ZROZENÍ DARTH VADERA

DARTH ZIRA

Probudil ho dotek něčeho chladného na tváři. Své okolí viděl jakoby v mlze, ale po sněhové bouři – což byla poslední věc, na kterou si dokázal vzpomenout – ani památky. Rozpoznával kolem sebe poměrně luxusně vybavený nemocniční pokoj, jaký v té civilizace prosté ledové pustině na neznámé planetě kdesi na okraji galaxie nemohl existovat ani omylem. Chtěl se štípnout, jestli se mu to všechno jen nezdá, ale nedokázal se pohnout, mohl pouze nehybně pozorovat své okolí včetně sebe sama nezřetelně se odrážejícího v matném skle stropu. Překvapeně si prohlížel své tělo, pokryté zvláštním černým pancířem, a děsivě vyhlížející černou masku kryjící jeho obličej. To přece… co to… kde to jsem? Jak jsem se sem…, honily se mu zmateně hlavou otázky jedna přes druhou, ale odpověď ne a ne přijít.
Jeho poslední souvislou vzpomínkou byl překotný útěk z Coruscantu před tou příšernou ženštinou. Prý ctihodná senátorka z Chandrilly. Povedená senátorka, jen co je pravda!, zhnuseně se ušklíbl. Chorobně ctižádostivá mrcha a nymfomanka posedlá po force-userech k tomu, nic jiného. A je skandální, že právě takovíto lidé, pomyslel si s ještě větším odporem, dokonce donedávna rozhodovali v Senátu o osudech triliónů bytostí v Galaxii. Naštěstí už to skončilo, spokojeně mu blesklo hlavou. Když byla jen Síla sama ví po kolikáté, znovu se zamyslel, odmítnuta mým mistrem, začala stejně neúnavně a s ještě větší vynalézavostí pronásledovat mě. Bylo to k nevydržení, tak jsem si vypůjčil prototyp toho Sienarova nového stroje a… V tento okamžik se trochu zastyděl při uvědomění si toho, co následovalo poté.
Skočil do hyperprostoru tak překotně, že pořádně nezkontroloval zadaný kurs a vynořil se neznámo kde, navíc příliš blízko té ledové koule, jejíž gravitační pole okamžitě vtáhlo jeho stroj. Veškeré jeho schopnosti byly ničím ve srovnání s běsnícími živly té zapomenuté planety, které jeho stroj roztrhaly na kusy pár okamžiků po nouzovém přistání. V ten moment mu bylo naprosto jasné, že jeho dny jsou sečteny, v takovémto podnebí nechráněný člověk – byť by i měl jeho nadání – nemůže dlouho přežít.
Ale co se to stalo… jaký zázrak mě z toho mrazivého pekla vysvobodil?
„Jsem rád, že už je ti lépe, můj učedníku, vypadalo to zpočátku, že nepřežiješ,“ ozval se najednou klidný hlas. U postele stál císař a dříve, než mohl Anakin jakkoli reagovat, nevzrušeným tónem pokračoval: „Ovšem nikdo se nesmí dozvědět pravdu o tom, jak jsi ke svým smrtelným zraněním přišel, to bychom vypadali jako pitomci, lorde Vadere. Proto jsem už nechal rozšířit oficiální verzi, kterak jsi byl svým bývalým mistrem Obi-Wanem při souboji zákeřně sražen do lávy.“