha… je to jedno, pokud by jsme mu zatajili, koho má vlastně zabít…“

„Nechám si to projít hlavou. Nyní odletím.“

„Přijměte moje pozvání na zítřejší ples, pane. Koná se ku příležitosti uvedení SithBULL Lemon na trh a bude tu samá lepší společnost.“

Lord usmál a odvětil: „Pár dní bych se snad mohl zdržet.“ Takový ples, tančí se, pije se, nenuceně se konverzuje…To zase bude materiálu pro vydírání! A kdyby pozval…